Autor textu MediaGuru
O udržitelných výrobcích ví polovina Čechů, bezobalově nakupuje menšina
O udržitelných výrobcích slyšela polovina respondentů. O existenci
obchodů prodávajících zboží do vlastních obalů zákazníka ví
7 z 10 respondentů. Nakupuje v nich ale menšina, ukazuje výzkum Nielsen.
O udržitelných výrobcích slyšela polovina respondentů. Častěji o nich slyšely ženy než muži. Větší povědomí bylo zaznamenáno též u mladých respondentů ve věku 15-34 let a vysokoškolsky vzdělaných respondentů, zatímco s klesajícím věkem, nebo vzděláním, míra povědomí klesala. Častěji o nich též slyšeli respondenti z velkých měst nebo z Prahy či Středočeského kraje oproti ostatním. Ukazuje to výzkum Nielsen pro MediaGuru.cz.
- Téměř 9 z 10 respondentů, kteří alespoň slyšeli o udržitelných výrobcích, se minimálně spíše ztotožňuje s výrokem: „Kdyby byly udržitelné výrobky levnější, více bych je kupoval/a.“
- Podobný počet respondentů souhlasil s výrokem: „O udržitelných výrobcích je v naší společnosti příliš málo informací.“.
- S výrokem: „Nákup udržitelných výrobků pomáhá chránit naši planetu“ se ztotožňovalo 85 % dotázaných.
- Oproti tomu 49 % respondentů souhlasilo s názorem, že „Označení ‚udržitelný výrobek’ je jen marketingový tah, jak přimět nakupujícího zaplatit vyšší cenu“.
- 44 % dotázaných uvedlo, že „Udržitelnost výrobků mě při nákupu nezajímá.“
Ženy oproti mužům se častěji ztotožňují s chráněním planety nakupováním udržitelných výrobků, naopak muži se častěji souhlasí s nehleděním na udržitelnost výrobku při nákupech. Obdobně se s ignorováním udržitelnosti produktů častěji ztotožňují respondenti ve věku 35 let a starší oproti nejmladší věkové skupině 15-34 let.
Necelých 40 % lidí, kteří mají povědomí o udržitelných výrobcích a alespoň někdy nakupují rychloobrátkové zboží, se domnívá, že udržitelných výrobků v regálech obchodu je málo. Třetina (31 %) se domnívá, že jejich množství je přiměřené. Třetina respondentů neví, zda v obchodě udržitelné výrobky prodávají, nebo jim zkrátka nevěnují pozornost.
O existenci obchodů prodávajících zboží do vlastních obalů zákazníka ví 7 z 10 respondentů. Mírně více než polovina dotázaných ví o takových kamenných obchodech, 14 % ví o kamenných i online obchodech a 3 % respondentů vědí pouze o on-line obchodech dělajících takovou činnost. Neznalost existence těchto obchodů byla častější u mužů než u žen a častěji o existenci takových obchodů nevědí starší respondenti ve srovnání s mladšími a dotázaní bez maturity oproti ostatním.
Více než polovina respondentů, kteří vědí o existenci bezobalových obchodů a nakupují alespoň někdy rychloobrátkové zboží, v bezobalových kamenných obchodech nejčastěji nenakupují nic. Minimální podíl mělo zboží z bezobalového kamenného obchodu u 27 % respondentů, méně než polovinu u 8 % dotázaných a 3 % respondentů deklarovaly asi polovinu zboží nakoupenou v těchto obchodech.
On-line bezobalové obchody jsou oproti svým kamenným protějškům méně známé i využívané. Devět z deseti respondentů, kteří vědí o existenci bezobalových obchodů a nakupují alespoň někdy rychloobrátkové zboží, nenakupují v online bezobalových obchodech.
- Nejvíce respondentů, kteří vědí o existenci bezobalových obchodů, se ztotožňovalo s výrokem „Bezobalové nakupování pomáhá chránit naši planetu.“ S tímto výrokem souhlasilo 9 z 10 dotázaných.
- S výrokem „V bezobalových obchodech je menší výběr než v běžných“ se ztotožňuje 8 z 10 respondentů.
- S výroky „Bezobalové nakupování je složité (musím si vzít potřebné nádoby a obaly, důkladně sepsat nákupní seznam atd.)“ a „U bezobalového zboží (především pak potravin) mi chybí zásadní informace (např. datum výroby a spotřeby, výrobce, země původu, způsob skladování atd.)“ souhlasily dvě třetiny dotázaných.
- S názorem, že „Zboží v bezobalových obchodech je dražší než v běžných“ se ztotožňuje 55 % dotázaných.
- 49 % dotázaných si myslí, že „Na bezobalovém nakupování lze ušetřit výdaje na nákup“.
- Nejmenší míru souhlasu zaznamenal výrok „Zboží v bezobalových obchodech je kvalitnější než v běžných“. S tím se dokázalo ztotožnit pouze 41 % respondentů.
O výzkumu
- Metodika: Výzkum byl realizován prostřednictvím internetového sběru (CAWI), respondenti byli vybíráni z Českého národního panelu.
