Jaromír Skopalík: Nejsme garážová firma

Jaromír Skopalík, foto: Bauer Media

Společnost Watch Star Media vznikla v loňském roce. Začala přebírat tituly malých vydavatelů a postupně z nich budovat nový subjekt, jehož ambicí je stát se středně velkou vydavatelskou společností. Zatím pod ní patří časopisy Magazín SUV, Hodinky a šperky, Ona ví, Svět kulturistiky, Tennis Arena, Fitness ČR a nejnověji Scientific American. Podíl ve výši 12 % získal ve Watch Star Media Jaromír Skopalík, 44 % drží František Čermák a 44 % náleží investorovi Tomáši Zimovi.

Portfolio Watch Star Media se rozšiřuje o sedmý časopis, a to magazín Scientific American. Do jakého segmentu ho řadíte?

Jde o populárně naučný časopis, ale v porovnání s některými tituly z této kategorie je odbornější. Primární cílovou skupinou jsou výzkumná pracoviště, univerzity a vysokoškolští studenti. V Americe vychází od roku 1845, od roku 2002 je k dispozici v české mutaci.

Od loňského léta, kdy jste vydavatelství Watch Star Media spustili, portfolio relativně rychle rozšiřujete. Zajímalo by mě ale, kde se zrodil nápad přijít s takovým konceptem v době, kdy printová média v obecném náhledu nemají nejsilnější postavení.

Z velkých médií, tedy z Bauer Media a z Vltava Labe Media, jsem odcházel s tím, že si chci trochu od tohoto odvětví odpočinout a vyčistit hlavu. Ve svých dalších profesních krocích jsem ale na média stejně neustále narážel – jak v Prague International Marathon, tak později při své spolupráci s knižním nakladatelstvím Grada. Zároveň jsem po celou dobu mé profesní kariéry byl v kontaktu s JUDr. Františkem Čermákem. Ještě když jsem byl CEO v Bauer Media, byl držitelem licencí na dětské časopisy Méďa Pusík a Bumík, koupil od nás časopis Praktik. Navíc jsme se stýkali a vzájemně určitým způsobem stále spolupracovali i během mojí poradenské etapy. Za více než deset let se mezi námi vytvořilo přátelství, které trvá. Na našich setkáních postupně zrála myšlenka, že bychom se mohli do nějakého projektu pustit společně. Konkrétním výsledkem bylo zahájení činnosti Watch Star Media před loňským létem.

Vy si tedy vytipováváte vydavatele a vhodné časopisy a oslovujete je s nabídkou převzetí…

Sledujeme trh a troufám si říci, že za tu dobu, co se na trhu pohybujeme, máme povědomí o tom, kdo co dělá a jak se mu přibližně daří. První skupinu časopisů jsme si na základě znalosti trhu vytipovali sami. Druhou skupinu tvoří tituly, jejichž vydavatelé se nám sami ozývají s otázkou, zda bychom neměli zájem s nimi spolupracovat či jejich časopisy převzít. Pro vyhodnocení je-li časopis pro nás zajímavý, či nikoli máme nastavenou metodiku, na základě, které si rychle vytvoříme jednoduchý byznys plán. Rozhodujeme se pružně a bez dlouhých meetingů.

Jaká kritéria jsou z vaší strany rozhodující pro zahájení spolupráce?

Zajímá nás především perspektiva stability nebo růstu, proto v analýze sledujeme dosavadní práci vydavatele. Zhodnotíme si, co podle našeho názoru dělal dobře, co se dařilo méně, a kde vidíme rezervu. Například manželé Sirotovi (vydavatelé časopisu Hodinky a šperky, pozn. red.) se chovali jako klasičtí vydavatelé. Jejich přístup byl naprosto profesionální a došli s jedním jediným časopisem v portfoliu do fáze vysoké odbornosti redakční, obchodní a znalosti segmentu i celého trhu, kterou obdivuji. Bez nějaké korporátní, implementované filozofie. Ostatní vydavatelé, jejichž tituly teď vydáváme, nebyli klasičtí vydavatelé, často měli i další aktivity a vydavatelství nebylo hlavním těžištěm jejich zájmu. Tady většinou nacházíme prostor pro zlepšení.

Co bývá naopak hlavním důvodem, že se nedohodnete?

Je to především cena v kombinaci s budoucím potenciálem. Zhodnotíme prodejní cenu a nastavíme break-even pro budoucí výnosy. Pokud nám to nevychází, obchod neuděláme.

