Autor textu MediaGuru
Přinášíme přehled knižních oborových novinek uplynulého roku.
Na sklonku roku přinášíme výběr knižních oborových novinek, které mohou být užitečné pro práci v médiích, marketingu, reklamě a PR.
Pro marketéry se zajisté bude hodit kniha Anatomie rozhodování od Richarda Shottona, jež vyšla na podzim ve spolupráci společnosti Blue Events a nakladatelství Knihy Dobrovský. Popisuje 25 skrytých faktorů, které ovlivňují to, jak lidé nakupují. Autor věnuje pozornost tomu, jak rozhodovací proces probíhá, jak je naše chování ovlivňováno psychologickými zkratkami a jak je možné je využít k marketingovým kampaním.
V létě vydala Grada rozšířené vydání knihy Image a firemní identity od autorů Jitky Vysekalové, Jiřího Mikeše a Jana Binara. Publikace přináší jak teoretické poznatky z oboru, tak praktické příklady a doporučení pro praxi. Vysvětluje, z čeho se skládá firemní identita, jak ji řídit, co představují její jednotlivé složky, jaké jsou komponenty a vlastnosti image či vazby na chování. Rovněž se zaměřuje na analýzu image, využití metod kvalitativního a kvantitativního výzkumu i specifickým přístupům k měření.
Příručka Krizová komunikace. Principy – zkušenosti – postupy letos vyšla v nakladatelství Masarykovy univerzity. Podepsáni pod ní jsou Jan Tomandl, Jaroslav Čuřík, Kristýna Maršovská a Tereza Fojtová. Vysvětluje zásady efektivních a etických vztahů s veřejností při reputačních krizích i při mimořádných událostech, popisuje nejčastější příčiny krizí a odhaluje základní principy krizové komunikace.
V nakladatelství Academia vyšla nová kniha moderátora Václava Moravce s názvem Proměny novinářské etiky. Představuje novinářskou etiku jako součást aplikované etiky a analyzuje eticky sporné oblasti činnosti novinářů. Zaměřuje se rovněž na jednotlivé formy samoregulace žurnalistiky, zabývá se jejich vznikem i vývojem stejně jako etapami novinářské etiky v České republice po roce 1989.
Souhrn prací sémiologa Umberta Eca o televizi letos vydalo nakladatelství Argo. Nový svazek díla O televizi zahrnuje eseje, příspěvky přednesené na kongresech i novinové články na dané téma z let 1956 až 2015. Úvahy pokrývají rozsáhlé časové období od prvních vysílaných pořadů až do dnešních dob, kdy se k televizi přidružuje internet a sociální sítě.
Do tajů firemní kultury konkurence televize – Netflixu – nahlíží kniha Pravidla žádných pravidel, kterou sepsal spoluzakladatel Netflixu Reed Hastings s Erin Meyerovou. V knize odhalují, co vedlo k revoluci v zábavním a technologickém průmyslu, proč se firmě daří na akciovém trhu, u diváků i v soutěžích a v neposlední řadě ji mají rádi i její zaměstnanci. Vydalo nakladatelství Jan Melvil.
Ke studiu (nejen) seriálové tvorby se může hodit kniha Václava Janoščíka Napínat současnost. Detektivní pátrání po sdíleném světě, kterou vydala Akademie výtvarných umění. Popisuje dynamiku detektivního vyprávění počínaje klasickou literaturou (Raymond Chandler) přes ikonické filmy (Okno do dvora, Memento) až po seriálové narativy (Rodina Sopránů, Znovuzrozeni, Na jezeře a Rectify).
Na specifickou skupinu diváků televizních seriálů a dalších pořadů – fanoušky – se ve své knize Pytláci textů soustředí Henry Jenkins. Pozoruje, že fanoušci filmy, seriály a další žánry nejen konzumují, ale také přetvářejí, navazují na ně a přepisují. Věnuje se jejich povídkám a románům včetně kontroverzního žánru slash fiction (erotické nebo pornografické příběhy o mužských hrdinech seriálů Star Trek či Profesionálové), videím důmyslně remixujícím materiál odvysílaných seriálů a také pozoruhodnému žánru filkové hudby. Kniha v originále vyšla v roce 1992, letos ji v češtině vydává nakladatelství Akropolis. Nové vydání je doplněno o rozhovor s autorem, v němž reflektuje i posun, ke kterému ve fanouškovské praxi za poslední dvě dekády došlo.
Na média jako hmotnou součást geologické sféry nahlíží ve své publikaci Geologie médií Jussi Parikka. Český překlad vydalo nakladatelství Karolinum. Autor se zabývá procesy těžby, které umožňují vznik médií, nebo jejich posmrtným životem v podobě elektroodpadu a budoucích fosilií. Popisuje environmentální, sociální a ekonomický kontext novomediální kultury a rozbíjí iluze o její „čistotě“ a „imaterialitě“.
