TV pohoda se za deset let etabloval, JIK-05 vydělává

Bývalý jednatel vydavatelství Astrosat Jiří Kašpar (na titulní fotografii) založil v roce 2005 společně s obchodním ředitelem Petrem Tučkem společnost JIK-05. Ta od počátku své existence vydává programový týdeník TV pohoda, jehož podstatnější část nákladu se vkládá do regionálních týdeníků (viz níže) a menší část se prodává ve volném prodeji. Přestože JIK-05 stojí pouze na jednom titulu, který třikrát do roka doplňuje Speciál Křížovky TV pohoda, dokázal se inzertně prosadit a po pěti letech existence se firma dostala do černých čísel. S většinovým majitelem JIK-05 a jednatelem Jiřím Kašparem, který drží 80% podíl, jsme mluvili o desetileté existenci firmy.

Před deseti lety, 19. září 2005, vydala vaše společnost JIK - 05 první číslo programového týdeníku TV pohoda. Přestože předtím jste z pozice ředitele vedl společnost Astrosat, zahájení vlastního projektu bylo ve srovnání se statisícovým nákladem TV magazínu mnohem skromnější. Co považujete za zlomové na cestě, kterou jste v roce 2005 nastoupili?

Nejdůležitější podle mého názoru bylo, že jsme od začátku věděli, že na trhu regionálních týdeníků je prostor. Věděli jsme, že regionální týdeníky nemají kapacitu a sílu, na to, aby si udělaly vlastní kvalitní televizní týdeník. Proto jsme se zaměřili na regionální týdeníky, které jsme začali oslovovat s nabídkou, že jim týdenní programový časopis dodáme. Trvalo to první 2-3 roky, než jsme spolupráci navázali. K dnešnímu dni úspěšně spolupracujeme celkem s 19 regionálními týdeníky.

Druhým velice důležitým momentem při rozjezdu našeho projektu byla lidská stránka. Podařilo se mi obklopit se velmi kvalitními spolupracovníky, a to jak v redakci, tak i v obchodě. Jsem velice pyšný, že prakticky všichni kolegové vydrželi i ta složitější období a že jsme všichni stále spolu a na jedné lodi.

Od začátku jste se tedy zaměřili na trh regionálních týdeníků, celostátní pokrytí jste v první řadě nechtěli?

Týdeník jsme postavili celostátně, ale bylo nám jasné, že mezi velkými vydavateli bychom jen s volným prodejem těžko uspěli, nebo by to trvalo hodně dlouho. Takto se nám otevřela možnost dostat se na úroveň, která je zajímavá i pro mediální agentury. Trh byl v tu chvíli volný.

Kdy nastal moment, kde se vývoj podařilo překlopit na vaši stranu?

V okamžiku, kdy jsme vyrovnali vstupní investiční náklady, což bylo po 4-5 letech. Regionální týdeníky přibývaly postupně. První jsme museli dotovat, než jsme se dostali na zajímavé ceny v tiskárně a než se vyrovnaly náklady, za které TV pohodu týdeníkům prodáváme. Počáteční náklady byly kolem 15 milionů korun, z toho 10 milionů jsme dali do zaváděcí kampaně. A to jsme museli splácet. Po pěti letech jsme půjčky splatili. Už pátým rokem máme čtenost přes 300 tisíc, což byla hranice, na kterou jsme se chtěli dostat. V tuto chvíli je společnost bez dluhů, funguje a vydělává. Nejsou to zázračné výdělky, ale stačí bohatě pro uživení celého našeho sedmičlenného týmu.

V současnosti se týdeník TV pohoda tiskne v nákladu 200 tisíc kusů, z toho 150 tisíc se prodá. Do regionálních týdeníků vkládáte asi 110 tisíc výtisků, zhruba 40 tisíc prodáte ve volném prodeji. Vidíte na regionálním trhu ještě nějaký prostor, nebo si myslíte, že hranice, které jste dosáhli, je už na úrovni, která je efektivní a není nutné ji navyšovat?

Na trhu je ještě několik titulů, které by se do našeho portfolia hodily. Pokud by se naskytla příležitost přesvědčit je o vhodnosti spolupráce – získat je, určitě se nebudeme bránit. V současnosti už ale máme většinu regionálního trhu, spolupracujeme s devatenácti regionálními týdeníky.

Mělo by ekonomický smysl zavádět vedle týdeníku TV pohoda a speciálu, který vydáváte třikrát ročně, nějaký další nový titul. Třeba čtrnáctideník?

Takový prostor nevidím, trh je už velmi obsazený a někteří vydavatelé se o tom již i prakticky přesvědčili. Navíc často probíhají cenové války, které vstup nového titulu ztěžují.

Programové časopisy se právě asi před deseti lety začaly orientovat na delší periodicitu vycházení, oblíbenými se staly čtrnáctideníky, a to částečně i na úkor týdeníků. Čím jsou zajímavější?

