Automatizace žurnalistiky se rozvíjí i v českém prostředí

Robotická žurnalistika funguje v zahraničí přes deset let, v České republice se o automatizaci v rámci projektu snaží tři roky. Za jejím vývojem stojí Institut komunikačních studií a žurnalistiky při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) ve spolupráci s Českým vysokým učením technickým (ČVUT), Západočeskou univerzitou v Plzni (ZČU) a Českou tisku kanceláří (ČTK). Zástupci těchto institucí o výzkumu hovořili na workshopu pořádaným v minulém týdnu FSV UK. 

Jednou z hlavních předností robotické žurnalistiky je podle Luboše Krále, zástupce Fakulty elektrotechnické ČVUT, automatické generování zpravodajských textů a personalizace žurnalistiky. V zahraničí v této oblasti vzniká nespočet nových startupů s investicemi ve výši 3214 mil. USD. „v Česku takto zaměřené startupy ještě nevznikají, protože tu ještě není takové portfolio, které by si dokázalo sáhnout na investice v tomto rozsahu,“ říká. V zahraniční praxi je rovněž běžné, že velké mediální domy automatizovanou žurnalistiku běžně používají. O podobné zapojení se však tuzemská média snaží i v Česku.

Aby mohla robotická žurnalistika spolehlivě fungovat, je podle zástupce katedry žurnalistiky FSV UK, Václava Moravce, důležité, aby se proměnilo také vzdělávání novinářů, na čemž fakulta již pracuje. Propojení výzkumu se studenty potvrdil také Jan Drchal z ČVUT, který k tématu dodává: „V rámci tohoto projektu bylo obhájeno šest diplomových prací, dál se nám hlásí také noví zájemci. Spolupracuje s námi i studentka žurnalistiky FSV.“

Jakub Sido ze Západočeské univerzity v Plzni hovořil o generování zpráv pomocí předem připravených šablon. „V momentě, kdy se šablona jednou vyrobí, tak spolehlivě funguje, a navíc se dá upravovat,“ doplňuje.

Využití v praxi

Připravené šablony už na denním pořádku využívá deník E15, který automatizované texty vydává z burzovního zpravodajství. Každý den po skončení burzy si robot sám vyhodnotí její závěry a připraví zprávu, která musí projít editací. „Připravili jsme kostru, kde se všechny faktické informace vynechávají. Když se burza zavře, tak se algoritmus podívá do dat, udělá statistiky, závěry, čísla a podle předem definovaných pravidel vypíchne to nejdůležitější,“ popsal Jakub Sido.

„Velká výhoda robota je v tom, že pracuje rychle a čtenář tak ví, že ji od nás dostane nejrychleji. Ve vyhledávači se proto zobrazujeme mezi prvními,“ dodal zástupce deníku E15 Štěpán Bruner. Automatizace novinářům také umožňuje věnovat se tématům, kterým by se jinak z časových důvodů věnovat nemohli.

Bruner připustil, že burzovní zprávy po robotovi musí novináři lehce upravovat. Je to především proto, aby se ve zprávě slova neopakovala a zpráva působila přirozeně. Do burzovní zprávy také přidávají slovní hodnocení burzovních výsledků. „Jsou čtenáři, kteří si to dokážou vyhodnotit sami, ale burzovní zprávy čtou i lidé, kteří toto zpravodajství nekonzumují každý den, proto do něj dáváme slovní hodnocení,“ upřesnil.

-tšl-