Autor textu MediaGuru
I přes vysokou penetraci mobilních telefonů, kterou se může ČR chlubit,
výsledky výzkumu GfK naznačují, že obliba odesílání zpráv MMS je
v Česku ve srovnání s desítkou zemí střední a východní Evropy na
nízké úrovni.
Výsledky výzkumu ukazují, že rozšíření mobilních telefonů odráží kupní sílu obyvatelstva, ale i specifické podmínky v jednotlivých zemích (např. úroveň konkurence v mobilních komunikacích, postoje k využívání mobilních telefonů nebo dostupnost jiných forem komunikace). Nejvyšší penetraci mobilních telefonů v mezinárodním srovnání vykazuje Slovinsko (92 %), následuje Česká republika (86 %), Rakousko (83 %), Slovensko (79 %) a Maďarsko (79 %). Na opačném konci žebříčku se umístilo Bulharsko s 59% penetrací mobilních telefonů. Významně pod průměrem regionu jsou také Rumunsko a Ukrajina. V průměru 75 % populace regionu střední a východní Evropy vlastní alespoň 1 mobilní telefon.
V mezinárodním srovnání jsou to právě Češi, kteří nejčastěji uvádějí, že užívají dva nebo více mobilních telefonů zároveň (12 %). Následováni jsou Slovinci (9 %), Chorvaty (8 %) a Rumuny (9 %). Naopak například v Rakousku je taková praxe méně obvyklá (pouze 5 %).
Pokud se týká obliby odesílání zpráv MMS, je jejich úroveň v regionu velice rozdílná. MMS mají v oblibě Slovinci (24 % vlastníků mobilního telefonu tuto službu občas využívá), ale také Ukrajinci (16 %). ČR s 9 % mírně zaostává za průměrem regionu (tj. 10 %). Zajímavé také je, že ti, kteří si zprávy MMS oblíbili v Rusku, odesílají multimediální zprávy v největším počtu (průměrně 3 MMS zprávy denně).
Stávající uživatelé MMS služby v regionu střední a východní Evropy často předpokládají, že jich v budoucnosti budou odesílat méně. Čeští “MMS-káři” se kloní k názoru, že jejich využívání setrvá na stejné úrovni.
Respondenti se v jednotlivých zemích shodují v tom, že do budoucna jejich předpokládaný rozsah telefonování z mobilů a odesílání SMS poroste. V tomto smyslu se nejoptimističtěji vyjadřují respondenti z Ukrajiny. Nejrezervovanější jsou Rumuni. Čechy můžeme z tohoto pohledu zařadit do skupiny zemí s průměrným očekávaným růstem.
Více informací ZDE
Autor textu MediaGuru
Polovina dospělých Čechů tráví ve volném čase na digitálních
zařízeních jednu až tři hodiny denně, další čtvrtina tři až pět
hodin. Přesto se téměř dvě třetiny lidí někdy vědomě pokusily svůj
čas s technologiemi omezit a většina tuto zkušenost hodnotí pozitivně,
vyplývá z nového průzkumu agentury Stem/Mark.
Sociální sítě ovlivňují nákupní rozhodování rodin. Podle průzkumu
MNForce si 70,8 % rodičů všimlo, že jejich dítě chtělo produkt nebo
značku poté, co je vidělo na sociálních sítích. Přestože 65 % rodičů
dětskou reklamu vnímá negativně, 88 % z nich podobnému přání alespoň
jednou vyhovělo.
Doplňky stravy užívá podle průzkumu Ipsosu pro Pilulku 84 % Čechů ve
věku 18 až 55 let. Dvě třetiny uživatelů a nakupujících považují
při výběru za důležitější kvalitu než cenu. Za její hlavní znaky
označují především množství účinné látky, čistotu složení a vstřebatelnost.