Většina Čechů alespoň zpočátku uvěřila fake news

S fake news se setkalo v České republice již 81 % populace, naprostá většina lidí (94 %) zprvu uvěřila, že jsou pravdivé. Více než polovina (55 %) jim uvěřila několikrát. Míra uvěření je v tuzemsku nad průměrem ostatních zemí, vyplývá z mezinárodního výzkumu Ipsos.

Podíl obyvatel, kteří opakovaně uvěřili fake news, je v Česku výrazně vyšší než v ostatních zemích. Světový průměr je jen 44 %, a Česká republika se tak řadí na 4. místo ze všech 26 zkoumaných zemích. Častěji fake news uvěřili jen obyvatelé Egypta (60 %), Nigérie (58 %) a Číny (56 %).

Češi zaznamenali fake news nejčastěji na webu (77 %) či Facebooku (71 %). Lidé se zároveň shodují, že se problematika fake news zhoršuje kvůli internetu.

Důsledkem fake news je pokles důvěry v média (45 %), pětina lidí (21 %) také omezila využívání sociálních sítí. Češi dále souhlasí, že fake news mají negativní dopad na politickou debatu v naší zemi, nepřisuzují tomu však takový význam jako lidé v ostatních zemích.

Češi méně otevírají e-maily od neznámých odesilatelů

O své soukromí na internetu se obávají 2/3 Čechů (67 %). Více než desetina obyvatel dokonce uvedla, že jejich obavy jsou vážné. Ve srovnání s loňskem došlo u čtvrtiny lidí k nárůstu těchto obav, 65 % populace má stejné obavy jako loni, menší obavy pociťuje pouze 8 % populace.

Ve srovnání se světem jsou obavy Čechů o soukromí na internetu spíše nižší. Podobně je na tom Německo (68 %), Francie (69 %) nebo Polsko (70 %). ČR patří spolu s Německem mezi země, kde byl nárůst obav obyvatel nejmenší.

V důsledku obav o své online soukromí změnila v posledním roce řada lidí na internetu své chování. Nejčastěji se lidé snaží neotevírat emaily od neznámých odesilatelů (55 %), používat antivirové programy (48 %) a více přemýšlet nad tím, co zveřejní (43 %). K rušení účtů na sociálních sítích ani k omezování nákupů na internetu však lidé nepřistupují. Oproti ostatním národům Češi nejvíce zaostávají v pravidelné aktualizaci hesel.

Výzkum byl realizován v říjnu 2019 na reprezentativním vzorku internetové populace ČR ve věku 18-65 let. Celkem se ho zúčastnilo 1009 respondentů. Data jsou srovnávána s mezinárodním výzkumem realizovaným v 25 zemích světa, do něhož bylo zapojeno téměř 26 tisíc respondentů.

-stk-