Počet používaných sociálních sítí na uživatele roste
Tři a více sociálních sítí používá dnes už 69 % české internetové
populace.
Tři a více sociálních sítí používá dnes už 69 % české internetové
populace.
Mobilboard společně s partnery realizovala první výzkum účinnosti reklamy
na vozech MHD.
Sociální síť Instagram v Česku rychle roste. Uživatelskou zkušenost s ním má už 40 % Čechů. Významně se také daří nové funkci Instagram Stories, která za necelý půlrok dotáhla v počtu uživatelů konkurenční Snapchat. Vyplývá to z průzkumu AMI Digital Index, který na přelomu března a dubna letošního roku realizovala na vzorku 511 respondentů ve věku 15 až 59 let společnost AMI Digital ve spolupráci s agenturou Stem/Mark. „Zjištění aktuálního průzkumu dokládají, že Instagram je v České republice v současnosti neprogresivnější sociální sítí,“ uvedl ředitel AMI Digital Vladan Crha. „Zatímco loni používalo Instagram 25 % českých uživatelů internetu, letos to je již 40 %,“ dodal Crha. Používáním Instagramu je míněna deklarovaná uživatelská zkušenost. Instagram Stories nyní po necelém půlroce od spuštění používá už 20 % českých uživatelů internetu, tedy prakticky stejně jako konkurenční Snapchat (aktuálně 21 %). „V čem měl navíc Instagram jednoznačně navrch, byl počet kontaktů. Zatímco na Instagramu jich průměrný Čech měl 113, v případě Snapchatu to bylo pouze 24. Očekávám, že tento trend bude pokračovat i nadále a uživatelská základna Snapchatu v Česku bude vlivem Instagram Stories stagnovat,“ řekl Crha. Popularita Instagramu se přitom dotýká všech věkových skupin uživatelů. Z nejmladších dotazovaných Čechů (15–29 let) ho aktivně používá více než polovina, a přestože v nejstarší sledované skupině (45–59 let) je pravidelných uživatelů pouze 7 %, přímou zkušenost s Instagramem přiznalo celých 22 % uživatelů starších 45 let. Profil na Instagramu má dnes v České republice zaregistrováno již zhruba 1,5 milionu uživatelů. Nejvíce uživatelů je z Prahy, konkrétně 310 000. V Brně a okolí pak existuje 79 000 aktivních účtů a v Ostravě 44 000. -stk-
Inzerci v nejvyšší hodnotě měl z firemních značek léků na českém trhu v prvním kvartálu letošního roku Strepfen. Na druhé příčce se umístila značka léků proti chřipce a bolesti Paralen a trojici uzavírá značka ACC, která zůstala oproti roku 2016 na srovnatelné hodnotě jako v prvním kvartálu roku 2016. Ukazují to výsledky monitoringu reklamy AdIntel, který provádí společnost Nielsen Admosphere. Strepfen umístil v období leden–březen 2017 reklamu v celkové ceníkové hodnotě 49,6 milionů korun, což představuje téměř osminásobné navýšení oproti stejnému období v loňském roce. Paralen na druhém místě měl letos zatím inzerci v jen nepatrně nižší hodnotě než Strepfen – na rozdíl od něj však hodnota inzerce Paralenu meziročně narostla „jen“ o 26 %. Třetí ACC mělo od začátku roku reklamu za 37,1 milionů korun, což je srovnatelná hodnota s jeho loňskými výsledky ve stejném období. Čtvrtá značka léků, Ibalgin, umístila inzerci v prvním kvartálu v hodnotě 36,2 milionů, tedy o 6 % více než loni, a pátá Vicks měla reklamu za 34,2 milionů korun, tj. o 54 % více než loni. -stk-
