Návrhem DPH omezí vláda domácí tvůrce na úkor importované produkce

Dovolím si tuto poznámku k návrhu změn sazeb DPH na knihy, časopisy a noviny v konfiguraci 0-12-21. My jsme, jako převážně časopisecký vydavatel, něco mezi: O 2 procenta navíc, z 10 na 12 %, to je hratelné. Přizpůsobíme se. Koneckonců pokud knihy a neperiodika tvořily loni skoro čtvrtinu našeho obratu, a nyní by měly být zvýhodněny poklesem na 0 %, tak i pro nás je to motivace, aby nám za dva roky knihy a neperiodika dělaly obratu klidně půlku. A budeme víc licencovat, a míň se snažit o vlastní produkci. A, bohužel, za nějakých pět let mohou být tematické, specializované časopisy třeba už jen výjimkou. (Kéž by ne!)

Přesto si myslím, že je úprava sazeb na knihy, časopisy a noviny 0-12-21 nesmysl. Za všeobecného potlesku tomu, jak bude lid 0% daní na knihy kultivován (ačkoli míra odpadu a bulváru v celkovém objemu knižní produkce je přinejmenším srovnatelná, ne-li vyšší, než v časopisech a novinách; nicméně tuto argumentaci, která analogicky zazněla nakonec i z úst ministra financí, nepovažuji za úplně dobré vodítko - právě proto, že si jednotlivé mediatypy v tomto nemají co vyčítat), zaniklo toto:

Jak je i patrno z aktuální ročenky Svazu českých knihkupců a nakladatelů, celý více než 8miliardový knižní trh je v České republice tvořen velmi výrazně importem z cizích zemí. V roce 2021 z 14.134 knižních titulů jich bylo 5.246 importováno, a to buď formou licence, anebo přímo fyzicky. Vzhledem k fungování trhu (odmyslíme-li nejrůznější skripta a malonáklady) to na obratu bude asi hodně přes polovinu. A bůhví, jaký objem přímo ve fyzické podobě jako import hotových knih z Číny atd.

Naopak s jistotou lze říci, že míra importu je v případě časopisů velmi výrazně menší, a v případě novin pak dokonce naprosto marginální. A to zde mluvíme jak o nehmotném, tak hmotném produktu. Časopisy a noviny dávají u nás, v České republice, možnost rozvíjet se ve své kreativní profesi tisícům autorů, publicistů, redaktorů, reportérů, fotografů, novinářů, editorů, grafiků, sazečů nebo tiskařů.

Návrhem zdanění 0-12-21 se vládě povedla nejen v evropském, ale i ve světovém měřítku unikátní (a stále doufám, že nechtěná a nezamýšlená) věc: Omezovat domácí tvůrce na úkor importované, někdy až anonymní a mnohdy generické, produkce. Čest výjimkám. Ale výsledek něčeho, co mělo být chvályhodné, je prozatím opravdu tento. 

Autor poznámky, Pavel Pospíšil, je jednatelem vydavatelství Extra Publishing, s. r. o.