Autor textu MediaGuru
Jak uvést nový výrobek na trh s využitím dat, ukazuje případová studie
Bohemia Zlehka od Behavio Labs.
Zvažujete vydat nějakou novinku – službu, nebo produkt? Na případové studii nové příchuti brambůrků Bohemia ukazuje Anna Hájková z Behavio Labs, jak se dá k tomuto úkolu přistoupit s pomocí dat. Jde krok po kroku od nápadu „mohli bychom udělat další příchuť” po testování konkrétního konceptu u cílové skupiny.
Kompletní případovou studii si můžete přečíst tady.
Než firma investuje čas, energii a peníze do vývoje nějaké novinky, měla by si předem pravdivě odpovědět na následující otázky:
Naprosto ideální příležitostí pro firmy je moment, kdy hodně lidí něco chce (má důležitou potřebu), ale nedostává to (jejich potřeba je zároveň deficitní). Tentokrát to bereme od potřeby ke skupině, takže nejdřív pátráme po tom, co Češi od chipsů chtějí, ale zatím jim to nikdo nenabízí. Postupovat se ale dá i pomocí hledání nových příležitostí, kdy si lidé mohou chipsy otevřít. Například: oslavy s rodinou, party, večerní sledování filmu doma…
Bez slibu výborné chuti se neobejde žádný z produktů v kategorii chipsů. Pro 71 % Čechů je důležité, aby byly brambůrky správně okořeněné. Ze všech testovaných potřeb je tato nejsilnější, což je důležité zohlednit, aby měl produkt na trhu vůbec šanci.
Co ještě lidi chtějí, když přijde na tento slaný snack? Jako důležitá potřeba se jeví široký výběr příchutí, zároveň ale v této oblasti není velký potenciál – většina respondentů má totiž pocit, že je v regálech už teď z čeho vybírat. V testu se ale ukázaly ještě další potřeby, které jsou výrazně deficitní – například brambůrky se sníženým obsahem tuku z lokálních surovin.
Nižší obsah tuku a lokální brambory vypadají jako slibný směr. 68 % Čechů nenapadá, od jaké značky by si mohli lehčí chipsy pořídit. Takže se není třeba bát silné konkurence. A skoro třetina lidí si brambůrky z lokálních surovin intuitivně spojuje s Bohemia Chips už teď. Deficitní je ještě potřeba „mít to za levno”, ale to samo o sobě k inovaci spíš nevede, proto se dál soustředíme hlavně na předchozí dvě potřeby. Ještě ale zbývá zodpovědět pár otázek.
Cílovou skupinu jsme si definovali jako lidi, kteří stojí o lehčí brambůrky z lokálních surovin, ale momentálně je nemají kde odebírat. Překvapivě se nejedná až tak o mladé lidi, ale jsou to především ženy kolem padesáti let s dospělými dětmi. Podrobně si charakteristiku cílovky můžete projít pod tímto odkazem na Atlasu Čechů. Kromě socio-demografických údajů, tam najdete i jejich názory, životní styl a sledovaná média, což jsou informace, které slouží k vyladění komunikace.
Nás teď ale především zajímá: dají se této cílovce prodat naše plánované brambůrky? Ukazuje se, že je cílová skupina zvyklá si slanou pochoutku kupovat skoro stejně často jako běžná populace, nebude tedy tak těžké ji přesvědčit, aby vyzkoušela další variantu. Další výhodou pro značku Bohemia je, že už teď cílovka kupuje především od nich.
V ideálním vesmíru, kde je na všechno čas a budget, by značka nejdřív změřila vše předešlé a teprve na základě dat přistoupila k vymýšlení produktu. Data poskytují větší jistotu, koncept se ale dá samozřejmě vyvinout i bez nich.
Posuňme se do další fáze. Firma už má na stole konkrétní návrh na produkt Bohemia Zlehka a potřebuje si ověřit, jestli je to trefa do vkusu a potřeb cílové skupiny. Budou nás zajímat hlavně tyto metriky: vidí cílová skupina koncept jako řešení svých potřeb? Hodí se koncept k brandu jako celku? A líbí se? Je srozumitelný?
Je koncept spojený s potřebou? Ano! 43 % Čechů hned chápe, že produkt nabízí snížený obsah tuku a necelá třetina si ho spojí s lokálními surovinami. Oboje funguje lépe u cílové skupiny.
Hodí se ke značce? Ano! Ze všech nabídnutých možností respondenti nejčastěji přiřazují koncept právě k Bohemia, konkurence v tomto testu skoro neměla šanci.
Líbí se koncept? Ano a cílovce ještě víc než ostatním! Koncept Bohemia Zlehka vzbuzuje pozitivní emoce u více lidí z cílové skupiny (81 %) než u celé populace (70 %).
Je srozumitelný? Po čtvrté ano! A cílová skupina si častěji myslí, že je určen pro lidi jako jsou oni (41 %) než celá populace (24 %).
Prodejní výsledky řady Zlehka bohužel neznáme. Značka Bohemia si výzkum neobjednala ani k němu neposkytla podklady, prostě není do něj nijak zapojená. Celé měření je akcí Behavia a slouží jako ukázka, jak je možné k zavádění novinky na trh přistoupit a v čem mohou být pro firmu data užitečná, co všechno je možné předem zjistit a vyladit.