Práce novinářů a nezávislých médií ve světě je stále méně svobodná. Je o tom přesvědčena mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF), která ve středu vydala svou pravidelnou zprávu o svobodě médií ve světě za uplynulý rok, jež obsahuje i příslušný žebříček zemí. Česko se na něm umístilo na 23. místě, loni přitom skončilo jednadvacáté. Podle RSF v Česku využívají oligarchové nákupu novin k upevnění svého vlivu. Jedním z nich je podle organizace i vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš, který vlastní dva vlivné deníky. Situaci v České republice zpráva charakterizuje jako „vzestup oligarchů“. Koncentrace vlastnictví médií podle RSF v zemi dosáhla „kritické hladiny“. „Od roku 2008 využívali noví oligarchové svého majetku, aby nakupovali noviny, a upevnili tak svůj vliv. Jeden z nich, Andrej Babiš, je zároveň vicepremiérem a ministrem financí i vlastníkem dvou nejvlivnějších deníků,“ stojí ve zprávě, která zmiňuje také přijetí zákona o střetu zájmů přezdívaného lex Babiš. Žebříček svobody médií ve světě 2017 Pozice Země Globální hodnocení Meziroční rozdíl v pozici 1. Norsko 7,6 2 2. Švédsko 8,27 6 3. Finsko 8,92 -2 4. Dánsko 10,36 0 5. Nizozemí 11,28 -3 6. Kostarika 11,93 0 7. Švýcarsko 12,13 0 8. Jamajka 12,73 2 9. Belgie 12,75 4 10. Island 13,03 9 11. Rakousko 13,47 0 12. Estonsko 13,55 2 13. Nový Zéland 13,98 -8 14. Irsko 14,08 -5 15. Lucembursko 14,72 0 16. Německo 14,97 0 17. Slovensko 15,51 -5 18. Portugalsko 15,77 5 19. Austrálie 16,02 6 20. Surinam 16,07 2 21. Samoa 16,41 8 22. Kanada 16,53 -4 23. Česká republika 19,91 -2 … … … … 39. Francie 22,24 6 40. Velká Británie 22,26 -2 … … … … 43. Spojené státy 23,88 -2 … … … … 54. Polsko 26,47 -7 … … … … 71. Maďarsko 29,01 -4 … … … … 148. Rusko 49,45 0 … … … … 179. Eritrea 84,24 1 180. KLDR 84,98 -1 Reportéři bez hranic konstatují, že ve státech s autoritářskými režimy a v diktaturách je přístup k médiím nadále poznamenán cenzurou a pronásledováním. Upozorňují ale i na to, že i v demokratických zemích se tisk ocitá pod rostoucím tlakem. „Zvlášť děsivé je, že i demokracie stále silněji omezují nezávislá média a novináře, místo aby svobodu tisku uchovávaly jako základní hodnotu,“ prohlásil podle agentury DPA mluvčí RSF Michael Rediske. Situace se tak zhoršila ve zhruba dvou třetinách ze 180 zkoumaných zemí. Politici v nich prý opakovaně novináře napadali, vlády posilovaly pravomoci tajných služeb a hrozily takzvaným whistleblowerům, tedy lidem poukazujícím na nelegální či neetické praktiky, které jdou proti veřejnému zájmu. Stav svobody tisku se zhoršil například i v Maďarsku, které se pod vládou premiéra Viktora Orbána propadlo oproti předchozímu roku o čtyři příčky, a tak mu nyní náleží nelichotivé 71. místo. Polsko, které má podobně jako Maďarsko konzervativní vládu podnikající řadu kontroverzních kroků, kleslo dokonce o sedm příček na 54. O pět příček se propadlo také Slovensko, které je na tom však z visegrádských zemí nejlépe. Zaujímá celkové 17. místo. Mezi země, které se v žebříčku RSF výrazněji propadly, patří i Turecko, které nyní zaujímá 155. místo, což znamená pokles o čtyři příčky. Turecko loni zažilo vlnu represí, které následovaly po neúspěšném pokusu o vojenský převrat. Na čele žebříčku je Norsko, následované Švédskem, Finskem, Dánskem, Nizozemskem a Kostarikou. Do této skupiny zemí, v nichž je situace médií označována za dobrou, patří na 16. místě například Německo. I tady se ale pracovníci médií podle Reportérů bez hranic dostávají do hledáčku úřadů nebo tajných služeb. O dvě místa si pohoršily například Spojené státy, které nyní zaujímají 43. příčku. Znepokojujících rozměrů tam prý nabylo stíhání investigativních novinářů a whistleblowerů. Prezident Donald Trump se systematickým urážením kritických médií distancoval od dlouhé tradice USA coby ochránkyně svobody tisku, tvrdí RSF. Mezi země na chvostu indexu svobody tisku ve světě patří Kuba, Súdán, Vietnam, Čína, Sýrie, Turkmenistán, Eritrea a poslední Severní Korea. -čtk-, -stk-
Investice do nemediálních kanálů by letos měly tvořit 58,1 mld. Kč, což
je 53 % celkového rozpočtu.
