Autor textu MediaGuru
Vyšší DPH má negativní vliv na kvalitu, argumentují proti stanovisku
vlády čeští vydavatelé.
Unie vydavatelů nesouhlasí s argumenty vlády, které uvedla jako důvod, proč nepodpoří poslanecký návrh na snížení DPH pro noviny a časopisy na 10 %. Unie odmítá, že by snížení DPH mělo vést ke snížení prodejní ceny, jak ve svém stanovisku vláda uvedla. „Vydavatelé po snížení sazby nevolají s cílem snížit cenu periodik, bojují o udržení se na trhu, o jeho pestrost, o možnost přinášet kvalitní a ověřené zpravodajství, tvořené objektivními a vzdělanými žurnalisty,“ uvádí Unie vydavatelů.
Snížení sazby DPH by podle odhadu vydavatelů přineslo vydavatelům prostředky ve výši cca 450 milionů korun, což jim má umožnit investovat do kvality obsahu, ale zároveň se také vyrovnat s technologickými změnami při jejich distribuci. Unie zdůrazňuje, že čeští vydavatelé čelí jedné z nejvyšších DPH v Evropské unie. V průběhu posledních osmi let se DPH na noviny a časopisy v Česku zvýšila třikrát, a to na dnešní 15% úroveň.
Unie připouští, že pouze zvýšení DPH není jediným faktorem, který vedl k hospodářskému propadu vydavatelů. Příčinou je mimo jiné i hospodářská krize a postupující digitalizace oboru. „Ty ale postihly všechny evropské trhy, takže na tvrzení, že za výraznějším propadem v ČR stojí jedna z nejvyšších DPH v EU, bude jistě něco pravdy. V mnoha zemích, které mají DPH na periodika do 10 %, jsou propady mnohem menší, například v sousedním Maďarsku se jedná o 32% pokles, v ČR pak 45 %,“ říká Unie vydavatelů.
Vyšší DPH má podle vydavatelů negativní dopad na vydavatelský průmysl v Česku. Mezi lety 2008–2014 došlo u českých deníků k přibližně 45% poklesu prodaného nákladu, u čtenosti je ale pokles jen necelých 34 %. „To znamená, že stoupá počet lidí, kteří si noviny nekoupí, ale počkají si, až se k nim dostanou z druhé ruky. Předpokládaný trend rozevírání nůžek mezi prodaným nákladem a čteností se tedy naplnil.“
Od roku 2008 zaniklo víc než 1 400 titulů, převážně časopiseckého typu. „Alarmující je zejména složení této skupiny – 25 % tituly pro děti a mládež, 22 % pro omezené publikum a 10 % odborných titulů. Důsledkem je pak postupující bulvarizace médií. Neměl by stát nějakým způsobem periodika pro tyto znevýhodněné skupiny podpořit, například snížením DPH? V Evropě je to běžné,“ ptá se Unie vydavatelů.
Dalším jevem je podle Unie vydavatelů velký úbytek pracovních míst. V posledních osmi letech vydavatelé propustili přes 3 000 zaměstnanců. Dalších více než 5 000 muselo odejít ze svých pracovních míst v přidružených oborech, jako jsou polygrafie, distribuce nebo výroba papíru. A i tento negativní trend bude pokračovat, odhaduje Unie.
Jedním z hlavních argumentů vlády je skutečnost, že viníkem poklesu ve vydavatelském odvětví není DPH, ale nástup nových médií. Unie ale oponuje, že v mnoha případech na webových stránkách českých deníků i časopisů nalezneme překlopený obsah z jejich tištěných verzí. „Není žádným tajemstvím, že prostředí onlinu není pro vydavatele příliš výdělečné, ti na trhu čelí obrovské konkurenci a ekonomický propad oboru stále pokračuje. Pokud stát nebude podporovat tisk, ten bude stále upadat, nebude si moci platit kvalitní novináře, kdo tedy bude psát? Blogeři? PR oddělení politických stran nebo velkých konglomerátů?“ uzavírá ve svém stanovisku Unie, která tak apeluje na vládu, aby zvážila svůj dosavadní postoj a snížila daňové zatížení vydavatelského oboru prostřednictvím snížení sazby DPH z 15 % na 10 %.