Zajímá nás především perspektiva stability nebo růstu. Rozhodujeme se pružně a bez dlouhých meetingů.

Jaromír Skopalík

Když se vrátíme zpět ke složení portfolia, zmínili jsme, že se rozšiřuje. Navíc obsahuje tituly různého obsahového zaměření. Jak s nimi chcete obchodně nakládat?

V tuto chvíli se již snažíme řadit časopisy do logických segmentů. Vytvořili jsme tři inzertní balíčky – jeden sportovní s časopisy Tennis Arena, Svět kulturistiky a Fitness, druhý balíček luxusních časopisů s tituly Hodinky a šperky a Magazín SUV a třetí balíček tvoří zájmové magazíny typu „do-it-yourself“, kde máme časopis Ona ví a měsíčník Praktik, který vydává Pražská vydavatelská společnost. Přestože máme v našem portfoliu sedm časopisů, obchodně tak pracujeme momentálně s časopisy osmi. Neznamená to ale, že bychom se nepustli do nového segmentu, pokud ho zhodnotíme jako perspektivní.

Za těch několik měsíců, co portfolio skládáte, už asi víte, jak by ideálně mělo vypadat do budoucna. Asi nechcete zůstat na stávajícím počtu…

Platí, že naším cílem je mít pohromadě dvacítku časopisů. Druhá věc je, že společně má Watch Star Media s tituly Pražské vydavatelské společnosti již šestnáct titulů a v tomto prostoru je možné hledat zajímavé synergie. Obě vydavatelství se ale chovají jako samostatné jednotky – Pražskou vydavatelskou společnost vlastní jediný majitel František Čermák. Ve Watch Star Media má František Čermák 44% podíl stejně jako investor Tomáš Zima. Můj podíl je 12 %, ale je záměrem ho v budoucnu navyšovat. O vydavatelských věcech rozhodujeme s Františkem Čermákem, jsme dva jednatelé, mým úkolem je především firmu rozvíjet a řídit. Limity jsou samozřejmě časové. Děláme to, na co máme chuť, co nás společně baví a čemu rozumíme, ale jen tak, abychom vše časově zvládali.

Platí stále to, že váš klíčový záměr je na existující tituly, nikoli na vývoj titulů vlastních?

Primárně ano, těžiště našeho zájmu je v existujících časopisech. Je ale pravda, že jsme z některých setkání s vydavateli, kteří nabízeli své tituly za neodpovídající peníze, nabyli dojmu, že pokud bychom do takového segmentu chtěli jít, tak si takový časopis můžeme založit sami a s menšími prostředky, než jsou za odprodej požadovány. Z počátku jsme nechtěli zavádět nové časopisy, ale nyní to již úplně nevylučujeme.

Jak se stavíte k možnosti akvizice nikoli jednoho nebo dvou časopisů, ale většího počtu titulů naráz?

Středně velké vydavatelství bychom koupili rádi. Mluvím o vydavatelstvích s ročním obratem mezi 15-30 mil. Kč.

Klíčovým zdrojem příjmů jsou pro vaše vydavatelství inzertní výnosy?

Počítáme především s inzertním výnosem, ale například časopis Ona ví se také velmi dobře prodává v distribuci.

A jaký je současný obrat všech titulů Watch Star Media?

V roce 2019 předpokládáme obrat nad 10 milionů korun. Uvidíme, jestli se nám to podaří...

Počítáte s tím, že by jako celek mělo být Watch Star Media v zisku už od začátku?

Ano, je to reálné.

Znamená to, že stále printovému odvětví věříte – i přes proměnu konzumace médií?

Věřím. Nejsem odborník na elektronická média, ale vím, že každá zkušenost v životě je dobrá. Dřív nebo později se vám hodí. Run Czech mě velmi bavil a zároveň jsem se tam naučil a pochopil, jakou sílu mají sociální média. Odnesl jsem si z toho, že tisková média ano, elektronická média ano, sociální média ano, ale web spíš ne. Když máte na Facebooku, Instagramu a Twitteru rozumné množství sledujících, tak na nich realizovat třeba i malé kampaně je jednodušší než na webu. Naším hlavním záměrem jsou proto časopisy a sociální sítě, rozvíjíme i e-shop, který jako společný produkt Pražské vydavatelské společnosti a Watch Star Media zahájíme 11. 2. 2019. Chceme se dál rozvíjet a hledat příležitosti i v další možnosti, jakými jsou zcela jistě speciály. Částečně, ale v malém, půjdeme i do knižního byznysu. Například časopis Tennis Arena, který jsme převzali, nabízí tenisové knihy. Vlastní knihu připravujeme pro časopis Ona Ví. Prodáváme ale i pohádky na DVD nebo CD, na která máme autorská práva. Chystáme další produkty pro e-shop.

