Autor textu MediaGuru
Lisabonská technologická konference Web Summit se po covidové době vrátila
v plné podobě a potvrdila, že se jedná o jednu z největších
konferencí. O postřehy z letošního ročníku se podělil Ondřej Šeliga
z Omnicom Media Group.
V Lisabonu se letos sešlo 71 tisíc účastníků, kteří po dobu tří dnů vyslechli přednášky a prezentace od více než tisícovky řečníků. Ondřej Šeliga z Omnicom Media Group svými zápisky pokrývá pouze malý výsek témat, která na Web Summitu zazněla, protože často probíhalo i více než deset přednášek zároveň. Při výběru přednášek se zaměřil především na diskutovaná témata dnešní doby.
Metaverzum je budoucnost. Na tomto prohlášení se shodla většina přednášejících, rozdílnější názory však panovaly na to, kdy metaverza přijdou a jak konkrétně budou vypadat.
Sebastian Borget (COO Sandboxu) ve své prezentaci představil existující verzi metaverza právě v Sandboxu. Ta je založena na blockchainu a vizuálně je podobná Minecraftu. V tomto metaverzu lze věci vlastnit (typicky pozemky či oblečení), budovat (domy či krajinu), účastnit se kulturních akcí či hrát různé minihry. Sandbox už spolupracuje s více než 400 značkami (např. Gucci, Adidas a Atari). Na konferenci počet uživatelů nebyl zmíněn, ale podle tiskové zprávy, Sandbox „hraje“ 200 tisíc uživatelů měsíčně.
Michael Le (influencer a zakladatel Joysticku) očekává, že se relevantní pokusy o metaverzum objeví do tří let. Stejně tak rok 2025 zmiňovala Julia Goldin (Global chief product and marketing officer v Legu). Sir Martin Sorrell (bývalý dlouholetý šéf WPP) naopak neočekává metaverza dříve než za 5 až 10 let.
Nejčastější zmiňovaná podoba metaverza vycházela z gamingu. Naomi Gleit (Head of product v Meta) zmiňovala, že by metaverzum mohl navazovat na éru Zoom konferencí. Sorell uvedl, že kromě očividného gamingu bude metaverzum hrát velkou roli ve zdravotnictví, práci z domova a sportu.
S podobou souvisí i to, jak k metaverzu přistupovat. Přestože obecná představa spojuje metaverzum s virtuální realitou a headsety, Gleit upozornila, že Meta (vyrábějící VR headsety Oculus) chce, aby metaverzum byl přístupný i z běžných zařízení, jako jsou počítače a mobilní telefony. Sorell ve svém příspěvku její myšlenku potvrdil a zmiňoval využití dalších zařízení a technologií.
Ohledně pojmu Web3 je situace ještě komplikovanější. Michael Le zmiňoval, že mu trvalo půl roku, než pochopil, co tento pojem znamená, a že jeho komplikovanost je největší bariérou přijetí větším množstvím uživatelů.
Nicole Muniz (CEO Yuga Labs - tvůrce NFT Bored Ape Yacht Club) zmínila, že jejich misí je přivést 100 milionů uživatelů k Webu3, aniž by specifikovala, co si pod tímto pojmem představují. Konkrétně Muniz popisovala pouze to, že Web1.0 s weby obsahující gify a blikající texty byl natolik zábavný, že tuto hravost chtějí přenést do Web3.
Sir Timothy John Berners-Lee (tvůrce World Wide Webu a CTO v Inrupt) a John Bruce (CEO Inrupt) se vyhrazovali proti pojmu Web3, který podle nich představuje pouze projekty spojené s blockchainem a není evolucí současného webu. Podle jejich definice se pojmy Web3 a Web3.0 nerovnají. Naopak představili jejich decentralizační projekt Solid, který nemá nic společného s blockchainem a měl by být oním Webem3.0. Jeho podstatou jsou tzv. pody, které obsahují personální data a uživatel může nastavit kdo a jak k nim přistupuje.
Molly White (autorka web3isgoinggreat.com) ve své prezentaci přednesla, že dopředu nevíme, co bude onou zlomovou technologií, díky které budeme moci definovat Web3. Tvrdila, že dnes pojem Web3 používají především podnikatelé, kteří se skrze tento buzzword snaží vydělat peníze.
V kontextu extrémního propadu NFT trhu (o 97-99 % od svého vrcholu) se na Websummitu hledala odpověď na otázku, zda mají NFT nějakou reálnou hodnotu a budoucnost.
Pierre Nicolas Hurstel (CEO Arianee) a William Quigley (CEO WAX) se shodli, že propad NFT trhu se dal čekat, jelikož nárůst byl příliš vysoký a podstatou „krypta” je, že se pohybuje ve vlnách. Podle Hurstela je důvodem pádu i špatný přístup značek k NFT. Za naprosto nevhodné považuje to, když značka vytvoří NFT v podobě obrázků a pak se jim snaží dát nějaký smysl, jakým je například dárek za pořízení NFT, který je navíc takový, že znevýhodňuje jejich věrné zákazníky. Tento způsob označuje za falešný smysl, protože tím pravým smyslem NFT je důkaz, že vlastním nějaké aktivum.
Nicole Muniz dostala klasickou otázku: „Nejsou NFT jen předražené jpegy?“. Na ni odpověděla, že majitelé NFT (od Yuga Labs) získávají kompletní práva na daný „obrázek” a mohou ho využít i pro své podnikání bez placení dalších poplatků Yuga Labs. Jako konkrétní příklad uvedla řetězec restaurací Bored & Hungry, který na NFT Bored Apes, jenž vlastní, postavil celý svůj brand. Poplatky tzv. royalties se Yuga Labs platí pouze při přeprodávání NFT na druhotném trhu.