Pro děti letos vyšla v nakladatelství Argo kniha Co byla a co je televize. Autoři Tereza Dvořáková Czesany, Lucie Záhorová a René Melkus v ní poodhalí, kdy televize vznikla, jak funguje, jaké pořady vysílala v minulosti a jaké dnes. Součástí jsou i inspirativní návody na vlastní pokusy s televizní technikou.
-stk-
# televize # marketing # Netflix # seriál # PR # kniha # knižní tip # krizová komunikace # fanoušek
Autor textu MediaGuru
Pořadem sobotního večera a zároveň celého dne zůstává s 1,2 mil.
diváků starších 15 let Peče celá země. Ve večerním vysílání se
olympijské přenosy dostaly před pořady na velkých komerčních televizích.
V odpoledním vysílání bodoval nejvíce biatlon s jedním milionem
diváků 15+.
Sparta v roce 2026 uspořádá ve dnech 22. a 23. května na pražské Letné sportovně-hudební festival Spartafest. Na Letenskou pláň chce pozvat celou sparťanskou rodinu, sportovce různých disciplín i jejich fanoušky. „Značka Sparta je v českém prostředí mimořádně silná, ale často vnímaná především skrze jednotlivé sporty. Naším cílem bylo vytvořit platformu, která Spartu ukáže v celé její šíři – jako komunitu, která spojuje různé sporty, generace i fanouškovské skupiny,“ vysvětluje Martin Karásek, CEO Spartafestu. Spartafest sice staví na sparťanské identitě, nechce však být podle Karáska uzavřenou akcí jen pro „zasvěcené“. „Festival stojí na hodnotách, které jsou Spartě vlastní – respekt, týmovost, emoce a hrdost – a ty jsou univerzální. Díky kombinaci sportu, hudby a doprovodného programu chceme vytvořit prostředí, kde se budou cítit dobře všichni,“ dodává. S festivalem chce Sparta pracovat dlouhodobě, ambicí je, aby se stal každoročním setkáním sparťanské komunity. Nabídne program plný sportovních aktivit a exhibicí, setkání se sparťanskými legendami, autogramiády, rozhovory, tematické zóny jednotlivých sportů, ať už se bude jednat o florbal, fotbal, hokej, atletiku, ragby, cyklistiku, veslování, či stolní tenis. Ze známých sportovců bude na místě například Jan Koller nebo Michal Horňák jako zástupci fotbalu, ale také Jiří Zelenka za hokej, nebo třeba Milan Garčar za florbal a mnozí další. Vedle toho bude pro návštěvníky připravena hlavní stage Hitrádia City s kurátorovanými debatami a hudebním programem. Line-up nabídne známá jména české hudební scény jako Chinaski, Tomáš Klus, Slza, ale i hudební talenty jako Robin Zoot, Rohony nebo Dominika Lukášová a další interprety. Kombinace sportu s kulturou je v českém prostředí neobvyklé. Karásek je přesvědčen, že obě dvě oblasti mají mnoho společného – pracují s emocemi, zážitkem a sdílením. „Propojení hudby a sportu nám umožňuje rozšířit cílovou skupinu festivalu a nabídnout komplexnější zážitek, který přesahuje samotné sportovní dění,“ přibližuje. Velký důraz klade Spartafest na rodinný rozměr, kdy bude pro rodiny s dětmi připraven bezpečný prostor pro hry a pohybové aktivity, workshopy, sportovní stanoviště a program, který děti přirozeně rozhýbe, a zároveň rodičům pomůže děti zabavit na celý den. Pro dospělé bude naopak nachystána 18+ zóna, kde si bude možné dát alkoholické nápoje, nebo si dokonce vsadit na některý ze sportovních zápasů, které budou na festivalu promítány. Součástí areálu budou rovněž food zóny, vznikající ve spolupráci s klíčovými partnery Staropramen a Kofola. Původně se měl Spartafest konat ve Velké Chuchli, nicméně nakonec se přesune na Letnou, která je se Spartou historicky i symbolicky úzce spjatá. „Letenská pláň nabízí nejen silný kontext a emoci, ale také výrazně lepší dopravní dostupnost a komfort pro návštěvníky. Uskutečnění festivalu na Letné vnímáme jako krok, který Spartafestu dává jasné ukotvení,“ popisuje Martin Karásek. Nyní probíhá na podporu festivalu komunikace, jež kombinuje vlastní, partnerství a mediální kanály. Klíčovou roli hrají sociální sítě a PR aktivity, mezi nimiž je i chystaný idoprovodný event se sportovními legendami ještě před samotným festivalem, výstupy v rámci mediálních partnerství a spolupráce s influencery, kterými jsou také hudební interpreti a sportovci. „Naším cílem je dlouhodobá komunikace, díky které bude značka Spartaffest vnímána více jako komunita, nikoli jen jednorázová událost,“ zdůrazňuje Karásek.
V čele žebříčku nejznámějších tváří českého internetu stojí
i nadále Kovy. Druhá je Domi Alagia, za ní Anna Šulcová, Sugar Denny
a MenT.