Virtuální realita musí lidem přinášet především užitek

Gabriela Teissing, zakladatelka studia Rebel&Glory, foto: Rebel&Glory

Virtuální i rozšířené realitě se už několik posledních let předpovídá slibná budoucnost. Podle reportu společnosti Orbis Research se v letech 2018 až 2023 očekává průměrný roční růst (CAGR) ve výši 55 %. Masivní nárůst je však podmíněn zlevněním VR brýlí, čímž se zpřístupní široké veřejnosti, a také lepší úrovní obsahu. „Virtuální i rozšířená realita musí mít pro koncové uživatele přidanou hodnotu. Nestačí jen herní rozměr, musí jim přinášet užitek, například při rozhodování, pro lepší představivost či usnadnění práce,“ domnívá se Gabriela Teissing, zakladatelka studia Rebel&Glory, jež se soustředí na virtuální a rozšířenou realitu, stavbu digitálních platforem, ale také na vizuální filmové efekty.

V České republice je nástup virtuální a rozšířené reality pomalejší než na Západě, ale i na zdejším trhu je hlavní bariéra stejná – tedy vysoká cena VR brýlí, která se pohybuje od 14 do 20 tisíc korun. „Vzhledem k tomu, že na zlevnění pracují desítky výrobců po celém světě, lze očekávát snížení ceny tak do tří let,“ předpovídá Teissing. První kroky k masivnějšímu rozšíření jsou však vidět už nyní – například Sony prodává své Playstation VR i s brýlemi kolem 8 tisíc korun. Nárůst zájmu potvrzují i prodejní čísla, například Alza.cz evidovala v loňském roce meziroční růst prodejů VR brýlí o 60 %.

Další bariérou k rozšíření virtuální reality může být i prostý fakt, že někteří lidé si VR brýle jednoduše odmítají nasadit. „Cítí se příliš uzavření v jiném světě. Ale v tomto případě pro ně schůdnou cestu představuje rozšířená realita, která není natolik imerzivní,“ myslí si Gabriela Teissing s tím, že ze zkušenosti ví, že maximální doba strávená ve virtuální realitě činí 20 minut. „Je to natolik intenzivní zážitek, že delší doba už může být pro většinu lidí nepříjemná,“ dodává s tím, že její studio z tohoto důvodu vytváří aplikace, při kterých se může sedět.

Pokud má virtuální realita přilákat uživatele, musí vykazovat vysokou kvalitu a dosáhnout fotorealistického efektu.

V neposlední řadě musí obsah ve virtuální realitě také nějak vypadat. Lidé se totiž stávají čím dál náročnější na kvalitu obrazu. „S roztřesenou či zjednodušenou grafikou si už dnes nevystačíte. Pokud má virtuální realita přilákat uživatele, musí vykazovat vysokou kvalitu a dosáhnout fotorealistického efektu – proto se začíná pracovat se stíny, se světlem i odlesky,“ vysvětluje Gabriela Teissing.

Foto:

Virtuální a rozšířená realita: Zdaleka to už není jen o hrách

Virtuální a rozšířená realita mají již dnes široké pole uplatnění, a zdaleka se nejedná jen o hry. Virtuální realita přináší přidanou hodnotu do průmyslu, například do oblasti strojírenství či stavebnictví, nebo třeba do zdravotnictví, architektury a plánování měst. „Virtuální realita dokáže pomoci firmám představit zákazníkům velmi složitý produkt, architektonickým ateliérům umožňuje v plné šíři prezentovat návrhy domů či poslouží městům k vizualizaci urbanistických plánů – jen ten fakt, že si novou výstavbu mohou lidé prohlédnout z více úhlů, projít se v ní, sledovat jí z odstupu či se podívat, jak zapadá do krajiny, může výrazně pomoci s přesvědčováním jak zastupitelů, tak obyvatel,“ popisuje Gabriela Teissing.

Z marketingového hlediska se dá virtuální realita využít na veletrzích, roadshow či jiných typech eventů. Na roadshow lze například demonstrovat, co vše se může stát automobilu při nehodě. Na festivaly se chystá společnost Eko-Kom, která chce zájemce virtuálně přenést do třídičky odpadu. „Člověk se normálně na takové místo nedostane, ale k přesvědčení lidí, že tříděný odpad opravdu nekončí na skládkách, je to ten nejlepší způsob. Třídičkou navíc bude provádět Vávra Hradilek, který má velmi blízký vztah k přírodě,“ prozrazuje Gabriela Teissing.

Aby se klientům investice vyplatila, je nutné přemýšlet napříč médii.

Pro úspěch v marketingu se však virtuální i rozšířená realita nesmí omezovat jen na „své brýle“. „Aby se klientům investice vyplatila, je nutné přemýšlet napříč médii. Do virtuální reality lze připravit aplikaci v plné kvalitě, v osekané verzi ji však lze exportovat na web a přenést do telefonu. Díky tomu bude zásah silnější a celková snaha bude dávat větší smysl,“ upozorňuje Teissing.

Rozšířenou realitu lze velmi dobře aplikovat v retailu, kde se může zasadit o zlepšení zákaznické zkušenosti. V loňském roce tak učinila IKEA se svou aplikací Place, jež zákazníkům umožnila umístit do interiéru jejich bytu či domu vytoužený kus nábytku, a usnadnila jim tak nákupní rozhodování. Podobně lze uvažovat i v místě prodeje – prodejce může přes rozšířenou realitu přinášet další informace k produktům či ukázat k vystaveným produktům celou šíři nabídky, která se však na regál už nevešla. „Virtuální a rozšířená realita není jen o efektu, měly by koncovým uživatelům přinášet skutečnou přidanou hodnotu,“ uzavírá Teissing.

-stk-