Celkově pak panovala shoda, že NFT se rozšíří, až bude technologie tak jednoduchá, aby ji mohl uživatel intuitivně využívat v běžných situacích, aniž by dané technologii sám rozuměl.
Poslední den přinesl i jiný pohled na Web3 a s ním související blockchain a kryptoměny. Mimo přednášky Sira Timothyho Johna Berners-Leeho, o kterém jsem psal výše, šlo především o kritiku ze strany již zmíněné Molly White a autorů knihy „Easy Money: Cryptocurrency, Casino Capitalism, and the Golden Age of Fraud” Bena McKenzieho a Jacoba Silvermana.
Všichni tři kritizovali množství podvodů, které tyto technologie s sebou nesou. Několikrát bylo zmíněno, že není možné tolerovat odvětví, ve kterém i jeho představitele přiznávají, že 80-90 % všech projektů jsou podvody.
Ben McKenzie a Jacob Silverman se pak především zaměřili na kryptoměny. Ty přirovnávali k cenným papírům postrádajícím však státní regulace, což podle nich vytváří prostředí, které daným podvodům nahrává. To, že ani Bitcoin není funkční měna, ale pouze spekulativní „cenný papír”, ukazovali na příkladu Salvádoru, kde byl Bitcoin uveden jako oficiální měna, ale stejně ho tak lidé nevyužívají. Zároveň se stavěli proti argumentu, že je blockchain nová technologie a má tak právo na chyby. Existuje už 12 let, a to je podle jejich názoru v technologiích dlouhá doba.
Molly White přednesla obžalobu celého světa okolo blockchain technologií. Zaměřila se na pokrytectví blockchain/Web3 byznysu ve využívání slov demokratizace, decentralizace a odolnost proti cenzuře. Konkrétně zmiňovala to, že VC fond Andreessen Horowitz kritizuje Metu, Alphabet, Apple a další za tvorbu oligopolu, ale sám se skrze své investice snaží stát monopolem v NFT světě. Dalším uvedeným příkladem byly NFT burzy, které slibovaly pomoc umělcům, ale v reálu jsou zaplaveny plagiáty. Ty na umělcích parazitují a část burz dokonce odmítá nahlášená falza mazat z důvodu, že by se jednalo o cenzuru. Celkově tvrdí, že jediným cílem Web3/blockchain projektů je monetizovat vše, co se na internetu objeví, nikoliv dosáhnout vzletných myšlenek, které prezentují.
Cílem Web Summitu bylo podnítit debatu, ne nabídnout konkrétní řešení. To se podle mého názoru celkem povedlo, i když prostor pro diskuzi a přímou konfrontaci zástupců s opačným míněním mohl být větší. Sám jsem si svůj názor na Web3 a s ním spojená témata vytříbil a doufám, že vám tento souhrn přinesl nové podněty k zamyšlení.
# internet # technologie # blockchain # NFT # kryptoměna # metaverzum # Web Summit # Web3 # Web3.0 # Web Summit 2022
Autor textu MediaGuru
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil společnosti Tymeprax Pavla Tykače odkup poloviny mediální skupiny Mafra. Zbylou polovinu si ponechá dosavadní vlastník, skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Skupina Mafra vydává mimo jiné deník Mladá fronta Dnes nebo web iDnes.cz. O transakci mediální skupina informovala loni v listopadu na svém webu, její hodnotu neuvedla. „Úřad ve správním řízení dospěl k závěru, že spojení nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, a proto transakci povolil. Rozhodnutí je pravomocné," uvedl ÚOHS. Mafru skupina Kaprain koupila v roce 2023 od premiéra Andreje Babiše (ANO) společně s firmou Londa a chemickými závody Synthesia. Hodnota transakce tehdy dosahovala podle neoficiálních zpráv kolem deseti miliard korun. Společnost Mafra je vydavatelem deníků MF Dnes a Metro a řady časopisů jako Cosmopolitan, Harper’s Bazaar, Chvilka pro tebe, Pestrý svět, Rytmus života, Tina, Týdeník televize nebo Žena a život. Provozuje také zpravodajské servery iDNES.cz a Lidovky.cz. Pod Mafru dále patří například skupina hudebních televizních stanic Óčko či Rádio Impuls. Ke konci srpna 2024 skupina přestala vydávat tištěné Lidové noviny. Tituly Mafry pravidelně osloví téměř 2,5 milionu čtenářů tisku a měsíčně sedm milionů návštěvníků internetu. Finančník Pavel Tykač, který patří k nejbohatším Čechům, podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, je majitelem energetické skupiny Sev.en. Od konce roku 2023 vlastní fotbalový klub Slavia Praha. Tymeprax je nově založená firma, jejímž účelem je právě odkup části skupiny Mafra. Pražákova investiční skupina Kaprain zaměstnává téměř 6000 lidí, hodnota jejích aktiv přesahuje 50 miliard korun. Vlastní průmyslové firmy, nemovitosti i sportovní kluby, například hokejový klub Sparta Praha či fotbalové Pardubice.
Peníze zůstávají ve firmě na investice, majitel Seznamu uvádí, že mu
vyplaceny nebyly a oponuje tak premiérovi Babišovi.
VLM od dubna navyšuje tištěný náklad titulu Deník Extra v Praze
z 80 tisíc na 250 tisíc výtisků. Cílem je posílit v hlavním městě
zásah značky Deník v offline prostředí.