Autor textu MediaGuru
Vydavatel Literárních novin zdůvodňuje, proč se listu ekonomicky nedaří.
Týdeník Literární noviny, který vydává společnost Litmedia vydavatele Miroslava Pavla, se zatím nedokázal vymanit ze ztrátového hospodaření, a to navzdory rostoucímu počtu předplatitelů. Inzertní příjmy však nejsou dostatečné, proto vydavatel od příštího roku pozmění periodicitu vydání z týdeníku na měsíčník a zároveň upraví počet vydávaných příloh.
Ztrátové hospodaření vysvětluje ve čtvrtečním vydání Literárních novin vydavatel Miroslav Pavel především nezájmem reklamních agentur o tento literární týdeník. „Největší z nich, Médea, nás dokonce úplně vyškrtla poté, co se Michal Komárek zabýval mediálními aktivitami jejího majitele. A i když volný prodej a počet předplatitelů roste, roste příliš pomalu,“ zdůvodňuje Miroslav Pavel to, proč se noviny zatím nedostaly ani na tzv. černou nulu.
Literární noviny v loňském listopadu otiskly článek s názvem Tah Johnem (Český Berlusconi útočí), který se věnoval majiteli mediální agentury Médea a mediální společnosti Empresa Media Jaromíru Soukupovi.
Vydavatel si zároveň uvědomuje, že tištěná média se dostávají do fáze dlouhodobé krize. Na tento vývoj kromě změny periodicity tištěného titulu reaguje posílením webových stránek časopisu. „Tato kombinace by měla zajistit, že značka Literárních novin jako kvalitní české žurnalistiky s otevřeným a kritickým pohledem na domácí i zahraniční témata zůstane zachována,“ uvádí v novém vydání Literárních novin Miroslav Pavel.
Literární noviny tak budou v příštím roce vycházet jako měsíčník, zachovají novinovou podobu, zvýší počet stran a v každém vydání plánují minimálně dvě přílohy (Harmonie života a Biblio). Zároveň otevřou Klub kritického myšlení Literárních novin a také Akademii Literárních novin.
-mav-
Autor textu MediaGuru
Jednorázové platby od společností vyvíjejících umělou inteligenci
nepředstavují podle mediální analytičky Ulrike Langer dlouhodobé řešení
financování médií. Vydavatelé by se podle ní měli více zaměřit na
monetizaci dat, licencování obsahu a prodej vlastní redakční expertizy.
Majetek stovky nejbohatších Čechů a Slováků podle žebříčku Euro TOP
Miliardáři dosáhl letos 4,069 bilionu korun, meziročně o 19 % více.
V čele žebříčku zůstal Michal Strnad před Danielem Křetínským,
nejvyšší tempo růstu zaznamenali vlastníci STV Group Martin Drda a Ludmila
Drdová.
Umělá inteligence nemění jen způsob tvorby obsahu, ale i jeho
doručování uživatelům. Média mohou díky AI přizpůsobovat formu
stejného obsahu konkrétním potřebám jednotlivců, rozvíjet sémantické
vyhledávání nebo vytvářet osobní zpravodajské asistenty. Mluvilo se
o tom na evropském vydavatelském kongresu.