Autor textu MediaGuru
Členem Rady ČTK byl zvolen někdejší sportovní novinář Aleš Mareček.
Volná místa v Radě ČRo zůstala neobsazena.
Členem Rady České tiskové kanceláře ve středu 8. července zvolila Sněmovna někdejšího sportovního novináře Aleše Marečka. Navrhl ho poslanecký klub sociální demokracie za Michaelu Marksovou, která se stala v polovině června politickou náměstkyní ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD). Dvě volná místa v Radě Českého rozhlasu ani místo v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání obsazena nebyla.
Dvaapadesátiletý Mareček byl jediným navrženým kandidátem do tajné volby. Dostal 124 poslaneckých hlasů, ke zvolení jich bylo nutných 93. Mareček v minulosti působil v zastupitelstvu Prahy 13, čtyři roky byl v této městské části zástupcem starosty. Někdejší ministryně práce a sociálních věcí Marksová se stala radní veřejnoprávní agentury loni v květnu, v prosinci byla zvolena místopředsedkyní rady. Podle zákona o ČTK je členství v radě neslučitelné s funkcí poslance, předsedy nebo místopředsedy vlády, ministra, vedoucího jiného ústředního orgánu státní správy nebo jejich náměstků.
Sedmičlenná Rada ČTK je orgán, jehož prostřednictvím veřejnost uplatňuje své právo kontroly tohoto veřejnoprávního média. Po Marečkově zvolení má rada plný počet členů. Do její působnosti náleží například jmenování a odvolání generálního ředitele a schvalování rozpočtu agentury. Kandidáty do Rady ČTK navrhují poslanecké kluby.
V prvním kole tajné volby Sněmovna ve středu neobsadila dvě volná místa v Radě Českého rozhlasu (ČRo). Do druhého kola postoupili ředitel výstaviště v Lysé nad Labem Ondřej Matouš, bývalý radní Ivan Vodochodský, kterému mandát skončil letos na jaře, historik Jaroslav Šebek a scenárista Josef Nerušil. Kdy se volební finále uskuteční, zatím není jasné.
Ke zvolení bylo nutné získat 93 poslaneckých hlasů. Matouš jich obdržel 83, Vodochodský 72, Šebek 63 a Nerušil 28. Z volby vypadli pracovník CERGE-EI René Levínský s 22 hlasy a bývalá poslankyně TOP 09 Nina Nováková, kterou volilo sedm poslanců. Už dřív vyřadil sněmovní volební výbor hlasováním svých členů z volby dalších deset kandidátů. Byla mezi nimi i bývalá předsedkyně rozhlasové rady Hana Dohnálková.
Devítičlenná Rada Českého rozhlasu je orgán, jehož prostřednictvím veřejnost uplatňuje své právo kontrolovat veřejnoprávní médium. Do působnosti rady náleží například jmenování a odvolání generálního ředitele a schvalování rozpočtu.
Sněmovna rovněž nezvolila ani kandidáta na nového člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání za Janu Kasalovou, které skončil mandát s červnem. Do druhého kola tajné volby postoupili uchazeči, kterými jsou někdejší předseda Rady České televize Jan Mrzena a analytik dat ze sociálních sítí Josef Šlerka. Mrzena, kterého nominovalo hnutí ANO, získal v prvním kole 54 hlasů. Nominantovi Pirátů Šlerkovi dalo hlas 70 poslanců.
Radu tvoří 13 členů, které na návrh Sněmovny jmenuje a odvolává premiér. Takzvaná velká vysílací rada mimo jiné uděluje, mění a odnímá licence k provozování vysílání, dohlíží na pluralitu programové nabídky a informací a dbá na obsahovou nezávislost vysílání. Rada sleduje obsah rozhlasového a televizního vysílání, za porušení vysílacích zákonů ukládá sankce.
-čtk-
# Český rozhlas # Rada ČRo # volba # ČTK # Poslanecká sněmovna # Rada ČTK # Rada pro rozhlasové a televizní vysílání
Autor textu MediaGuru
Komunikační skupina Dentsu Czech Republic završila propojení divize Dentsu
Social s agenturou Dentsu Creative. Nově budou oba týmy fungovat pod
jednotnou značkou Dentsu Creative.
Konkurzní správce televize Barrandov navrhl soudu ukončení provozu společnosti. Důvodem je provozní ztrátovost. ČTK o tom informoval konkurzní správce David Jánošík. Televize zahrnující tři kanály bude nicméně ještě několik měsíců vysílat. „Společnost je provozně ztrátová, toto je tedy ze zákona logický a nutný krok. Nyní proběhne ukončení pracovních smluv a příprava ke zpeněžení podstaty," uvedl Jánošík. Další vysílání zajistí dceřiná společnost S-24 majitele televize Jana Čermáka. „Dcera S-24 holding si část služeb od BTS pronajme tak, abychom byli schopni udržet vysílání. Možná prodejní hodnota, a tedy výtěžek pro věřitele, je u běžící televize o dost vyšší. Bavíme se o provozu v řádu maximálně měsíců, během nichž se musí najít kupec," řekl ČTK Čermák. Městský soud v Praze prohlásil na konci dubna na Barrandov Televizní studio konkurz. Důvodem je neúspěšná reorganizace společnosti, uvedl soud v odůvodnění. Společnost měla před zahájením reorganizace dluhy v objemu zhruba jedné miliardy korun, které měly být řešeny právě reorganizací. Čermák televizi získal před dvěma roky od Jaromíra Soukupa. Při reorganizaci se podle soudu podařilo stabilizovat provoz, zejména výrazně snížit náklady a zastavit dlouhodobou ztrátovost. Na podzim 2025 se společnost dostala do stavu, kdy příjmy z reklamy pokrývaly provozní náklady. Další vývoj však zásadně ovlivnily externí faktory představované zejména propadem reklamního trhu, umocněný geopolitickou situací a růstem cen energií. Z původního Soukupova impéria má zaniknout pouze Barrandov Televizní studio. Vydavatelství Empresa Media, které vydává například časopisy Týden, Sedmičku nebo Instinkt, se ukázalo jako životaschopné a zůstane v provozu i nadále. Dohromady měly tři programy televize Barrandov, tedy TV Barrandov, Barrandov Krimi a Barrandov Kino, v březnu průměrnou sledovanost 1,94 procenta diváků starších 15 let.
Letošní ročník iniciativy Národní den beze spěchu zasáhl podle
organizátorů 7,5 milionu lidí a do kampaně se zapojily desítky partnerů
z řad institucí, firem i médií.