Výzkum: Až 77 % Čechů deklaruje preferenci českých produktů

čtvrtek, 25. října 2018, 14:35 Retail, Výzkum MediaGuru

Pozitivní konotace má u výrobků český, německý či anglický původ, naopak ruský, polský, rumunský nebo čínský je vnímán negativně.

Zdroj: Photospin

V posledních letech se do popředí zájmu výrobců, prodejců i spotřebitelů dostává otázka lokálních produktů. Podle průzkumu agentury Nielsen deklaruje až 77 % Čechů preferenci českých výrobků. Při posuzování kvality umisťují v žebříčku atributů zemi původu na druhé místo (52 %), a to hned po složení produktu (78 %). 

Zdroj: Nielsen

„Je sice pravda, že za poslední roky se v celkovém nákupním košíku neobjevuje výrazně více lokálních značek, avšak při pohledu na jednotlivé kategorie sledujeme velké rozdíly. Tam, kde se klade důraz na čerstvost, například u mléčných výrobků, český spotřebitel oceňuje lokálnost, což přispívá k posílení domácích značek. V mléčných produktech čeští spotřebitelé posuzují lokálnost ještě více ,patrioticky'. V České republice preferuje tuzemskou produkci v mléčném segmentu až 80% spotřebitelů, což je výrazně více než globální průměr 54% i než evropský průměr 66%,“ vysvětluje Karel Týra, generální ředitel společnosti Nielsen, s tím, že vyšší preference lokálních produktů se vyskytuje ve skupině starších spotřebitelů.

Českým výrobcům pomáhá v očích českých spotřebitelů i skutečnost, že dokáží své výrobky inovovat. Zůstaneme-li v mléčné kategorii, pozitivně je vnímána schopnost vyrábět jogurt řeckého typu nebo islandský skyr. 

Důraz na lokálnost je k vidění také v komunikaci jednotlivých maloobchodních řetězců. Lidl kupříkladu letos na podzim spustil kampaň, v níž představuje své české dodavatele. Penny Market už několik let komunikuje se sloganem „Co je české, to je dobré“. Celý koncept na českém sortimentu vystavěl řetězec Sklizeno. 

Původ z různých zemí je navíc českými spotřebiteli vnímán různě. Pozitivní konotace mají výrobky nejen české, které za kvalitní považuje 96 % Čechů, ale i německé, rakouské, nizozemské (shodně 92 %), anglické (86 %) a slovenské (83 %). Naopak negativně jsou vnímány výrobky s původem rumunským (91 %), čínským (88 %), polským (83 %) a ruským (72 %).  

Privátní značky rostou nejrychleji

U českých spotřebitelů se také zvyšuje zájem o privátní značky, které rostou ze všech nejrychleji. „Privátní značky už dávno nejsou synonymem levného nákupu, dnes obchodní řetězce vytvářejí samostatné produktové řady od základních až po výběrové. Navíc v nich roste objem potravin od českých výrobců. Obchodní řetězce mají přitom plnou kontrolu nad jejich produkcí, takže dvojí kvalita už nepředstavuje zásadní problém. Jsou navíc transparentní, spotřebitel má proto garanci toho, kdo je vyrobil a jaké je jejich složení,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR. Obchodní řetězce jen v loňském roce vyvezly výrobky českých producentů v hodnotě bezmála 18 miliard korun. 

Hodnotový podíl privátních značek letos tvoří 17,9 %, čímž se blíží k hodnotám v roce 2014 (18 %). „Po několika letech stagnace až mírného poklesu důležitosti privátních značek sledujeme v tomto roce opětovný růst zájmu spotřebitelů také o značky vyráběné pod hlavičkou řetězců, za které jsme utratili ve druhém kvartálu o téměř 7 % více než ve stejném období před rokem,“ popisuje Karel Týra.  

Zdroj: Nielsen Maloobchodní Audit

Privátní značky nerostou ve všech kategoriích stejně. V potravinách se jim daří v komoditních kategoriích, jako je mléko, olej nebo smetana, naopak naprosto minimální podíl mají u piva, sektů nebo hořkých bylinných likérů. V drogerii sahají čeští zákazníci po privátních značkách papírových utěrek, kapesníčků a toaletním papíru, naopak u deodorantů, zubních past a parfémů preferují značkové výrobky. 

Zdroj: Nielsen Maloobchodní Audit

Výdaje českých spotřebitelů za potraviny a drogerii v maloobchodě stále rostou, v druhém kvartálu 2018 se však růst zpomalil. Tempo růstu bylo ovlivněno zejména růstem cen. Hlavním tahounem byly sezónní kategorie, a to zejména alkoholické nápoje a zmrzliny. „Díky nadprůměrně teplému jaru se vypilo o 8 % více alkoholických nápojů, v rámci kterých nejrychlejší růst zaznamenalo pivo, tuzemák, vodka, radlery i cidery, podobně se dařilo také nealko nápojům. Zmrzliny navýšily tržby dokonce o 20 %,“ doplňuje Týra. 

-stk-