V této situaci tedy nedokážeme zhodnotit úspěch konceptu. Běžně navazuje ještě další krok a koncept se po uvedení na trh měří v kontextu ostatních produktů, aby se ve výsledcích maximálně omezil substituční efekt nového produktu (tedy že zákazník jen vymění nový produkt za původní). Cílem je maximalizace zisku z celého portfolia, nejen rošáda mezi produkty.
Podle dostupných dat to ale každopádně vypadá, že mají brambůrky Zlehka skvělou startovní pozici a že tým, který za nimi stojí, výborně odhadl/změřil potřeby zákazníků.
Autorka textu: Anna Hájková, Behavio Labs
# výzkum # marketing # Behavio Labs # Bohemia Zlehka # chips # uvedení na trh # nový produkt
Autor textu MediaGuru
Více než polovina Čechů je kvůli výhodnější ceně ochotná změnit obchod a polovina při většině plánovaných nákupů čeká na slevové akce. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro společnost dm drogerie markt. Zároveň si respondenti s dlouhodobě výhodnými cenami nejčastěji spojují právě dm, kterou uvedlo 41 % dotázaných. Podle průzkumu nakupuje zboží běžné spotřeby ve slevě téměř vždy 15 % Čechů. Dalších 35 % čeká na akci u většiny plánovaných nákupů. Naopak pouze osm procent respondentů uvedlo, že nakupuje podle aktuální potřeby a slevy vyhledává zřídka nebo vůbec. Akční nabídky ovlivňují také výběr prodejny. Celkem 37 % lidí mění obchod především u dražších produktů nebo zboží nakupovaného do zásoby, například pracích prostředků či dětských plen. Dalších 17 % vyhledává slevy pravidelně bez ohledu na sortiment. Pouze šest procent respondentů uvedlo, že nakupuje tam, kde právě je, a ceny v jiných obchodech nesleduje. „Český zákazník se naučil vnímat akci jako očekávanou součást nákupu. Výsledkem je neustálé rozhodování, zda je právě teď vhodná chvíle produkt koupit, nebo zda se vyplatí počkat či zamířit jinam. Vedle samotné ceny tak zákazník investuje také svůj čas a pozornost,“ uvedla tisková mluvčí společnosti dm Lucie Fürstová. Cena není jediným kritériem Průzkum zároveň ukázal, že nejnižší cena není jediným faktorem při výběru prodejny. Za absolutně nejdůležitější kritérium ji označilo 14 % respondentů. Pro dalších 49 % hrají ceny a slevy významnou roli, při rozhodování však zohledňují i další aspekty. Více než třetina dotázaných uvedla, že důležitá je pro ně také dostupnost prodejny, kvalita zboží, nákupní prostředí nebo celkové pohodlí. Podle ekonoma Dominika Stroukala může časté střídání běžných a akčních cen vést k odkládání nákupů, porovnávání nabídek nebo vytváření zásob. Domácnosti sice mohou na jednotlivých produktech ušetřit, zároveň ale vynakládají čas na plánování nákupů a sledování trhu. dm chce vysvětlovat princip dlouhodobých cen S dlouhodobě výhodnou cenou bez nutnosti čekat na akce si Češi nejčastěji spojují právě dm. V průzkumu značku uvedlo 41 % respondentů. Znalost cenového modelu společnosti je však nižší. Pouze 15 % lidí uvedlo, že přesně ví, jak funguje koncept „Vždy výhodně“. Dalších 32 % se domnívá, že princip zná, ale není si jistých podrobnostmi. Pětina respondentů slogan zná, jeho konkrétní význam však nezná. Právě vysvětlení rozdílu mezi krátkodobými slevami a dlouhodobě výhodnou cenou bude jedním z hlavních témat nové kampaně dm. Společnost chce komunikovat princip, podle něhož cena produktu po svém stanovení zůstává nezvýšená minimálně čtyři měsíce. „Označení ‚Vždy výhodně‘ lidé znají, ne každý si pod ním ale dokáže představit konkrétní pravidlo. Proto chceme v kampani mluvit jasně: cena produktu po svém stanovení zůstává nezvýšená minimálně čtyři měsíce. Zákazník tak nemusí čekat na krátkodobou akci a může se rozhodovat podle své skutečné potřeby,“ doplnila Fürstová.
Polovina dospělých Čechů tráví ve volném čase na digitálních
zařízeních jednu až tři hodiny denně, další čtvrtina tři až pět
hodin. Přesto se téměř dvě třetiny lidí někdy vědomě pokusily svůj
čas s technologiemi omezit a většina tuto zkušenost hodnotí pozitivně,
vyplývá z nového průzkumu agentury Stem/Mark.
Sociální sítě ovlivňují nákupní rozhodování rodin. Podle průzkumu
MNForce si 70,8 % rodičů všimlo, že jejich dítě chtělo produkt nebo
značku poté, co je vidělo na sociálních sítích. Přestože 65 % rodičů
dětskou reklamu vnímá negativně, 88 % z nich podobnému přání alespoň
jednou vyhovělo.