Autor textu ČTK
Většina českých občanů je pro omezování médií, které záměrně
šíří dezinformace, vyplynulo z výzkumu CEDMO Trends při Univerzitě
Karlově.
Většina lidí, konkrétně 70 procent, považuje za správné, když stát omezí nebo znemožní působení médií, která šíří nepravdivé či manipulativní informace. Téměř tři pětiny zároveň však nevěděly, že do února existovala pozice vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací. Podle 42 procent lidí byla tato funkce potřebná, naopak podle 36 procent byla zbytečná, protože šíření dezinformací je součástí mediální komunikace a nic se s tím nedá dělat. Vyplynulo to z výzkumu CEDMO Trends při Univerzitě Karlově, který byl proveden v březnu a jehož výsledky má ČTK k dispozici.
Funkci zmocněnce pro média a dezinformace vláda zrušila v polovině února, kdy v ní po necelém roce skončil Michal Klíma. Vytvořena byla loni v březnu a vláda si od ní slibovala účinnější boj proti dezinformacím a koordinaci aktivit, které se na jednotlivých úřadech v této oblasti dějí. Nově agenda boje proti vlivu cizí moci připadla poradci pro národní bezpečnost Tomáši Pojarovi a část přešla i na odbor strategické komunikace na Úřadu vlády ČR.
S tím, že agenda zrušené funkce přešla na poradce pro národní bezpečnost, souhlasily v průzkumu zhruba dvě pětiny dotázaných. Naproti tomu 38 procent lidí souhlasilo s tvrzením, že by na vládní úrovni neměla existovat žádná pozice nebo obor, který se bude zabývat dezinformacemi. Tři čtvrtiny dotázaných nicméně považují šíření dezinformací za závažný problém.
Jako důvěryhodné zdroje informací dotázaní označili zejména televizní stranice jako Českou televizi, Novu a Primu a rozhovory s rodinnými příslušníky, sousedy, přáteli a kolegy. Důvěryhodný je podle nich rovněž Český rozhlas a komerční rozhlasové stanice.
Podle zjištění průzkumu si dotázaní většinou myslí, že v uplynulém měsíci nebyli vystaveni dezinformacím. Dvě pětiny uvedly, že jim spíše nebyly vystaveny a další pětina vůbec. „Nejčastěji se dezinformace dostávaly k lidem v uplynulém měsíci skrze články na webových portálech, nicméně v těsném závěsu se v odpovědích objevují také diskuze na sociálních sítích, pod články na webových portálech a také statusy na sociálních sítích. Hromadně přeposílané e-maily a ústní podání informací byly ve srovnání s výše uvedenými zdroji méně zastoupeny," konstatovali autoři výzkumu.
Výzkum realizovala společnost Median a v době od 15. do 27. března se ho zúčastnilo na 3000 respondentů starších 16 let.
-čtk-
Autor textu ČTK
Umělá inteligence se postupně stává součástí online nakupování. Češi
ji využívají při výběru a srovnávání produktů, zatím však zůstává
především poradcem před nákupem. Podle dat Shoptetu přivádí AI na
e-shopy zatím jen malou část návštěvníků, ti ale častěji nakoupí než
návštěvníci z jiných zdrojů, zaznělo na čtvrteční konferenci
Reshoper.
Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes vyzval média, aby nevytrhávala informace z kontextu, nemanipulovala veřejným míněním a odmítla osobní útoky. Prohlášení označené za výzvu politické scény přečetl na tiskové konferenci po jednání vlády. Premiér reagoval na výzvu šéfredaktorů čtyř desítek médií z počátku října, která vyzývala veřejné činitele, aby odmítali násilí, dodržovali základní principy slušné komunikace a ctili svobodný přístup k informacím. Předseda opoziční ODS Martin Kupka označil Babišovo prohlášení za komické. Šéf Starostů Vít Rakušan míní, že Babišova reakce připomíná potrefenou husu. „Vyzýváme česká média, aby odmítla slovní útoky, manipulaci, dodržovala základní principy novinářské práce, vlastní etické kodexy a respektovala právo veřejnosti na pravdivé, úplné a nestranně podané informace. Slovo nesmí být zbraň. Osobní útoky nejsou argument," řekl Babiš. Neupřesnil, zda jeho výzvu podporují ještě nějací další politici, případně kteří. Bez dalšího upřesnění také řekl, že mu text výzvy napsal kolega. Výzva podle premiéra míří na šéfredaktory českých médií bez ohledu na jejich vlastnickou strukturu a zaměření. Cílem je, aby média na sebe uplatňovala stejná pravidla, jaká vyžadují od politiků, řekl Babiš. „Kritika politiků je legitimní. Účelové vytrhávání informací z kontextu a manipulaci veřejným míněním však nelze omlouvat svobodou tisku. Svoboda médií neznamená svobodu od odpovědnosti. Nezávislost médií neznamená imunitu vůči kritice. Právo publikovat neznamená právo vydávat zavádějící interpretace za ověřená fakta," řekl. „Prohlášení Andreje Babiše směrem k médiím je komické. Novináře obviňuje z osobních útoků, zatímco ve stejný moment jeho vicepremiér nazve redaktora blbcem a premiér to na každé tiskové konferenci doplňuje o snůšku invektiv vůči práci novinářů," řekl ČTK předseda ODS Kupka. Rakušanovi připomíná Babišova reakce potrefenou husu. „Výzva médií k tomu, aby politici na média a novináře neútočili, byla obecná, ale pan premiér se zřejmě v aktivitách popisovaných ve výzvě poznal a měl potřebu reagovat," sdělil ČTK Rakušan. Ukazování prstem na druhé a neschopnost sebereflexe pokládá za Babišův obecnější povahový rys. „Mohli jsme to vidět i na tom, jak hodnotil víkendové volby. Já mám naopak tendenci hledat chybu nejprve u sebe. Tím se ovšem rozdíly mezi mnou a Andrejem Babišem zdaleka nevyčerpávají," dodal. Šéfredaktoři na počátku října zveřejnili výzvu s názvem Základní hranice adresovanou političkám a politikům na celostátní, krajské i obecní úrovni bez rozdílu politické příslušnosti. Upozornili, že média, jejich svoboda a pluralita jsou důležitou součástí demokratické společnosti. Zdůraznili, že političtí představitelé nesmí podněcovat násilí nebo k němu navádět. Za nepřípustné označili také omezování informací. Babiš v minulosti na tiskových konferencích opakovaně útočil na některá média či konkrétní novináře. Vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) dnes po jednání vlády označil redaktora Seznam Zpráv za blbce. Babiš na dotaz novinářů, zda je tento výrok podle něj v pořádku, jednoznačně neodpověděl. „Pan ministr nějak promluvil, já tak nemluvím. My chceme komunikovat slušně," řekl.
YouTube, Lidl a dm patří k nejbližším značkám českých spotřebitelů,
ukazuje letošní studie Brand Success od agentury Ipsos. Zatímco znalost
značek mírně roste, jejich emoční blízkost zůstává stabilní.
V delším horizontu si polepšují například Foodora, O2 a Bageterie
Boulevard.