Wiesner-Hager: Chceme do kanceláří přinést emoce

pátek, 2. listopadu 2018, 11:05 Marketing MediaGuru

Kanceláře už nestačí jen vybavit, pro oslovení mladé generace je potřeba do nich propsat kreativitu a emoce, myslí si zástupci firmy Wiesner-Hager.

Zástupci společnosti Wiesner-Hager (zleva): marketingový ředitel Franz Gurtner a ředitel české pobočky Zdenek Brisuda

Zástupci společnosti Wiesner-Hager (zleva): marketingový ředitel Franz Gurtner a ředitel české pobočky Zdenek Brisuda

Dobře vypadající kanceláře jsou dnes důležitější než kdy dřív. Při lákání nových zaměstnanců, kterých v současnosti není nadbytek, totiž může být právě pěkné pracovní prostředí jedním z rozhodujících faktorů, proč daný kandidát na nabídku nakonec kývne. „Dnes práci prožíváme jako souhru produktivity a emocí, už si nevystačíme jen s mentalitou pracovních stolů,“ myslí si Franz Gurtner, marketingový ředitel firmy Wiesner-Hager, která se zabývá výrobou nábytku a rovněž i architektonickými návrhy kancelářských a konferenčních prostor.

Rakouská rodinná společnost Wiesner-Hager, jež má svou továrnu kromě v rodné zemi i v České republice, se tak sama posunula od původní truhlářské dílny, kterou v roce 1849 založil Josef Wiesner, k nábytkářskému závodu v 20. století až k současné podobě firmy, jež kromě nábytku nabízí kancelářím a hotelům i konzultační služby k řešení jejich vnitřní architektury. „Naši značku stavíme na kvalitě, důvěryhodnosti, designu, udržitelnosti a inovativních konceptech,“ vyjmenovává Franz Gurtner s tím, že právě komplexním přístupem se chce značka odlišit od „pouhých“ výrobců nábytku.

StrategieWiesner-Hager tak stojí na nutnosti vnést do pracovního prostředí kreativitu a emoce, což propisuje nejen do svých produktů, služeb, ale i do marketingové komunikace. Všechny kroky značky, která cílí především na firemní zákazníky, se tak odvíjejí od potřeby firem udržovat v konkurenčním prostředí krok s dobou.Změny jsou v současnosti natolik dynamické, že schopnost předpovídat budoucí vývoj je stále slabší a na důležitosti získává především flexibilita. Od firem i jejich zaměstnanců se očekává, že se budou rychle a snadno adaptovat na přicházející změny. K tomu je nutné připočíst stále intenzivnější digitalizaci, zvyšující se nároky na udržitelnost a mladé generace nastupující do pracovního procesu, které mají jiné potřeby než generace předcházející,“ vysvětluje Zdenek Brisuda, ředitel české pobočky firmy Wiesner-Hager.

Společenské trendy se do kancelářského prostředí promítají například tím, že se snižuje hierarchické nastavení – mladí už nechtějí pracovat ve firmách, kde sedí nedostupný šéf za zavřenými dveřmi –, a naopak se posiluje celková propojenost jednotlivých oddělení, mnohem více jsou integrováni do pracovního prostředí externí pracovníci a počítat se musí i s různou podobou práce – sedět celý den za stolem se prostě už mnohým zaměstnancům nechce, preferují kombinaci s home officem či během pracovního dne rádi mění místo, kde pracují.

„Zásadní je tak budovat v práci zdravé a příjemné prostředí, které bude schopné nabídnout jak klid na práci, tak prostor k efektivní spolupráci. Více než s open spacem by se dnes kanceláře měly promýšlet v otevřených zónách. Vedle pracovních stolů by měly počítat se zónami určenými ke spolupráci, ke kreativitě, k vymýšlení strategií, ale i s tichými místy, kam si člověk může zalézt a nerušeně pracovat. Důležitou oblastí jsou i konferenční místnosti, kavárny, knihovna nebo kampus, který nabízí neformální prostředí k práci,“ popisuje Zdenek Brisuda.

Moderní koncept kanceláří New Work

Kavárna místo recepce

Nikdy neuděláte první dojem dvakrát. Proto se v současnosti při zařizování nových kanceláří tolik dbá na vstupní zónu, která je do jisté míry veřejná. Mnohdy je klasická recepce zcela nahrazena konceptem kavárny, kde si kromě nahlášení můžete rovnou objednat kávu. Je to místo, kde se zaměstnanci setkávají se svými partnery, dodavateli nebo spolu navzájem. Některé firmy jdou dokonce o krok dál a otevírají tuto část i té části veřejnosti, která s firmou nemá co do činění.

Recepci lze dnes pojmout jako prostor s kavárnou, zdroj: Wiesner-Hager.

Recepci lze dnes pojmout jako prostor s kavárnou, zdroj: Wiesner-Hager.

Kampus

Kampus představuje klíč k tomu, jak proměnit marginální část kanceláří ve vyhledávanou zónu. Místo se schodištěm, na kterém se může sedět, pohodlná sedačka, jakoby náhodné místo, kde lze pracovat, vymýšlet, tvořit.  

