Autor textu MediaGuru
Vývoj nového vysílacího standardu 5G Broadcasting postupuje podle Českých
Radiokomunikací rychle dopředu. Společnost věří, že v horizontu tří
let by mohl začít komerčně fungovat i na českém trhu.
České Radiokomunikace (CRA) předpokládají, že komerční provoz vysílání 5G Broadcasting by v Česku mohl začít v roce 2027. Na středečním setkání s novináři a partnery to uvedl Marcel Procházka, ředitel právního a regulatorního útvaru CRA. Radiokomunikace zahájily testování 5G Broadcasting v roce 2022 a očekávají, že testování a příprava pro zahájení komerčního vysílání bude probíhat i v příštím a přespříštím roce.
Podle generálního ředitele CRA Miloše Mastníka se vývoj na poli 5G posunuje rychle dopředu. Přibývají mobilní zařízení, která 5G Broadcasting podporují. Vedle Xiaomi, kde je 5G možné sledovat, se přidává i Motorola a blízko před spuštěním podpory 5G Broadcasting je i Samsung.
5G Broadcasting, jehož podstatou je doručení multimediálního obsahu na mobilní telefon i bez toho, aby byl připojený, je nový vysílací standard, který využívá výhody DVB-T2. Neznamená to ale, že by měl DVB-T2 nahradit, oba typy vysílání se mohou doplňovat. Má být až 11krát energeticky šetrnější než stávající IPTV nebo mobilní streaming. Každý mobilní telefon totiž dnes generuje jeden stream, což může vytvářet tlak na kapacitu mobilní sítě. „V 5G se přenáší pouze jednou a vysílání může sledovat neomezený počet lidí,“ vysvětlil Procházka. Do budoucna může také nahradit mobilní sítě pro přenos lineární TV včetně možností přepínat do nelineárního módu.
K tomu, aby se testování překlopilo v komerční provoz, je podle Procházky nutné splnit tři podmínky. Je třeba najít obchodní model pro 5G Broadcasting, zároveň je nutné připravit vysílací síť a také dostatečnou penetraci mobilních přístrojů podporujících nový vysílací standard. Radiokomunikace jsou připraveny investovat do rozšíření sítě a počítají také s výstavbou nových vysílačů. Na jaře 2025 chtějí požádat ČTÚ o souhlas s dalším testováním 5G Broadcasting. Věří zároveň, že výhody vysílacího standardu přilákají partnery, se kterými by CRA mohly projekt rozvíjet.
„V technologii 5G Broadcast vidíme jednu z cest budoucího pozemního digitálního televizního vysílání. Umožní přijímat vysílání na mobilu, a to i v oblastech bez signálu běžných mobilních sítí, což zvyšuje jak možnosti informování v krizových situacích, tak například sledování televizního obsahu při cestování,“ říká Miloš Mastník, generální ředitel CRA. „Zároveň se televizní obsah stane dostupnějším pro mladší generace, které jsou zvyklé na obrazovce mobilu sledovat cokoliv,“ dodává.
CRA v současné době testují 5G Broadcast z vysílače Praha Žižkov. Test probíhá v duplexní mezeře pásma 700 MHz, na kmitočtu 742 MHz s výkonem 32 kW. Testovací stream obsahuje vysílání stanic ČT 24 a CNN Prima News a pokrývá Prahu a část středních Čech.
-mav-
# TV # streaming # mobil # České Radokomunikace # 5G # lineární TV # test # Marcel Procházka # Miloš Mastník # 5G Broadcasting
Autor textu MediaGuru
Nejsledovanějším pořadem sobotního večera a také celého dne se stal
další díl pořadu Peče celá země, který sledovalo téměř 1,2 milionu
diváků starších 15 let. V odpoledním vysílání bodovaly přenosy ze
ZOH: rychlobruslení a biatlon, které se pohybovaly na hranici milionu
diváků.
Nejsledovanějším pořadem pátečního večera po 20:00 v divácké skupině
starší 15 let byla Všechnopárty. Následovalo utkání Slovensko – USA
na ZOH v Miláně, které mělo zároveň nejvyšší sledovanost v 15–54.
Bývalý generální ředitel České televize (ČT) Jan Souček se pokusí s televizí dohodnout ve sporech o odvolání z funkce a doplacení bonusu, kterými se dnes měl začít zabývat Obvodní soud pro Prahu 4. Soud proto jednání odročil na 11. května, kdy by strany měly sdělit, zda ke smíru dospěly. Souček žaloby na Radu ČT podal loni. Rozhodnutí o odvolání považuje za nezákonné, u odměny za rok 2024 se domáhá doplacení do poloviny její maximální výše. Dnešní jednání Souček komentovat nechtěl. Souček stál v čele veřejnoprávní televize rok a sedm měsíců, ačkoliv zvolený byl na šest let. Pro jeho odvolání počátkem loňského května hlasovalo v tajné volbě 15 ze 17 členů radních. Souček podle rady mimo jiné nevhodně komunikoval s veřejností, rušil publicistické pořady, vyhrožoval zrušením několika kanálů ČT v případě nezvýšení televizního poplatku nebo radu neinformoval o vyvíjeném nátlaku na něj. Souček webu Respekt loni řekl, že s výtkami nesouhlasí, nemohou podle něj obstát před zákonem. Důvody odvolání generálního ředitele se podle něj musí vztahovat k porušení úkolů veřejné služby. V žalobě bývalý ředitel také podle webu uvedl, že na konstatování o porušení zákona mu radní neumožnili reagovat předtím, než ho odvolali. Podle žaloby radní nedostatečně zdůvodnili, v čem konkrétně porušil povinnosti řádného hospodáře a které konkrétní vystoupení v médiích se dotklo dobrého jména veřejnoprávního média. Souček serveru řekl, že v případě, že by u soudu uspěl, neplánuje zneplatnit volbu svého nástupce Hynka Chudárka a nechce se vrátit do ČT. Ve druhé žalobě žádá Souček podle webu žádá doplacení asi 1,3 milionu korun, aby jeho konečný bonus za rok 2024 činil 50 procent maximálního nároku. Upozorňuje přitom na paragraf své pracovní smlouvy, z nějž plyne, že pokud Rada ČT nedospěje do konce června k platnému rozhodnutí o výši bonusu, náleží generálnímu řediteli automaticky 50 procent z maximální částky. Rada Součkovi loni udělila jen desetinu ročního bonusu. Dosavadní ředitel obchodu ČT Chudárek se funkce generálního ředitele ujal loni 1. července. Rada ČT ho zvolila v šestém kole volby, když z tendru odstoupil programový ředitel televize Milan Fridrich.