Autor textu MediaGuru
Podstatné místo ve firemním TV zpravodajství má i selfpromotion
jednotlivých stanic.
Nejčastěji zmiňovanou firmou ve zpravodajství hlavních televizních skupin a Českého rozhlasu byly za uplynulý rok Ostravsko-karvinské doly (OKD), kterým zpravodajové věnovali nesrovnatelně více prostoru než ostatním podnikům. Situace těžební společnosti byla také důvodem, proč vyznívalo zpravodajství spíše negativně. Hned za OKD se ve zpravodajství zařadilo self-promo daných televizních stanic. K pozitivní prezentaci svých vlastních aktivit a pořadů využívala zpravodajství Nova, Prima i ČT. Vyplývá to z pravidelné analýzy zpravodajství českých televizí a ČRo, kterou pro Českou televizi zpracovává agentura Media Tenor. Analyzováno bylo 17 zpravodajských relací čtveřice médií o celkové stopáži 2 227 hodin a 34 minut.

Mezi další firmy, kterým bylo věnováno ve zpravodajství dost prostoru, patří Česká pošta, České dráhy, ČEZ a koncern Volkswagen. Ve zpravodajství ČT24 negativní tón nejčastěji zazněl u koncernu Volkswagen, jehož mediální obraz negativně ovlivnila tzv. aféra Dieselgate již v roce 2015. Naopak významně pozitivně byla medializována česká značka koncernu VW Škoda Auto.

Z událostí bylo nejvíce času ve zpravodajství věnováno uprchlické krizi, teroristickým útokům islamistů a brexitu.

Nejčastěji zmiňovanou politickou stranou byla ČSSD, z politiků dostal nejvíce prostoru ministr financí Andrej Babiš (ANO), premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a prezident Miloš Zeman.

Podrobná analýza je k dispozici zde.
-stk-
Autor textu MediaGuru
Poslanci za Starosty chtějí ve Sněmovně řešit podezření, že někteří
členové Rady České televize, kteří mají šanci být opětovně zvoleni,
brali úplatky za volbu ředitele ČT.
# Aktuality # TV & video # Audio
Poslanecký návrh na zrušení poplatků za ČT a ČRo pro některé skupiny
poplatníků by Sněmovna měla schválit před posledním kvartálem
letošního roku, tvrdí poslanec Patrik Nacher.
Současný model financování médií veřejné služby v Česku není podle
nové studie nutné zásadně měnit. Analýza založená na srovnání
třinácti evropských zemí upozorňuje, že případná reforma by mohla
ohrozit stabilitu financování i redakční nezávislost a přinést nová
rizika.