- Terénní sběr: 12. 03. 2022 – 18. 03. 2022
- Cílová skupina: Internetová populace ČR 15+
- Výběrové znaky: Pohlaví, věk, vzdělání, kraj a velikost místa bydliště; váhy 0,66 – 1,30
- Vzorek: 501 respondentů
- Realizátor: Nielsen
-mav-
# retail # výzkum # Nielsen # udržitelnost # bezobalová prodejna
Mohlo by vás zajímat
Prima, Mrož nebo Pegas? U mrazáku rozhodují vteřiny
Horké dny prodeje zmrzlin rychle zvednou, důležitější než tropické
rekordy je ale podle Martina Štočka z Bidfoodu stabilní počasí.
Marketingový šéf značek Prima, Mrož a Pegas v rozhovoru popisuje, jak se
na konzervativním trhu prosazují novinky, proč vedle televize sází i na
influencery a co stálo za rebrandingem Mrože po dvaceti letech.
dm: Polovina Čechů čeká na slevy, značka staví na dlouhodobě výhodných cenách
Více než polovina Čechů je kvůli výhodnější ceně ochotná změnit obchod a polovina při většině plánovaných nákupů čeká na slevové akce. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro společnost dm drogerie markt. Zároveň si respondenti s dlouhodobě výhodnými cenami nejčastěji spojují právě dm, kterou uvedlo 41 % dotázaných. Podle průzkumu nakupuje zboží běžné spotřeby ve slevě téměř vždy 15 % Čechů. Dalších 35 % čeká na akci u většiny plánovaných nákupů. Naopak pouze osm procent respondentů uvedlo, že nakupuje podle aktuální potřeby a slevy vyhledává zřídka nebo vůbec. Akční nabídky ovlivňují také výběr prodejny. Celkem 37 % lidí mění obchod především u dražších produktů nebo zboží nakupovaného do zásoby, například pracích prostředků či dětských plen. Dalších 17 % vyhledává slevy pravidelně bez ohledu na sortiment. Pouze šest procent respondentů uvedlo, že nakupuje tam, kde právě je, a ceny v jiných obchodech nesleduje. „Český zákazník se naučil vnímat akci jako očekávanou součást nákupu. Výsledkem je neustálé rozhodování, zda je právě teď vhodná chvíle produkt koupit, nebo zda se vyplatí počkat či zamířit jinam. Vedle samotné ceny tak zákazník investuje také svůj čas a pozornost,“ uvedla tisková mluvčí společnosti dm Lucie Fürstová. Cena není jediným kritériem Průzkum zároveň ukázal, že nejnižší cena není jediným faktorem při výběru prodejny. Za absolutně nejdůležitější kritérium ji označilo 14 % respondentů. Pro dalších 49 % hrají ceny a slevy významnou roli, při rozhodování však zohledňují i další aspekty. Více než třetina dotázaných uvedla, že důležitá je pro ně také dostupnost prodejny, kvalita zboží, nákupní prostředí nebo celkové pohodlí. Podle ekonoma Dominika Stroukala může časté střídání běžných a akčních cen vést k odkládání nákupů, porovnávání nabídek nebo vytváření zásob. Domácnosti sice mohou na jednotlivých produktech ušetřit, zároveň ale vynakládají čas na plánování nákupů a sledování trhu. dm chce vysvětlovat princip dlouhodobých cen S dlouhodobě výhodnou cenou bez nutnosti čekat na akce si Češi nejčastěji spojují právě dm. V průzkumu značku uvedlo 41 % respondentů. Znalost cenového modelu společnosti je však nižší. Pouze 15 % lidí uvedlo, že přesně ví, jak funguje koncept „Vždy výhodně“. Dalších 32 % se domnívá, že princip zná, ale není si jistých podrobnostmi. Pětina respondentů slogan zná, jeho konkrétní význam však nezná. Právě vysvětlení rozdílu mezi krátkodobými slevami a dlouhodobě výhodnou cenou bude jedním z hlavních témat nové kampaně dm. Společnost chce komunikovat princip, podle něhož cena produktu po svém stanovení zůstává nezvýšená minimálně čtyři měsíce. „Označení ‚Vždy výhodně‘ lidé znají, ne každý si pod ním ale dokáže představit konkrétní pravidlo. Proto chceme v kampani mluvit jasně: cena produktu po svém stanovení zůstává nezvýšená minimálně čtyři měsíce. Zákazník tak nemusí čekat na krátkodobou akci a může se rozhodovat podle své skutečné potřeby,“ doplnila Fürstová.
Třetina Čechů se na telefon podívá několikrát za hodinu
Polovina dospělých Čechů tráví ve volném čase na digitálních
zařízeních jednu až tři hodiny denně, další čtvrtina tři až pět
hodin. Přesto se téměř dvě třetiny lidí někdy vědomě pokusily svůj
čas s technologiemi omezit a většina tuto zkušenost hodnotí pozitivně,
vyplývá z nového průzkumu agentury Stem/Mark.