Univerzitní atmosféru navodí do kancelářského prostoru například schodiště, zdroj: Wiesner-Hager.

Univerzitní atmosféru navodí do kancelářského prostoru například schodiště, zdroj: Wiesner-Hager.

Coworkingové ostrůvky

Firmy by měly být schopny kombinovat stabilní pracovní stoly s těmi komunitními, kde si zaměstnanci mohou sednout dohromady s freelancery, kde mohou společně pracovat týmy na krátkodobých projektech či si jen setkat na rychlou pracovní schůzku. V kancelářích by se tak měly tu a tam nacházet i vizuálně odděleny coworkingové ostrůvky.

Coworkingové ostrůvky se hodí například pro externisty nebo pro týmy pracující na krátkodobých projektech, zdroj: Wiesner-Hager.

Coworkingové ostrůvky se hodí například pro externisty nebo pro týmy pracující na krátkodobých projektech, zdroj: Wiesner-Hager.

Konferenční lobby

Novinkou je také propojování konferenční místnosti s relaxačním lobby, které do studené atmosféry schůzek vnáší pohodlnost a přátelskost. Odtažitost velkého konferenčního stolu, kde lidé sedí proti sobě, vyvažuje nízké sezení na pohovce, kde se lze uvolnit jako v obývacím pokoji.

Konferenční místnost lze propojit s kancelářským "obývákem", zdroj: Wiesner-Hager.

Konferenční místnost lze propojit s kancelářským "obývákem", zdroj: Wiesner-Hager.

Bojová místnost

Bojová místnost je místem podporujícím strategické myšlení. Neformální prostředí s různými možnostmi sezení je doplněné prostředky k vizuálnímu zaznamenávání nápadů, jako jsou velké tabule, dotykové obrazovky či rozlehlé stoly.

Místnost s tabulí přes celou stěnu, s velkými stoly i pohovkami se hodí k promýšlení strategií, zdroj: Wiesner-Hager.

Místnost s tabulí přes celou stěnu, s velkými stoly i pohovkami se hodí k promýšlení strategií, zdroj: Wiesner-Hager.

Knihovna

V digitální době sice není taková potřeba vystavět si ve firmě fyzické regály s knihami, nicméně jejich přítomnost dokáže vytvořit podnětné prostředí, v němž lze tiše a soustředěně pracovat. Knihovna by měla sloužit jako tichá zóna, nicméně je na každé společnosti, jak si její funkci nastaví.

K tiché práci se lze uchýlit do kancelářské knihovny, zdroj: Wiesner-Hager.

K tiché práci se lze uchýlit do kancelářské knihovny, zdroj: Wiesner-Hager.

Propagace nábytku přes kanceláře současnosti

Téma moderního kancelářského prostředí prostupuje celou marketingovou komunikacíspolečnosti Wiesner-Hager, která se tak snaží oslovit zejména firemní zákazníky. O inspiraci píše v němčině a angličtině na svém firemním blogu a do firemního časopisu Contact, který vydává v pěti jazykových mutacích, včetně češtiny. „Vedle architektonických a designérských nápadů se však zabýváme i takovými tématy, jako jsou rizikové zóny, nové formy práce nebo třeba i rady, jak na změny připravit zaměstnance,“ přibližuje Franz Gurtner.

S obsahem firma následně pracuje i na LinkedInukam sdílí většinou úvodní část svého blogového příspěvku, a na Facebooku. Instagram využívá na prezentaci designu produktů a naYouTube komunikuje prostřednictvím série Try Hard jejich kvalitu. „S YouTube jsme začali už před 10 lety, kdy jsme potřebovali trochu omladit značku a ukázat, že i my umíme dělat kreativní věci,“ dodává Gurtner.

Kromě toho se prezentuje na kolínském veletrhu Orgatec. Naopak od formátu showroomů s výjimkou toho v sídle firmy postupně upouští. „V showroomech se nám bohužel nedaří předvést vše, co nabízíme. Nechceme ukazovat jen jednotlivé produkty, ale zasadit je přímo do konkrétního prostředí. V Praze tak zájemce například zveme do námi zařízeného Impact Hubu na Smíchově, podobnou možnost nabízíme i v Amsterdamu. Podle nás tak mnohem lépe vynikne, co vše umíme,“ objasňuje Franz Gurtner.

Wiesner-Hager dosáhl loni obratu 41,5 milionů eur a letos očekává více než 10% nárůst. Vyrábí v Rakousku u Altheimu a v České republice v Humpolci. Prodává do celé Evropy, ale také do Ruska či Spojených arabských emirátů a přes své licenční partnery i do USA, Jižní Koreji, Japonska či Austrálie. Mezi jeho české klienty patří například showroomy automobilky Škoda Auto, sídlo firmy Notino, BMW, Kiwi či L’Oréalu. Ve světě spolupracuje například s čokoládovnou Lindt & Sprüngli, značkou adidas či sítí hotelů Radisson Blue.

-stk-