Budoucnost ČR: Češi nevěří na konec krize
Studie OMG Research a Centra sociálního marketingu mapuje názory Čechů na budoucnost.
Výzkumné oddělení OMG Research společnosti Omnicom Media Group společně s Centrem sociálního marketingu přicházejí se sociologicko-marketingovou studií Budoucnost ČR. Studie mapuje dopad ekonomické krize na životy českých spotřebitelů a na jejich vztah k produktům, službám, cenám a značkám. Přináší zároveň odpovědi na otázky, jak lidé v době krize sledují své příjmy a výdaje, jak se změnil jejich vztah k bankám nebo obchodním řetězcům či jak vidí svoji budoucnost.
„Spojením OMG Research s Centrem sociálního marketingu vznikla studie, která získává to nejlepší jak z komerčního, tak z akademického výzkumu. Jedná se o studii, která jde do hloubky dané problematiky tím, že v analýzách využívá sociologické teorie a zkušenosti Centra,“ sdělila Zuzana Chytková, ředitelka Centra sociálního marketingu a odborná asistentka katedry marketingu VŠE v Praze.
Společný projekt byl zahájen v září 2013. Inspirací byla studie Future of Britain, jež mapovala budoucí trendy ve Velké Británii a přinesla reálné implikace pro byznys ve Velké Británii. „Vytvořit studii, která dodá řešení pro naše klienty byl i náš cíl. Zároveň jsme si uvědomovali, že pokud chceme takovou studii vytvořit, musíme znát problémy nejen našich klientů, ale opravdu znát problémy a potřeby spotřebitelů. V první části výzkumu jsme proto zvolili etnografické návštěvy celkem ve 21 domácnostech v Čechách i na Moravě. Klíčová zjištění jsme pak ověřovali v kvantitativní části na 1575 respondentech ve věku 18-65 let,“ uvedla Michaela Hráčková Pyšňáková z Omnicomu.
Studii mohou využít firmy, které si uvědomují, že při definici zákazníka a plánování marketingových aktivit k jeho oslovení pouze věk, pohlaví, vzdělání či životně stylové postoje nestačí. Pracovat s výsledky studie však mohou i státní instituce.
Studie mapuje změnu postojů i chování obyvatel ČR ve třech klíčových oblastech.
První z nich je (negativní) vnímání budoucnosti. Ze studie mimo jiné vyplývá, že polovina Čechů si myslí, že jejich vyhlídky do budoucnosti jsou horší, než jaké měli ve stejném věku jejich rodiče. Ve věku 30-45 let je o tom přesvědčeno dokonce 60 % české populace. Hlavními důvody jsou finanční nejistota, která souvisí s nestabilitou pracovního trhu a mizivá garance důchodu. Více než polovina lidí starších 45 let očekává, že se jim v budoucnu zhorší životní standard. Obecně si pak 57 % Čechů myslí, že krize změnila jejich finanční situaci k horšímu. Pouze 6 % si myslí, že jim krize finančně pomohla, 44 % lidí navíc nevěří, že krize skončí.
Krize významně ovlivnila důvěryhodnost institucí, firemních značek i trhu, což je druhý klíčový problém, kterým se studie detailně zabývá. Je zřejmé, že autorita odborníků, institucí a některých firemních značek systematicky klesá. Lidé více věří informacím z „nezávislých“ zdrojů, jako jsou internetové poradny či srovnávače, než bankéřům, právníkům či místním úřadům. Zatímco v roce 2009 důvěřovalo velkým firmám a značkám 60 % Čechů, loni to bylo již jen 20 % (Eurobarometer/nVision, 2013). Studie Budoucnost ČR tento trend potvrzuje. Spotřebitelé mají pocit, že nikdo, stát ani firmy, nehájí jejich zájmy.
Často také zaznívalo přirovnání kvality zboží na českém trhu ke kontejneru či popelnici Evropy. Celých 82 % dotazovaných požaduje, aby stát vyřešil problém s dovozem nekvalitních potravin (např. z Polska) a stal se garantem jejich kvality.
Třetí klíčovou oblastí, kterou studie Budoucnost ČR odkrývá, jsou spotřebitelské strategie v oblasti příjmů a výdajů z rodinného rozpočtu. Tyto strategie jsou reakcí na všeobecnou nejistotu. Protože spotřebitelé nevěří, že krize v dohledné době skončí, nehodlají své strategie aktuálně měnit. Popis těchto přístupů je klíčem k pochopení budoucího jednání jednotlivých spotřebitelských segmentů. Rozklíčování toho, jakou strategii daný spotřebitel zaujme, co jej osloví a motivuje, však vyžaduje komplexnější pohled, který studie nabízí.
Další informace o studii Budoucnost ČR můžete najít zde.
-mav-