Vláda ve svém pondělním stanovisku k poslaneckému návrhu Jiřího Dolejše a Gabriely Hubáčkové (oba KSČM) konstatovala, že snížení daně z přidané hodnoty na noviny a časopisy by nevyvolalo významně vyšší poptávku po těchto tiskovinách, jejich ceny by klesly jen málo.
-mav-
Autor textu MediaGuru
Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes vyzval média, aby nevytrhávala informace z kontextu, nemanipulovala veřejným míněním a odmítla osobní útoky. Prohlášení označené za výzvu politické scény přečetl na tiskové konferenci po jednání vlády. Premiér reagoval na výzvu šéfredaktorů čtyř desítek médií z počátku října, která vyzývala veřejné činitele, aby odmítali násilí, dodržovali základní principy slušné komunikace a ctili svobodný přístup k informacím. Předseda opoziční ODS Martin Kupka označil Babišovo prohlášení za komické. Šéf Starostů Vít Rakušan míní, že Babišova reakce připomíná potrefenou husu. „Vyzýváme česká média, aby odmítla slovní útoky, manipulaci, dodržovala základní principy novinářské práce, vlastní etické kodexy a respektovala právo veřejnosti na pravdivé, úplné a nestranně podané informace. Slovo nesmí být zbraň. Osobní útoky nejsou argument," řekl Babiš. Neupřesnil, zda jeho výzvu podporují ještě nějací další politici, případně kteří. Bez dalšího upřesnění také řekl, že mu text výzvy napsal kolega. Výzva podle premiéra míří na šéfredaktory českých médií bez ohledu na jejich vlastnickou strukturu a zaměření. Cílem je, aby média na sebe uplatňovala stejná pravidla, jaká vyžadují od politiků, řekl Babiš. „Kritika politiků je legitimní. Účelové vytrhávání informací z kontextu a manipulaci veřejným míněním však nelze omlouvat svobodou tisku. Svoboda médií neznamená svobodu od odpovědnosti. Nezávislost médií neznamená imunitu vůči kritice. Právo publikovat neznamená právo vydávat zavádějící interpretace za ověřená fakta," řekl. „Prohlášení Andreje Babiše směrem k médiím je komické. Novináře obviňuje z osobních útoků, zatímco ve stejný moment jeho vicepremiér nazve redaktora blbcem a premiér to na každé tiskové konferenci doplňuje o snůšku invektiv vůči práci novinářů," řekl ČTK předseda ODS Kupka. Rakušanovi připomíná Babišova reakce potrefenou husu. „Výzva médií k tomu, aby politici na média a novináře neútočili, byla obecná, ale pan premiér se zřejmě v aktivitách popisovaných ve výzvě poznal a měl potřebu reagovat," sdělil ČTK Rakušan. Ukazování prstem na druhé a neschopnost sebereflexe pokládá za Babišův obecnější povahový rys. „Mohli jsme to vidět i na tom, jak hodnotil víkendové volby. Já mám naopak tendenci hledat chybu nejprve u sebe. Tím se ovšem rozdíly mezi mnou a Andrejem Babišem zdaleka nevyčerpávají," dodal. Šéfredaktoři na počátku října zveřejnili výzvu s názvem Základní hranice adresovanou političkám a politikům na celostátní, krajské i obecní úrovni bez rozdílu politické příslušnosti. Upozornili, že média, jejich svoboda a pluralita jsou důležitou součástí demokratické společnosti. Zdůraznili, že političtí představitelé nesmí podněcovat násilí nebo k němu navádět. Za nepřípustné označili také omezování informací. Babiš v minulosti na tiskových konferencích opakovaně útočil na některá média či konkrétní novináře. Vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) dnes po jednání vlády označil redaktora Seznam Zpráv za blbce. Babiš na dotaz novinářů, zda je tento výrok podle něj v pořádku, jednoznačně neodpověděl. „Pan ministr nějak promluvil, já tak nemluvím. My chceme komunikovat slušně," řekl.
Asociace online vydavatelů (AOV) vydala doporučení k plnění povinností
vyplývajících z Evropského aktu o svobodě médií (EMFA). Členům
doporučuje jednotný postup při zveřejňování příjmů ze státní
inzerce, včetně zakázek od společností s majetkovou účastí státu nebo
samospráv.
Společnost Borgis, vydavatel deníku Právo, loni zvýšila tržby téměř
o 11 % na 607 mil. Kč. Po ztrátě z předchozího roku se zároveň
dostala do zisku.