Během velikonočního týdne si Češi dopřejí o pětinu více než během
průměrného týdne v roce.
Cena je po kvalitě stále druhým nejdůležitějším kritériem při nákupu potravin. Postupně důraz na ni klesá a zvyšuje se zájem o složení. Za pět let se také téměř zdvojnásobil počet těch, kteří měsíčně utratí za potraviny více než tři tisíce korun. Vyplývá to z pátého ročníku průzkumu Nákupní zvyklosti v České republice, který realizuje společnost KPMG ve spolupráci s agenturou Data Collect. Více než polovina Čechů si vystačí se třemi kartičkami Výzkum mimo jiné také ukazuje, že téměř dvě třetiny Čechů (64 %) u sebe obvykle nosí do pěti věrnostních kartiček různých obchodníků. Nejčastěji jich mají právě pět (16 %). Vysoké procento respondentů ale uvedlo dokonce 10 kartiček (13 %). V průměru jich nosíme 5,9. Věrnostní kartičky u sebe nosí častěji ženy (průměrně 6,8), mezi muži je to jen 3,9. Pouze každý dvacátý Čech u sebe nenosí žádnou věrnostní kartičku. Ačkoliv nejčastěji u sebe Češi nosí pět věrnostních kartiček, používají pouze tři, a to více než pětina respondentů (21 %). Nejzajímavější odměnou věrnostních programů představují pro nakupující slevy na zboží prodejce: celkově to uvedlo 9 Čechů z 10. Na druhém místě se umístily odměny v podobě služeb nebo jiného zboží zdarma (83 %). Méně zajímavé jsou pro spotřebitele možnosti přispět nákupem na charitativní či neziskové projekty (53 %) a soutěže o ceny (48 %). -stk-
Facebook Messenger využívají Češi napříč generacemi, marketingové
využití je zatím omezené.
Dospívání generace Y probíhalo na přelomu tisíciletí v doprovodu moderních technologií a snadno dosažitelných informací z celého světa. To se projevuje i v její mediální konzumaci, která se odlišuje od generací starších. Výstupy analýz dat adMeter 1 000 potvrzují, že i v ČR se nejmladší věkové kategorie (15-35) skutečně odlišují. Nejvíce ze všech věkových kategorií konzumují informace na internetu, a to prostřednictvím mobilů a především skrz mobilní aplikace. Přestože nejmladší z generace Y (15-24) stráví nejvíce času ze všech mediatypů na internetu, zajímají je i tradiční média, především TV. Středním věkovým generacím co do zásahu potom dominují TV a rádia. Čechů ve věku 35-44 let, kteří stráví s mobilními aplikacemi denně alespoň 3 minuty, je 33 %. Nejstarší generace jsou dle očekávání nejsilnějšími konzumenty především TV, i tak je ale každý desátý Čech ve věku 55-69 let denně oslovitelný prostřednictvím mobilních aplikací. Výstupy pochází z analytického systému Kiwi, ve kterém byly zpracovány z elektronicky měřených dat adMeter 1 000. Data jsou vlastní produkcí agentury Median, která je poskytuje tuzemskému mediálnímu trhu od podzimu 2015.