Vládní návrh je nepřijatelný a plný chyb. Cílem je marginalizace ČT a ČRo, říkají Chudárek i Zavoral

Generální ředitelé České televize a Českého rozhlasu varují před dopady vládního návrhu, který má nahradit televizní a rozhlasové poplatky financováním ze státního rozpočtu. V úterním pořadu ČT Události, komentáře uvedli, že změna by vedla ke značným finančním výpadkům, omezení výroby i ohrožení nezávislosti médií veřejné služby.

Navrhovaná změna financování médií veřejné služby by podle jejich vedení znamenala značný zásah do fungování obou institucí. Generální ředitel České televize Hynek Chudárek připomněl, že návrh počítá s výpadkem zhruba jedné miliardy korun, což odpovídá přibližně 15 % příjmů televize. „S takovou částkou nejsme schopni dostát našim závazkům ani poskytovat veřejnou službu v současném rozsahu,“ uvedl Chudárek.

Dopady by podle něj zahrnovaly omezení investic, snížení objemu původní tvorby a pravděpodobné propouštění v řádu 300-400 zaměstnanců. Jako první by se začaly rušit pořady a projekty, které nejsou smluvně vázané. Například sportovní práva, která ČT díky navýšení poplatku nakoupila, jsou ale jen těžko vypověditelná a ČT za jejich nedodržení hrozí stamilionové pokuty. „Nemohli bychom dostát závazkům, které máme nasmlouvány a nemohli bychom naplnit Memorandum. To by ohrozilo duální mediální systém," shrnul. 

Podobně hovoří i generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Ten upozornil, že rozhlas by přišel zhruba o 410 milionů korun, tedy asi 17 % příjmů. „Museli bychom rušit projekty, které jsme díky navýšeným poplatkům rozjeli - například rozšíření zahraničního zpravodajství, regionálního zpravodajství nebo literárně dramatické tvorby a další služby. Dopad by pocítili především posluchači,“ uvedl.

Oba ředitelé zároveň zpochybňují samotný princip převodu financování na státní rozpočet. Podle Zavorala návrh postrádá dostatečné pojistky proti politickému vlivu. „Kdo má peníze, ten vládne. Tento model přímo napojuje média na státní moc,“ varoval.

Chudárek doplnil, že současný systém poplatků je podle něj funkční a stabilní. Česká republika má navíc jeden z nejefektivnějších výběrů poplatků v Evropě, a není proto důvod systém měnit.

Kritiku vyvolala i rychlost, s jakou byl návrh představen. Zavoral označil návrh za „právní paskvil“ se spoustou chyb a protimluvů a za text ušitý horkou jehlou. „Je to pokus udělat rychlý populistický krok, zestátnit nás. Jde to proti tomu, co jsme v pátek slyšeli," zmínil v souvislosti s pátečním setkáním s ministrem Klempířem, který ředitelům ČT a ČRo hrubé rysy nového zákona nastínil.  Oba šéfové médií zároveň postrádají širší odbornou debatu a zapojení samotných institucí do přípravy zákona.

Sporným bodem je také chystaný poslanecký návrh, který má za cíl osvobodit vybrané skupiny od poplatků ještě v letošním roce, tedy před zavedením nového zákona, se kterým vláda počítá od ledna 2027. Podle Chudárka by například výpadek způsobený osvobozením seniorů znamenal další zásadní snížení příjmů, a to o více než zmiňovanou miliardu (senioři nad 75 let se podílejí z 23 %). 

Ředitelé se shodují i na kritice nově navržené hierarchie funkcí veřejné služby, která klade důraz především na zpravodajství. Podle nich jsou přitom všechny pilíře jako zpravodajství, vzdělávání i zábava stejně důležité. „Hierarchizace je zásah do svobody rozhodování médií,“ uvedl Zavoral.

Obě instituce deklarují, že se chtějí zapojit do další debaty o podobě zákona. Zároveň ale varují, že v aktuální podobě by návrh znamenal krok zpět jak z hlediska rozsahu služeb, tak nezávislosti médií veřejné služby.