Autor textu MediaGuru
Vyplývá to z výzkumu, který pro Nadační fond nezávislé žurnalistiky
zpracovala agentura Median.
Zpravodajství v Česku nesleduje nebo pouze minimálně sleduje třetina lidí ve věku mezi 15 až 79 lety. Největší část z nich tvoří mladší lidé, další skupinou jsou zcela apatičtí lidé a pak lidé, kteří nedůvěřující masmédiím. Vyplývá to z výzkumu, který na konci roku 2016 provedla agentura Median pro Nadační fond nezávislé žurnalistiky (NFNŽ) na datech od 14.000 respondentů.
Analýza českého mediálního trhu je zaměřená na typologii českých konzumentů a nekonzumentů zpravodajství. Mezi nekonzumenty patří populace, která zprávy nesleduje vůbec nebo je sleduje pouze minimálně. Takzvaní konzumenti zpravodajství se o zpravodajství či publicistiku zajímají pravidelně.
Z průzkumu vyplynulo, že nekonzumenti tvoří 30,8 procenta populace. Jde o tři skupiny lidí, z nichž největší část zahrnuje mladší lidi. Mezi nekonzumenty převažují zcela apatičtí lidé, ve výzkumu jde o 14 procent populace. Jejich průměrný věk je 36 let, mají často základní vzdělání, nízký příjem a obvykle pocházejí z malých obcí. Apatie a neinformovanost této skupiny se projevuje velkou důvěřivostí, třeba reklamě. Tematicky je nic nezajímá a jsou osobně nespokojení.
Zhruba desetina populace nedůvěřuje masmédiím. Průměrný věk těchto lidí je 48 let, nevyužívají příliš internet a jsou extrémně nedůvěřiví k reklamě. Deníky čtou kvůli zprávám ze společnosti, v televizi preferují sportovní kanály a případně komerční stanice. Jde o lidi nespokojené se společností a politikou, mají také sklon k autoritářství.
Třetí skupinou nekonzumentů jsou mladí lidé kolem 28 let, politicky neangažovaní z větších měst, kteří jsou relativně aktivní, zajímají se o životní styl, módu, hudbu a se svým životem jsou průměrně spokojeni. Hlavním zdrojem informací je pro ně internet a jsou silnými uživateli všech sociálních sítí a videoplatforem. Politika ani zpravodajství je ale vůbec nezajímá, v průzkumu tak odpovědělo sedm procent dotázaných.
Dvě třetiny lidí naopak zpravodajství sledují. Mezi nimi lze podle výsledků výzkumu rozlišit čtyři základní skupiny. Nejsilněji, a to pětinou celkové populace, je zastoupená vzdělaná střední třída. Jde o lidi kolem 48 let, z velkých měst, vysokou úrovní vzdělání a nejvyššími příjmy. Jsou silnými konzumenty internetu a jsou silně orientovaní na zpravodajství. Čtou všechny seriózní deníky, sledují zpravodajské weby, z televizí sledují hlavně Českou televizi, z rádií poslouchají nadprůměrně Český rozhlas Radiožurnál, Frekvenci 1 a ČRo Dvojku.
Přes 18 procent populace tvoří skupina zvaná mainstreamový spokojený rodič. Jde o středoškoláky s vysokými příjmy, průměrným věkem kolem 40 let. Internet je pro ně hlavním zdrojem informací, televizi sledují kvůli zprávám. Jsou spokojení se společností i rodinou.
Patnáct procent populace výzkum zařadil do skupiny bulvárních čtenářů a konzumentů. Průměrný věk této skupiny je 47 let s nižším vzděláním, častěji jsou zastoupeni muži. Hlavním zdrojem informací je pro ně tisk, nadprůměrně čtou Blesk a Nedělní Blesk, důvěřují masmédiím. Důležitými tématy jsou pro ně skandály, slavní lidé, zprávy a sport. Bohatství a konexe jsou pro ně hlavní známkou úspěchu.
Přes 14 procent populace se ve výzkumu zařadilo do skupiny „babiček s brýlemi." Jde většinou o ženy kolem 61 let, z malých a středních měst, s nízkým vzděláním a velmi nízkými příjmy. Jsou silnými čtenáři časopisů, zejména bulvárních a zdarma distribuovaných. Lidé z této skupiny nevyužívají internet, volný čas tráví odpočinkem doma a sledováním televize. Jde o lidi nespokojené s osobním životem i společností, ve které žijí. Mají velkou averzi k riziku a změnám.
