Vydavatelé nesouhlasí s vládou, vyšší DPH tisku škodí

středa, 14. října 2015, 08:35 Tisk MediaGuru

Vyšší DPH má negativní vliv na kvalitu, argumentují proti stanovisku vlády čeští vydavatelé.

Unie vydavatelů nesouhlasí s argumenty vlády, které uvedla jako důvod, proč nepodpoří poslanecký návrh na snížení DPH pro noviny a časopisy na 10 %. Unie odmítá, že by snížení DPH mělo vést ke snížení prodejní ceny, jak ve svém stanovisku vláda uvedla.  „Vydavatelé po snížení sazby nevolají s cílem snížit cenu periodik, bojují o udržení se na trhu, o jeho pestrost, o možnost přinášet kvalitní a ověřené zpravodajství, tvořené objektivními a vzdělanými žurnalisty,“ uvádí Unie vydavatelů.

Snížení sazby DPH by podle odhadu vydavatelů přineslo vydavatelům prostředky ve výši cca 450 milionů korun, což jim má umožnit investovat do kvality obsahu, ale zároveň se také vyrovnat s technologickými změnami při jejich distribuci. Unie zdůrazňuje, že čeští vydavatelé čelí  jedné z nejvyšších DPH v Evropské unie. V průběhu posledních osmi let se DPH na noviny a časopisy v Česku zvýšila třikrát, a to na dnešní 15% úroveň.

Unie připouští, že pouze zvýšení DPH není jediným faktorem, který vedl k hospodářskému propadu vydavatelů. Příčinou je mimo jiné i hospodářská krize a postupující digitalizace oboru. „Ty ale postihly všechny evropské trhy, takže na tvrzení, že za výraznějším propadem v ČR stojí jedna z nejvyšších DPH v EU, bude jistě něco pravdy. V mnoha zemích, které mají DPH na periodika do 10 %, jsou propady mnohem menší, například v sousedním Maďarsku se jedná o 32% pokles, v ČR pak 45 %,“ říká Unie vydavatelů.

Vyšší DPH má podle vydavatelů negativní dopad na vydavatelský průmysl v Česku. Mezi lety 2008–2014 došlo u českých deníků k přibližně 45% poklesu prodaného nákladu, u čtenosti je ale pokles jen necelých 34 %. „To znamená, že stoupá počet lidí, kteří si noviny nekoupí, ale počkají si, až se k nim dostanou z druhé ruky. Předpokládaný trend rozevírání nůžek mezi prodaným nákladem a čteností se tedy naplnil.“

Od roku 2008 zaniklo víc než 1 400 titulů, převážně časopiseckého typu. „Alarmující je zejména složení této skupiny – 25 % tituly pro děti a mládež, 22 % pro omezené publikum a 10 % odborných titulů. Důsledkem je pak postupující bulvarizace médií. Neměl by stát nějakým způsobem periodika pro tyto znevýhodněné skupiny podpořit, například snížením DPH? V Evropě je to běžné,“ ptá se Unie vydavatelů.

Dalším jevem je podle Unie vydavatelů velký úbytek pracovních míst. V posledních osmi letech vydavatelé propustili přes 3 000 zaměstnanců. Dalších více než 5 000 muselo odejít ze svých pracovních míst v přidružených oborech, jako jsou polygrafie, distribuce nebo výroba papíru. A i tento negativní trend bude pokračovat, odhaduje Unie.

Jedním z hlavních argumentů vlády je skutečnost, že viníkem poklesu ve vydavatelském odvětví není DPH, ale nástup nových médií. Unie ale oponuje, že v mnoha případech na webových stránkách českých deníků i časopisů nalezneme překlopený obsah z jejich tištěných verzí. „Není žádným tajemstvím, že prostředí onlinu není pro vydavatele příliš výdělečné, ti na trhu čelí obrovské konkurenci a ekonomický propad oboru stále pokračuje. Pokud stát nebude podporovat tisk, ten bude stále upadat, nebude si moci platit kvalitní novináře, kdo tedy bude psát? Blogeři? PR oddělení politických stran nebo velkých konglomerátů?“ uzavírá ve svém stanovisku Unie, která tak apeluje na vládu, aby zvážila svůj dosavadní postoj a snížila daňové zatížení vydavatelského oboru prostřednictvím snížení sazby DPH z 15 % na 10 %.

Vláda ve svém pondělním stanovisku k poslaneckému návrhu Jiřího Dolejše a Gabriely Hubáčkové (oba KSČM) konstatovala, že snížení daně z přidané hodnoty na noviny a časopisy by nevyvolalo významně vyšší poptávku po těchto tiskovinách, jejich ceny by klesly jen málo.

-mav-