Autor textu MediaGuru
Antimonopolní úřad povolil spojení Agrofertu holding se společnostmi Mafra
a Anděl Media Centrum.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) posuzoval dopady spojení zejména v oblastech vydávání periodického tisku, poskytování inzertního prostoru v periodickém tisku, internetového zpravodajství a internetové inzerce.
Na koupi skupiny Mafra se Agrofert podnikatele Andreje Babiše domluvil letos v červnu. Mafra byla dosud kontrolována německou společností Rheinisch-Bergische Verlagsgesellschaft mbH.
„V oblasti vydávání periodického tisku se aktivity spojujících se soutěžitelů víceméně nepřekrývají, neboť vydávané tituly obou skupin jsou typově odlišné. Zatímco skupina Mafra se soustředí na poskytování informací o bezprostředně aktuálním dění v České republice či v zahraničí (prostřednictvím vydávání denního celonárodního tisku), skupina AGF Media poskytuje spíše komentované zpravodajství nikoli bezprostředně aktuálního charakteru v jednotlivých regionech České republiky, a to prostřednictvím 71 regionálních (okresních) týdeníků 5plus2. Pokud se týká poskytování inzertního (reklamního) prostoru, pak i zde Úřad spatřuje rozdíl mezi inzercí zadávanou v celostátních denících a inzercí zaměřenou spíše na regionálního čtenáře, jak je tomu v týdenících 5plus2. Také v oblastech on-line zpravodajství a inzerce Úřad nespatřuje riziko možného narušení hospodářské soutěže," uvádí úřad ve svém odůvodnění, o kterém informoval v pondělí 25. srpna.
Ve vztahu k oblastem, na nichž dochází k horizontálnímu překrytí aktivit skupin Agrofert a Mafra a na nichž dojde k navýšení tržního podílu spojením vzniklého soutěžitele, bude jeho tržní podíl nižší než 25 %. Pod touto hranicí se přitom dle znění zákona o ochraně hospodářské soutěže nepředpokládá, že by hrozilo riziko narušení hospodářské soutěže. Při užším vymezení relevantních trhů v oblastech vydávání periodického tisku a poskytování inzertního prostoru v periodickém tisku se pak aktivity spojujících se soutěžitelů nepřekrývají. Úřad tedy spojení povolil, neboť nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže v posuzovaných oblastech.
-mav-
Autor textu MediaGuru
Jednorázové platby od společností vyvíjejících umělou inteligenci
nepředstavují podle mediální analytičky Ulrike Langer dlouhodobé řešení
financování médií. Vydavatelé by se podle ní měli více zaměřit na
monetizaci dat, licencování obsahu a prodej vlastní redakční expertizy.
Majetek stovky nejbohatších Čechů a Slováků podle žebříčku Euro TOP
Miliardáři dosáhl letos 4,069 bilionu korun, meziročně o 19 % více.
V čele žebříčku zůstal Michal Strnad před Danielem Křetínským,
nejvyšší tempo růstu zaznamenali vlastníci STV Group Martin Drda a Ludmila
Drdová.
Umělá inteligence nemění jen způsob tvorby obsahu, ale i jeho
doručování uživatelům. Média mohou díky AI přizpůsobovat formu
stejného obsahu konkrétním potřebám jednotlivců, rozvíjet sémantické
vyhledávání nebo vytvářet osobní zpravodajské asistenty. Mluvilo se
o tom na evropském vydavatelském kongresu.