Autor textu MediaGuru
Doba přeje velkým nákupům, přesouvají se online
Roste počet věrných zákazníků online supermarketů, velké nákupy se
stávají racionálnější.
Drobné doplňkové nákupy v blízkých kamenných prodejnách jsou sice stále častější, na druhé straně velký nákup získává racionálnější podobu a přesouvá se na internet. Vyplývá to ze zjištění výzkumné agentury Skála & Šulc.
Podle dat zmíněné agentury realizuje velké nákupy u jednoho obchodníka asi 24 % Čechů jednou týdně, 22 % pak alespoň 2× do měsíce a 26 % lidí jednou za měsíc. Zbytek domácností dělá velký nákup nárazově anebo vůbec. Výrazně méně je pak lidí, kteří rozloží velký nákup mezi několik prodejen.
K trendu velkých nákupů pomáhají rostoucí ceny potravin, snaha šetřit a omezit plýtvání. Český zákazník výrazně více přemýšlí, za co peníze utratí. Hlídá si cenové stropy. A stále častěji pro úsporu nakupuje online. Kvůli kontrole nad finální cenou i možnosti využívat sofistikované slevové mechanismy, jako jsou například množstevní slevy.
„Osobně je pro mě jeden z nejvýraznějších letošních trendů nárůst zákazníků věrných online supermarketům. Po letech ‚zkoušení‘ se tak pro významnou část domácností stávají hlavním nákupním místem. Souvisí to mimo jiné s obecným trendem změn nákupního chování. Na jedné straně jsou stále častější drobné doplňkové nákupy v dobře dostupných kamenných prodejnách. A na druhé straně získává ‚velký nákup‘ racionálnější podobu. Velký nákup chce mít zákazník pod kontrolou, kupovat jen to, co opravdu potřebuje, a mít možnost hlídat si jeho cenu,“ zmiňuje Zdeněk Skála, spoluzakladatel a výzkumník ze Skála & Šulc.
„Nákupní seznamy se tedy dostávají zpátky do módy,“ říká Klára Tanzerová, šéfka marketingu online supermarketu Košík.cz, jenž se od letošního roku orientuje na velké nákupy. Dnes nákupy nad 1199 korun s větším množstvím zásob dosahují kolem 80 % ze všech objednávek, a to shodně napříč regiony. „Zákazníci se shodují, že velký nákup je ve výsledku levnější. Tím, že ho musí trochu plánovat, nakoupí jen to, co opravdu potřebují. Mají možnost nakoupit ve velkém produkty ve slevách anebo využít množstevních slev,“ vypočítává Klára Tanzerová.
Kromě úspory peněz a menšího plýtvání jídla je to i úspora pohonných hmot. Počet lidí, kteří za nákupy odmítají jezdit, stoupl meziročně o 8 procentních bodů na 34 ze všech. „To všechno vede k jedinému – velké nákupy se stávají doménou online. Hovoří pro ně vše – výhodnost, pohodlí a také skutečnost, že díky většímu pokrytí v regionech se stávají ‚hypermarkety na kolech‘,“ doplňuje Klára Tanzerová.
-stk-
# výzkum # nákupní chování # Košík # Skála a Šulc # velké nákupy # nákupní mise # doplňkový nákup
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.