Že Bauer koupil Sanomu? Spekulace...

Před koncem roku se rozšířila informace, že Bauer Media má v rámci svých akvizičních zájmů koupit konkurenční vydavatelský dům Sanoma a že už mezi oběma stranami došlo k dohodě. Je to pravda?

To je takový evergreen. Také jsem několikrát slyšel, že přebíráme Sanomu, ale už se tomu jenom usmívám. Mám pocit, že momentálně není žádné jiné zajímavější téma. Samozřejmě, že otázka konsolidace českého mediálního trhu je velmi živá, což tyto spekulace jen podporuje. Myslím si, že spekulace nestojí za komentář. Samozřejmě, že Sanoma je zajímavá společnost, která by se nám líbila, ale o tom se rozhoduje úplně někde jinde než na ulici nebo mezi novináři.

Není to tedy tak, že by akvizice byla domluvená a ve stadiu před podpisem?

Opravdu bych k tomu žádný další komentář dávat nechtěl a tím spekulace přiživoval. Ale když někdo startuje nové časopisy, konsoliduje společnost a nabírá nové lidi (myšleno Sanoma – pozn. red.), tak nemám pocit, že by se k takovému kroku chtěl uchýlit.

O Bauer Media je ale známo, že je v nákupním módu.

Ano, máme pořád akviziční apetit. Teď cítíme další motivaci poté, co jsme se přestěhovali a co jsme letos do listopadu od začátku roku 2011 vydali 90 nepravidelných speciálů. Pár z nich se docela zajímavě na trhu zavedlo.

Jste jedním z důležitých hráčů v segmentu TV magazínů. V současnosti se přitom otevřely možnosti získat některé z menších TV stanic. Nebyla by to pro vás lákavá představa?

Nechci, aby to vyznělo povýšeně, ale nás opravdu zajímá jednička nebo dvojka na trhu. Tam jsou karty relativně jasně rozdané. Jsme dle obratu miliardová firma  a abychom do něčeho investovali peníze, tak je také musíme vydělat zpět. Něco jiného je testovat a startovat vlastní věci, ale pokud se týká akvizic, tak to musí pro nás mít zásadní význam.

Zmínil jste aktivity na poli speciálů, vloni jste vydali několik nových. Jde o směr, který budete chtít rozvíjet také v novém roce?

Některé speciály byly takové, které doplňovaly a zahušťovaly už ty existující v určitých segmentech – např. v segmentu dětských časopisů. Podobným způsobem to bylo u řady jiných časopisů, u některých se ale jednalo o naše vydavatelské nóvum jako např. Tina Zahrada a Tina Bydlíme. Ze všech speciálů, které jsme nově vydali, není žádný v červených číslech. Všechny minimálně pokryly náklady, a proto bychom je chtěli vydávat i v novém roce. Samozřejmě bude ale záležet na momentální konkurenční situaci na trhu.

Vnímáte to tedy tak, že na trhu je ještě prostor pro další nové koncepty speciálů, nebo je trh v tomto směru už saturovaný?

Určitě se budeme snažit záběr speciálů dále rozšiřovat. Hodně přitom využíváme našich zahraničních konceptů, což se nám osvědčuje. A pak zkoušíme vlastní cesty – vloni jsme např. vydávali některé tematické časopisy pod značkami, se kterými nejsou dlouhodobě spojovány. Třeba Vaření s Rytmem života, kde jsme se snažili otestovat sílu značek ve spojení s jiným než obvyklým obsahem. V tomto směru budeme určitě pokračovat. Druhou cestou jsou pak mezinárodní koncepty. Máme vytipovaných několik zajímavých konceptů, které u nás nejsou a rozhodně je v průběhu roku vyzkoušíme.

Koncepty, o kterých mluvíte, budete chtít vztahovat vedle speciálů i na samostatné brandy?

Speciál je sice jednodušší odstartovat i zastavit, ale i tak musíme mít stanovené jasné byznys plány. Ukázalo se nám, že má význam, pokud časopis s brandem spojíme. Někde to prezentujeme graficky výrazněji, někde méně. Přestože tak jde o rozšiřování již existující rodiny časopisů, je to zároveň i nový koncept. S určitou obměnou budeme tuto taktiku vstupu časopisů na trh používat i v novém roce.

Cestu dopředu, která vede ke zvyšování podílu, tedy vidíte v zavádění nových projektů a případně v akvizici.

Ano.

Pokud se podíváme na jednotlivé magazínové segmenty, v televizních magazínech jste relaunchovali TV Revue, který se stal čtrnáctideníkem.

Relaunch TV Revue hodnotíme dokonce jako jeden z nejúspěšnějších, který jsme za uplynulých deset let udělali. Před ním jsme prodávali pod 30 tisíc a v loňském roce jsme stabilizovali prodeje nad 100 tis prodaných výtisků. Podařilo se nám také výrazně zvýšit inzertní tržby a věříme, že v TV Revue ještě je další nevyužitý potenciál.

