Autor textu MediaGuru
Výsledky přináší výzkum StarchMetrix, který pro Unii vydavatelů
připravila agentura GfK.
V průměru 57 % tiskových inzerátů zaznamenají v českých časopisech jejich čtenáři. Vyplynulo to z nové vlny výzkumu StarchMetrix, který pro Unii vydavatelů zpracovala agentura GfK. V prvním čtvrtletí 2013 dotazovala společnost 5 600 respondentů, zkoumala 694 reklam ve 24 titulech a 31 vydání.
Zjistila, že průměrné zaznamenání reklamy představuje 57 %. U některých tiskových inzerátů může být jen 21 % (nejnižší zaznamenaná hodnota), u některých až 90 %. Lépe, než je celkový průměr, vykazuje zaznamenatelnost například kategorie kosmetických výrobků (66 %). Právě porovnání úspěšnosti jednotlivých inzerátů podle produktových kategorií v jednotlivých časopisech výzkum umožňuje. Podle aktuálních výsledků si 85 % respondentů spojilo reklamu se značkou, 60 % pak na reklamu reagovalo.
Nejvíce registrované tiskové reklamy byly na značky Siko, Avon, Tescoma a Nivea, ukázal mj. výzkum. Největší odhodlání k nákupu pak bylo zjištěno u značek Savo, Nivea, Hellmann's a Lindt.
Výzkumný nástroj StarchMetrix se začal poprvé používat ve Spojených státech amerických v roce 2009 v reakci na obavy z klesajících inzertních příjmů. Zadavatelům reklamy má přinést benchmark, na základě kterého dokáže zhodnotit efektivitu reklamy a návratnost investic do tiskové inzerce (ROI). Benchmark stanovuje jak pro velikost inzerátu, tak pro jednotlivé produktové kategorie.
Výzkum probíhá online na vzorku 125 respondentů pro každý titul, měří se každá reklama v časopise, musí být alespoň třetinová. Zjišťuje se procento zaznamenání reklamy, schopnost přiřazení ke značce či následné akce, které se odehrají na základě zhlédnutí reklamy. Měří se i procento čtenářů, kteří si reklamu alespoň částečně přečetli, vliv reklamy na nákup a vztah respondentů ke značce.
Prezentace je k dispozici zde.
-mav-
Aktualizovali jsme o vizuály kampaní a odkaz na prezentaci.
Autor textu MediaGuru
Jednorázové platby od společností vyvíjejících umělou inteligenci
nepředstavují podle mediální analytičky Ulrike Langer dlouhodobé řešení
financování médií. Vydavatelé by se podle ní měli více zaměřit na
monetizaci dat, licencování obsahu a prodej vlastní redakční expertizy.
Majetek stovky nejbohatších Čechů a Slováků podle žebříčku Euro TOP
Miliardáři dosáhl letos 4,069 bilionu korun, meziročně o 19 % více.
V čele žebříčku zůstal Michal Strnad před Danielem Křetínským,
nejvyšší tempo růstu zaznamenali vlastníci STV Group Martin Drda a Ludmila
Drdová.
Umělá inteligence nemění jen způsob tvorby obsahu, ale i jeho
doručování uživatelům. Média mohou díky AI přizpůsobovat formu
stejného obsahu konkrétním potřebám jednotlivců, rozvíjet sémantické
vyhledávání nebo vytvářet osobní zpravodajské asistenty. Mluvilo se
o tom na evropském vydavatelském kongresu.