Autor textu MediaGuru
Lepší výsledky čtenosti vykazuje jen několik českých týdeníků,
ukazují nová data.
Souhrnná průměrná čtenost českých týdeníků dosáhla v loňském posledním a v prvním čtvrtletí letošního roku 3,5 mil. čtenářů na vydání. Podle výzkumu Media projekt se tak odhadovaná čtenost týdeníků na vydání v meziročním srovnání snížila o 9 % (tj. cca 346 tis. čtenářů).
Oproti stejnému období před rokem se snížila především odhadovaná čtenost ženských týdeníků – patrné je to u titulů Claudia, Překvapení, Katka, Chvilka pro Tebe a Blesk pro ženy. Platí to i o některých společenských týdenících (Instinkt, Týdeník Květy). Výjimkou v segmentu ženských týdeníků je Tina, která podle Media projektu své výsledky potvrdila.
Lépe si vedou bulvární týdeníky – Pestrý svět, Rytmus života –, jejichž čtenost se sice za rok nezvýšila, ale snížení čtenosti není vyšší než průměr na trhu týdeníků. Sedmička dokonce svůj loňský výsledek mírně vylepšila a Magazín Šíp zaznamenal stejnou čtenost jako ve stejném období před rokem.
Naopak relativně dobře si ve čtenosti vede skupina ekonomických týdeníků – Ekonom, Euro – a zpravodajský týdeník Respekt. Euru a Ekonomu meziročně vzrostla čtenost nejvíce ze všech sledovaných týdeníků.
Mezi televizními časopisy stojí za pozornost meziročně vyšší odhadovaná čtenost Týdeníku Televize.
Zdroj: Media projekt, IVQ/2013+1Q/2014, Unie vydavatelů. Median, STEM/MARK
-mav-
Autor textu MediaGuru
Jednorázové platby od společností vyvíjejících umělou inteligenci
nepředstavují podle mediální analytičky Ulrike Langer dlouhodobé řešení
financování médií. Vydavatelé by se podle ní měli více zaměřit na
monetizaci dat, licencování obsahu a prodej vlastní redakční expertizy.
Majetek stovky nejbohatších Čechů a Slováků podle žebříčku Euro TOP
Miliardáři dosáhl letos 4,069 bilionu korun, meziročně o 19 % více.
V čele žebříčku zůstal Michal Strnad před Danielem Křetínským,
nejvyšší tempo růstu zaznamenali vlastníci STV Group Martin Drda a Ludmila
Drdová.
Umělá inteligence nemění jen způsob tvorby obsahu, ale i jeho
doručování uživatelům. Média mohou díky AI přizpůsobovat formu
stejného obsahu konkrétním potřebám jednotlivců, rozvíjet sémantické
vyhledávání nebo vytvářet osobní zpravodajské asistenty. Mluvilo se
o tom na evropském vydavatelském kongresu.