Autor textu MediaGuru
Televizní skupina Prima jmenovala do čela zpravodajské stanice CNN Prima News
Martina Ondráčka.
Zpravodajský projekt CNN Prima News bude řídit Martin Ondráček. Stane se novým ředitelem zpravodajství a publicistiky skupiny Prima. Jeho hlavním úkolem bude příprava a spuštění multiplatformního zpravodajského projektu CNN Prima News, rozvoj nových formátů, projektů a digitalizace zpravodajství. Ondráček se tak stává novým šéfem zpravodajství Primy poté, co post letos na jaře opustila Jitka Obzinová.
„Martin Ondráček patří mezi nejzkušenější televizní profesionály v zemi. Jsem si jistý, že zpravodajský projekt CNN Prima News zvládne na jedničku,“ zdůvodnil výběr Marek Singer, generální ředitel skupiny Prima.
„Zpravodajský projekt CNN Prima News je pro mě novou profesní výzvou. Přineseme nové pojetí televizního a online zpravodajství,“ řekl ke svému nástupu Martin Ondráček.
Martin Ondráček pracuje v médiích 30 let. Například v letech 2000 až 2012 působil v TV Nova, kde byl ředitelem sekce zpravodajství a publicistiky. Zde byl se vznikem nového news centra zodpovědný za rozšíření zpravodajství, vznik nových formátů a řídil start zpravodajského serveru TN.cz. Ve společnosti Mafra byl ředitelem digitálního obsahu. Do skupiny Prima přichází z Českého rozhlasu, kde byl šéfredaktorem zpravodajství a publicistiky.
Nový zpravodajský kanál CNN Prima News má zahájit vysílání v příštím roce. Od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) obdržel v tomto týdnu licenci pro terestrické a satelitní vysílání.
-mav-
Autor textu MediaGuru
Poslanci za Starosty chtějí ve Sněmovně řešit podezření, že někteří
členové Rady České televize, kteří mají šanci být opětovně zvoleni,
brali úplatky za volbu ředitele ČT.
# Aktuality # TV & video # Audio
Poslanecký návrh na zrušení poplatků za ČT a ČRo pro některé skupiny
poplatníků by Sněmovna měla schválit před posledním kvartálem
letošního roku, tvrdí poslanec Patrik Nacher.
Současný model financování médií veřejné služby v Česku není podle
nové studie nutné zásadně měnit. Analýza založená na srovnání
třinácti evropských zemí upozorňuje, že případná reforma by mohla
ohrozit stabilitu financování i redakční nezávislost a přinést nová
rizika.