Jedinou přidanou hodnotu čtrnáctideníků spatřuji v tom, že jsou výrobně o trochu levnější než dva týdeníky. Jejich velká nevýhoda je ale v případě, kdy televize často a na poslední chvíli mění program. Kolikrát některé změny nestíháme zařadit ani my, a to jsme týdeník s nejaktuálnějším televizním programem a nejaktuálnější uzávěrkou. U čtrnáctideníků je to mnohem horší.

Celá vaše desetiletá historie je opřená o týdeník TV pohoda. Budete v této strategii pokračovat i v následujícím období – to znamená důraz na tištěnou týdenní verzi, distribuovanou větším dílem přes regionální týdeníky a menším dílem přes volný prodej.

V současné době neplánujeme žádné nové aktivity. Snažíme se být na rozdíl od jiných nebulvární, což je sice cesta pomalá, ale nám by jiný přístup byl proti srsti. Jsme přesvědčení, že i čtenáři tento přístup ocenili. Když se konkurence přetahovala cenami, tak nám to prodaný náklad na stáncích prakticky neohrozilo. I naše zacílení na střední a starší skupinu čtenářů považujeme za správné, pro ně se snažíme dělat časopis tak, aby byl co nejpřehlednější, nejaktuálnější a co nejobsáhlejší. Máme k tomu i potřebný formát, který je mezi programovými tituly největší.

O webovém nebo digitálním televizním přehledu neuvažujete?

Stávající webové televizní programy jsou dělané celkem profesionálně. Ano, televize se vyvíjí směrem k VOD službám a k větší online nabídce. Pořád jsem ale přesvědčený, že tištěná informace minimálně v této oblasti je absolutně nejpohodlnější. Je jasné, že mnoho nových či mladých čtenářů televizní časopisy asi nezískají, ale pro skupinu lidí nad 45 let mají stále smysl. Tisk je teď sice hodně vytlačovaný internetem, ale přesto jsou televizní časopisy relativně stabilní. Jako další neoddiskutovatelnou výhodu tištěného televizního týdeníku vidím to, že týdeník leží celý týden před televizí a že ho do ruky bere prakticky několikrát za den každý člen domácnosti a tak i inzertní zásah je mnohem silnější než na webovém televizním přehledu.

Kupují si čtenáři ve volném prodeji víc televizních časopisů? Například vaši čtenáři, kteří si koupí TV pohodu, kupují si k němu ještě nějaký jiný programový titul?

Obvykle ne. I když se ukazuje, že u televizních časopisů, pokud bychom do této skupiny zařadili i suplementy, je velké množství. Určitě bude dost rodin, které mají předplacený nějaký deník s TV suplementem, ale v principu si víc časopisů čtenáři nekupují.

Segment programových titulů je čtenářsky velmi zajímavý, protože vedle početné nabídky TV časopisů jsou televizní programy součástí i magazínových suplementů deníků. Přesto ale stále patří samostatně vydávané programové časopisy k nejprodávanějším časopisům na trhu. Čím si to vysvětlujete?

Podle mého názoru je to tím, že v suplementech není televizní program tak kvalitně zpracovaný. Deníky vědí, že ve svých magazínech televizní program mít musejí, ale není to pro ně stěžejní téma, proto přípravě nevěnují tolik času a úsilí. V televizních časopisech se ale přípravě obsahu věnuje celý tým lidí a čtenáři nám to svojí věrností vracejí.

Neuvažovali jste v průběhu let, že byste koupili nějakou existující značku televizního titulu?

Daří se nám docela dobře, ale tak velké peníze určitě nemáme.

A obráceně. Obdrželi jste nějaké nabídky?

Bylo několik kontaktů, ale žádný nedopadl. Navíc vydávání mě s kolegou Petrem Tučkem (obchodní ředitel, pozn. red.) velmi baví, takže žádná změna se v současné době nepřipravuje.

Kdybyste se dnes znovu ocitl ve stejné situaci jako před deseti lety a věděl byste, co vás čeká, začal byste s provozem vlastního vydavatelství?

Šel bych do toho znovu, i když první roky nebyly vůbec jednoduché. Po revoluci mi bylo líto, že jsem nezkusil vlastní projekt, přestože se nějaké možnosti rýsovaly. Nakonec jsem ale zůstal v tiskárně Svoboda a dočkal jsem se až v tom roce 2005.

Začátky byly skutečně poměrně náročné. Bylo složité přesvědčit agentury, že už máme nějaký zajímavý zásah a čtenost. Vedle toho, že se nám podařilo najít díru na trhu, byl druhým rozhodujícím faktorem úspěchu kolega Petr Tuček. Nejenže spolu dobře lidsky vycházíme, ale bez něj si rozjezd a chod firmy nedovedu představit. A mít podnik celý na sobě přes distribuci, tiskárny, ekonomiku, inzerci, to by skutečně nešlo. Nebo by to bylo výrazně těžší.

Přehled týdeníků, do kterých je vkládán týdeník TV pohoda