Na trhu vidíme prostor mezi dvěma póly tvořenými trojicí velkých vydavatelů a zcela malými vydavateli. Uprostřed vidíme prostor, kde můžeme vlastnit dvacítku časopisů.

Jaromír Skopalík

Nakolik se liší práce ve velkém vydavatelství se stamilionovými obraty a práce pro malého vydavatele? Teď máte zkušenosti z obou typů vydavatelských firem...

Ta práce je stejná i jiná zároveň. Stejná v tom, že se řeší byznys plány a efektivita, cílem je být ziskový a vydělat peníze.  Jiná v tom, že ve velkém vydavatelství jsou na jednotlivé disciplíny specialisté, v menším vydavatelství se tím zabývají jeden nebo dva lidi, často sami majitelé. Pro mě je velmi důležité, že můžu svůj pohled na řešení úkolů konzultovat se zkušeným praktikem a člověkem stále otevřeným novým věcem, Františkem Čermákem. Nechci, aby to znělo, že vše vidím příliš růžově, ale nevidím na své stávající práci žádná negativa. Snad s výjimkou toho, že mi práce pohlcuje mnoho času.

Stále ještě zůstáváte aktivní ve spolupráci s knižním nakladatelstvím Grada Publishing. Kde vidíte styčné body v řízení vydavatelského a knižního byznysu?

Jde o podobný segment a o podobné cíle: prodávat a komunikovat. K tomu ale přicházejí specifika, jako je například životnost produktů – knihy ji mají delší a je také nutné řešit sklady, u časopisů je životnost mnohem kratší. Mým úkolem v Gradě bylo najít rozvojový potenciál jak vnitřní, tak vnější. Z vnějšího pohledu šlo především o nalezení zajímavých akvizičních cílů v Česku a na Slovensku. A přestože jsem tuto zkušenost měl i z Bauer Media a Vltava Labe Media, v případě knižního trhu jsem se na akviziční možnosti díval zase ze zcela jiného úhlu detailu. Knižní branže je zajímavá a zatím není pod takovým tlakem jako noviny a časopisy. V rámci knižního trhu se najdou i branže, které rostou. Spolupráce s Gradou a s majitelem Romanem Svitákem i ředitelem Milanem Brunátem a celým týmem byla pro mě velmi inspirativní a nová. Obdivuji promyšlený, inženýrský model fungování Grady v mnohém v jeho promyšlenosti překonávající v tom dobrém slova smyslu korporátní fungování a nahlížení na některé věci. V kontaktu nadále zůstáváme a spolupracujeme nyní na projektové bázi.

Na magazínovém trhu dál postupuje koncentrace, nedávno došlo k začlenění Bauer Media pod skupinu Mafra. Ovlivňuje tato konsolidace trhu malého vydavatele?

S tím, že se trh dál konsoliduje, nic neuděláme. Pro nás to ale není zásadní, pohybujeme se v jiném segmentu a s velkými vydavateli na sebe příliš nenarážíme. Na trhu vidíme prostor mezi dvěma póly, které tvoří skupina tří velkých vydavatelů s podílem odhaduji ne daleko od 80 procent printového (a nejen jeho) trhu na jedné straně a na straně druhé zcela malí vydavatelé s jedním až dvěma tituly. Uprostřed těchto pólů je prostor, ve kterém si myslíme, že můžeme vlastnit například dvacítku časopisů. Nejsme garážová firma, publishing děláme profesionálně. Máme již dnes dostatečnou váhu na to, abychom dokázali nabídnout obchodním partnerům zajímavé portfolio médií a služeb z toho vyplývající spolupráci i v porovnání s velkými vydavateli.

A nepociťujete to ani z pohledu rozdělení reklamních investic?

Je otázkou, nakolik by to bylo jiné, kdyby velcí vydavatelé nebyli konsolidovaní do jednoho koncernu, ale na trhu v souhrnu stejně drželi srovnatelný podíl jako konsolidovaný celek. Také by se především k nim koncentrovaly inzertní peníze. Pro vydavatele našeho typu je stále na reklamním trhu dostatečný prostor.