Autor textu MediaGuru
Četbu knih pandemie zásadním způsobem neovlivnila, ukazuje výzkum, který
si nechala zpracovat Národní knihovna ČR.
Koronavirová pandemie a s ní spojené omezení volnočasových aktivit výrazně zvýšila mediální aktivity české (internetové) populace 15+. Četbu knih však zásadním způsobem neovlivnila. K významnému zvýšení čtení knih došlo zejména u pravidelných čtenářů, jak ukazují výsledky výzkumu Čtení v čase koronavirové pandemie, který realizovala Národní knihovna ČR ve spolupráci s Ústavem pro českou literaturu ČR a společností Nielsen Admosphere.
K mediálním aktivitám s největším nárůstem v době pandemie (rozdíl v počtu těch, kdo se dané aktivitě věnují více než v době před pandemií a méně než v době před pandemií) patří sledování filmů a seriálů (+24 % růst), četba textů na internetu (+24 %), využívání sociálních sítí (+21 %), sledování zpravodajství (+19 %) a sledování televize (+19 %). Naopak k mediálním aktivitám, kterým se v době pandemie věnují Češi zhruba se stejnou intenzitou jako před ní, patří poslech audioknih, četba elektronických knih a poslech rozhlasu.
Koronavirová pandemie se nejvíce odrazila v mediálním chování nejmladší generace (15–24 let), u níž došlo k daleko vyššímu nárůstu u většiny mediálních aktivit než u generací jiných.
Přestože se většina čtenářů knih přiklání k názoru (66 % určitě ano / spíše ano), že si čtením knih odpočinou lépe než sledováním televize, seriálů nebo filmů, patří tato činnost k mediálním aktivitám, které pandemie zvýšila u české populace 15+ pouze mírně (+7 %), výrazně více však u těch, kdo se čtení věnují pravidelně (+18 %).
Významná část čtenářů uvedla, že má na čtení knih nyní více času než v době předpandemické (38 % určitě ano / spíše ano) a řada čtenářů se také snaží čtením knih vyvažovat čas strávený před monitorem počítače (44 % určitě ano / spíše ano). Na část čtenářů však působí aktuální pandemie negativně, zhruba pětina čtenářské obce uvedla, že vinou stresu a nejistoty v době koronavirové pandemie se na čtení knih soustředí hůř než předtím; necelá pětina čtenářů nemá aktuálně na čtení knih náladu.
Přestože knihkupectví byla značnou část uplynulého roku zavřena, výsledky výzkumu naznačují, že koronavirová pandemie nákup knih (alespoň z pohledu respondentů) zase tolik významně neovlivnila. Změnil se však zásadně způsob získávání knih. Téměř o pětinu se snížil počet těch, kteří nakupují knihy v tradiční (kamenné) prodejně, naopak narostly všechny aktivity v online prostředí, zejména nákup tištěných knih v online obchodech. Knihy jsme také méně často získávali v knihovně.
Součástí výzkumu byla také sada otázek týkající se mediálních aktivit nezletilých dětí (6–18 let), směřovaná na jejich rodiče. Z výpovědí rodičů vyplývá, že míra růstu některých mediálních aktivit u dětí a mládeže je zcela zásadní. Největší nárůst ve srovnání s dobou předpandemickou vykazuje (dle rodičů) hraní her na mobilním telefonu, počítači, notebooku či tabletu (+41 % těch, kteří hrají častěji než před pandemií po odečtení těch, kteří hrají méně často), následováno využíváním sociálních sítí (+38 %) a sledováním filmů a seriálů na různých zařízeních (+35 %). Výrazně narostl také podíl dětí, které sledují častěji než před pandemií televizi (+22 %). Na opačném konci se nachází poslech audioknih, kterému se děti (dle rodičů) věnují zhruba stejně jako v době před pandemií. Výrazněji se doba pandemická (dle rodičů) nepromítla ani do čtení knih u dětí (+7 %), zato však narostla četba textů na internetu (+16 %).
Výzkum provedla agentura Nielsen Admosphere. Byl zacílen na internetovou populaci (15+). Sběr dat proběhl od 5. do 10. února 2021 na reprezentativním vzorku 1 005 respondentů a data byla sbírána metodou CAWI (sběr online).
-mav-
# výzkum # koronavirus # Nielsen Admosphere # kniha # Národní knihovna # četba
Autor textu MediaGuru
Většina české internetové populace považuje výzvy k souhlasu se
zpracováním dat za obtěžující a rušivé. Vadí jim i cílená onlinová
reklama, zjistil výzkum ResSolution Group.
Datové modely od Seznam.cz umožňují bližší popis cílových skupin.
První díl seriálu je věnován cílové skupině mladých mužů.
Poslanecký klub vládního hnutí ANO navrhl za člena Rady České tiskové
kanceláře někdejšího prezidentského mluvčího Jiřího Ovčáčka.