U TV guidů se ukazuje, že čtrnáctideníky si získaly větší oblibu čtenářů. Na to ale doplácí i tradiční Týdeník Televize.

Je pravda, že v prodaných nákladech je evidentní posun směrem ke čtrnáctideníkům, k čemuž přispěly i TV Revue a TV Expres. Na druhou stranu se snižuje podíl prodejů televizních týdeníků. Všechny časopisy ale nemohou být čtrnáctideníky nebo měsíčníky. Je proto potřeba zredukovat náklady tak, aby časopisy vydělávaly. Jinak dlouhodobě nemají smysl. Krátkodobě můžou mít smysl pro zachování podílu na trhu, ale dlouhodobě nikdo z nás nechce prodělávat.

Týdeník Televize jsme už graficky upravili, teď se budeme zaměřovat spíš na jeho obsah. Je to jeden z mála titulů v segmentu, který má výraznou magazínovou část, na níž jsou čtenáři zvyklí a kvůli které ho v široké nabídce televizních guidů volí a kupují. Komplikované je to ale v tom, že polovina čtenářů jsou předplatitelé, polovina se prodá ve volném prodeji. Nechceme změnami otrávit konzervativní předplatitele, ale zároveň potřebujeme podpořit prodej u mladších čtenářů ve volném prodeji. Je to docela oříšek a skoro bych řekl, že Týdeník Televize je nejsložitější časopis, který v současnosti v portfoliu máme.

Velmi obtížná je také v současnosti situace v segmentu časopisů pro mládež, který se zmenšuje, ale kde také patříte k lídrům. Jaké zde máte plány?

V segmentu  časopisů pro mládež se pohybujeme historicky velmi dlouho a v současnosti jde jednoznačně o nejvíce problematický segment. Vývoj je zde velmi rychlý, až překotný a není to dané jenom tím, že by si všichni teenageři, pro které jsou časopisy tvořené, četli na webu. Jde spíš o konkurenci dalších elektronických médií – facebooku, twitteru, digitálních her atp., ale i jiné formy trávení volného času, než tomu bylo před několika lety. Tady jde doslova o boj o poslední čtenáře a zákazníky.

Pokud se někde v bližším časovém horizontu rýsuje přechod na čistě elektronická média, tak je to právě v segmentu mladých. Pozorujeme také, že na internetu se v průběhu loňského roku šlo více cestou oslovení čtenářů dané cílové skupiny, nikoli konkrétního časopisu. Považuji to za správnější cestu a chceme se jí letos také vydat.

Dlouhodobě jste byli skeptičtí, pokud jde o nové distribuční platformy jako iPady či chytré telefony. Nezměnili jste názor ani poté, co se i tuzemští vydavatelé začali touto cestou vydávat?

Jsme skeptičtí, pokud jde o velikost výnosů z této distribuce, nikoliv k samotným zařízením. Každý ale vidí, že vývoj směrem k elektronickým médiím nastává a nelze proto říkat, že se nás tento vývoj netýká. Nadále zde ale neplánujeme žádné zásadní investice. Chceme budovat své weby a dívat se, jaké jsou obecně možnosti v elektronických médiích. Nevidíme ale zatím žádný dobrý koncept pro iPad, u kterého bychom očekávali, že si ho stáhne a zaplatí ekonomicky zajímavý počet uživatelů.

Jako firma jste tedy silně zakotveni v tištěných médiích a pokud budete chtít expandovat do jiných mediatypů, tak jen v případě, kdy to pro vás bude zajímavé. Znamená to, že pro vás není prioritně lákavá představa multimediálního domu s větším počtem mediatypů?

Pro nás hlavní byznys určitě zůstává v tištěných médiích. Speciálně tam, kde se pohybujeme, mají časopisy šanci žít nejdelší dobu – tedy časopisy pro ženy a společenské. Většina z vydavatelů ale jde multimediální cestou. Smysl má jakákoli aktivita, která může zlepšit postavení subjektu na trhu. Multimediální model Bauer úspěšně zavedl na velkých trzích ve Velké Británii a v Polsku a určitě bychom ho rádi aplikovali i na našem trhu. Zajímavé to tedy pro nás je, ale musí to mít pro nás význam.

Vaší dlouhodobou strategií je být jedničkou na trhu v magazínovém segmentu. Vaše postavení, měřeno inzertními příjmy, ale vloni díky akvizici Hachette Filipacchi narušila Burda. Co s tím uděláte?

Určitě s tím nejsme srozuměni a pokusíme se získat naší pozici zpět. To znamená především zvýšit inzertní tržby.