Autor textu MediaGuru
Samostatný rozpočet na public relations má v Česku jen dvě třetiny firem,
ukazuje průzkum organizace PR Klub.
Dvě ze tří firem na českém trhu mají stanovený samostatný rozpočet na PR – čtvrtina z nich investuje do komunikace více než 3 miliony korun ročně, další čtvrtina mezi jedním a třemi miliony. Zbytek firem se samostatně vyčleněnými financemi nedisponuje. Právě nedostatečný rozpočet je přitom druhou nejčastější komplikací práce PR manažerů, a to hned po nedostatečném počtu lidí v interním PR týmu. Vyplývá to z průzkumu mapující „Postavení a směřování PR ve firmách“, který realizovala výzkumná agentura Ipsos v září 2019 pro profesní organizaci PR Klub.
Nejčastěji mají stanovený rozpočet na PR firmy, které mají více než pět set zaměstnanců. „Jen asi desetina PR manažerů je však s výší rozpočtu zcela spokojena. Naopak celé třetině nedostatečný rozpočet neumožňuje využívat efektivně nástrojů PR a komunikace na budování reputace značky, pro kterou pracují,“ říká Pavel Vlček, předseda Výkonného výboru PR klubu.
Naopak samostatný rozpočet na PR nejčastěji nemají malé firmy do 50 zaměstnanců a také některé organizace veřejné správy. Financování potřeb pro PR pak řeší jednotlivě po schválení ředitelem organizace nebo z rozpočtu marketingového oddělení. Pro svou práci by v těchto případech PR manažeři potřebovali rozpočet alespoň ve výši do půl milionu nebo do milionu korun ročně.
-stk-
Autor textu MediaGuru
Do čela PR týmu Albatros Media se postavila Kateřina Švecová.
Tradiční mediální společnosti ve střední a východní Evropě mají podle
šéfa CME Samuela Barnetta jedinečnou příležitost využít sílu
lokálního obsahu a odlišnosti jednotlivých trhů. Pokud ale nezvládnou
rychle rozvíjet své digitální služby, hrozí jim ztráta relevance ve
prospěch globálních platforem.
Tradiční metriky typu počet mediálních výstupů, impresí nebo zásahů
už podle odbornice na měření komunikace Katie Delahaye Paine nevypovídají
o skutečném přínosu PR. Na konferenci Communication Summit vyzvala
marketéry, aby místo sledování objemu publicity měřili dopad na důvěru,
postoje a chování cílových skupin.