-čtk-
Autor textu MediaGuru
Sparta v roce 2026 uspořádá ve dnech 22. a 23. května na pražské Letné sportovně-hudební festival Spartafest. Na Letenskou pláň chce pozvat celou sparťanskou rodinu, sportovce různých disciplín i jejich fanoušky. „Značka Sparta je v českém prostředí mimořádně silná, ale často vnímaná především skrze jednotlivé sporty. Naším cílem bylo vytvořit platformu, která Spartu ukáže v celé její šíři – jako komunitu, která spojuje různé sporty, generace i fanouškovské skupiny,“ vysvětluje Martin Karásek, CEO Spartafestu. Spartafest sice staví na sparťanské identitě, nechce však být podle Karáska uzavřenou akcí jen pro „zasvěcené“. „Festival stojí na hodnotách, které jsou Spartě vlastní – respekt, týmovost, emoce a hrdost – a ty jsou univerzální. Díky kombinaci sportu, hudby a doprovodného programu chceme vytvořit prostředí, kde se budou cítit dobře všichni,“ dodává. S festivalem chce Sparta pracovat dlouhodobě, ambicí je, aby se stal každoročním setkáním sparťanské komunity. Nabídne program plný sportovních aktivit a exhibicí, setkání se sparťanskými legendami, autogramiády, rozhovory, tematické zóny jednotlivých sportů, ať už se bude jednat o florbal, fotbal, hokej, atletiku, ragby, cyklistiku, veslování, či stolní tenis. Ze známých sportovců bude na místě například Jan Koller nebo Michal Horňák jako zástupci fotbalu, ale také Jiří Zelenka za hokej, nebo třeba Milan Garčar za florbal a mnozí další. Vedle toho bude pro návštěvníky připravena hlavní stage Hitrádia City s kurátorovanými debatami a hudebním programem. Line-up nabídne známá jména české hudební scény jako Chinaski, Tomáš Klus, Slza, ale i hudební talenty jako Robin Zoot, Rohony nebo Dominika Lukášová a další interprety. Kombinace sportu s kulturou je v českém prostředí neobvyklé. Karásek je přesvědčen, že obě dvě oblasti mají mnoho společného – pracují s emocemi, zážitkem a sdílením. „Propojení hudby a sportu nám umožňuje rozšířit cílovou skupinu festivalu a nabídnout komplexnější zážitek, který přesahuje samotné sportovní dění,“ přibližuje. Velký důraz klade Spartafest na rodinný rozměr, kdy bude pro rodiny s dětmi připraven bezpečný prostor pro hry a pohybové aktivity, workshopy, sportovní stanoviště a program, který děti přirozeně rozhýbe, a zároveň rodičům pomůže děti zabavit na celý den. Pro dospělé bude naopak nachystána 18+ zóna, kde si bude možné dát alkoholické nápoje, nebo si dokonce vsadit na některý ze sportovních zápasů, které budou na festivalu promítány. Součástí areálu budou rovněž food zóny, vznikající ve spolupráci s klíčovými partnery Staropramen a Kofola. Původně se měl Spartafest konat ve Velké Chuchli, nicméně nakonec se přesune na Letnou, která je se Spartou historicky i symbolicky úzce spjatá. „Letenská pláň nabízí nejen silný kontext a emoci, ale také výrazně lepší dopravní dostupnost a komfort pro návštěvníky. Uskutečnění festivalu na Letné vnímáme jako krok, který Spartafestu dává jasné ukotvení,“ popisuje Martin Karásek. Nyní probíhá na podporu festivalu komunikace, jež kombinuje vlastní, partnerství a mediální kanály. Klíčovou roli hrají sociální sítě a PR aktivity, mezi nimiž je i chystaný idoprovodný event se sportovními legendami ještě před samotným festivalem, výstupy v rámci mediálních partnerství a spolupráce s influencery, kterými jsou také hudební interpreti a sportovci. „Naším cílem je dlouhodobá komunikace, díky které bude značka Spartaffest vnímána více jako komunita, nikoli jen jednorázová událost,“ zdůrazňuje Karásek.
V čele žebříčku nejznámějších tváří českého internetu stojí
i nadále Kovy. Druhá je Domu Alagia, za ní Anna Šulcová, Sugar Denny
a MenT.
Nejsledovanějším pořadem pátečního večera po 20:00 v divácké skupině
starší 15 let zůstává Všechnopárty. V 15–54 má nejvíce diváků
Harry Potter. V průběhu celého dne opět kralovala olympiáda. Vítězný
závod Metoděje Jílka v rychlobruslení sledovalo téměř dva miliony
diváků. Druhým nejsledovanějším pořadem dne bylo hokejové utkání
Česka s Francií. DO TOP 5 se dostala i stříbrná jízda Evy Adamczykové.