Autor textu MediaGuru
Přinášíme přehled knižních oborových novinek uplynulého roku.
Na sklonku roku přinášíme výběr knižních oborových novinek, které mohou být užitečné pro práci v médiích, marketingu, reklamě a PR.
Pro marketéry se zajisté bude hodit kniha Anatomie rozhodování od Richarda Shottona, jež vyšla na podzim ve spolupráci společnosti Blue Events a nakladatelství Knihy Dobrovský. Popisuje 25 skrytých faktorů, které ovlivňují to, jak lidé nakupují. Autor věnuje pozornost tomu, jak rozhodovací proces probíhá, jak je naše chování ovlivňováno psychologickými zkratkami a jak je možné je využít k marketingovým kampaním.
V létě vydala Grada rozšířené vydání knihy Image a firemní identity od autorů Jitky Vysekalové, Jiřího Mikeše a Jana Binara. Publikace přináší jak teoretické poznatky z oboru, tak praktické příklady a doporučení pro praxi. Vysvětluje, z čeho se skládá firemní identita, jak ji řídit, co představují její jednotlivé složky, jaké jsou komponenty a vlastnosti image či vazby na chování. Rovněž se zaměřuje na analýzu image, využití metod kvalitativního a kvantitativního výzkumu i specifickým přístupům k měření.
Příručka Krizová komunikace. Principy – zkušenosti – postupy letos vyšla v nakladatelství Masarykovy univerzity. Podepsáni pod ní jsou Jan Tomandl, Jaroslav Čuřík, Kristýna Maršovská a Tereza Fojtová. Vysvětluje zásady efektivních a etických vztahů s veřejností při reputačních krizích i při mimořádných událostech, popisuje nejčastější příčiny krizí a odhaluje základní principy krizové komunikace.
V nakladatelství Academia vyšla nová kniha moderátora Václava Moravce s názvem Proměny novinářské etiky. Představuje novinářskou etiku jako součást aplikované etiky a analyzuje eticky sporné oblasti činnosti novinářů. Zaměřuje se rovněž na jednotlivé formy samoregulace žurnalistiky, zabývá se jejich vznikem i vývojem stejně jako etapami novinářské etiky v České republice po roce 1989.
Souhrn prací sémiologa Umberta Eca o televizi letos vydalo nakladatelství Argo. Nový svazek díla O televizi zahrnuje eseje, příspěvky přednesené na kongresech i novinové články na dané téma z let 1956 až 2015. Úvahy pokrývají rozsáhlé časové období od prvních vysílaných pořadů až do dnešních dob, kdy se k televizi přidružuje internet a sociální sítě.
Do tajů firemní kultury konkurence televize – Netflixu – nahlíží kniha Pravidla žádných pravidel, kterou sepsal spoluzakladatel Netflixu Reed Hastings s Erin Meyerovou. V knize odhalují, co vedlo k revoluci v zábavním a technologickém průmyslu, proč se firmě daří na akciovém trhu, u diváků i v soutěžích a v neposlední řadě ji mají rádi i její zaměstnanci. Vydalo nakladatelství Jan Melvil.
Ke studiu (nejen) seriálové tvorby se může hodit kniha Václava Janoščíka Napínat současnost. Detektivní pátrání po sdíleném světě, kterou vydala Akademie výtvarných umění. Popisuje dynamiku detektivního vyprávění počínaje klasickou literaturou (Raymond Chandler) přes ikonické filmy (Okno do dvora, Memento) až po seriálové narativy (Rodina Sopránů, Znovuzrozeni, Na jezeře a Rectify).
Na specifickou skupinu diváků televizních seriálů a dalších pořadů – fanoušky – se ve své knize Pytláci textů soustředí Henry Jenkins. Pozoruje, že fanoušci filmy, seriály a další žánry nejen konzumují, ale také přetvářejí, navazují na ně a přepisují. Věnuje se jejich povídkám a románům včetně kontroverzního žánru slash fiction (erotické nebo pornografické příběhy o mužských hrdinech seriálů Star Trek či Profesionálové), videím důmyslně remixujícím materiál odvysílaných seriálů a také pozoruhodnému žánru filkové hudby. Kniha v originále vyšla v roce 1992, letos ji v češtině vydává nakladatelství Akropolis. Nové vydání je doplněno o rozhovor s autorem, v němž reflektuje i posun, ke kterému ve fanouškovské praxi za poslední dvě dekády došlo.
Na média jako hmotnou součást geologické sféry nahlíží ve své publikaci Geologie médií Jussi Parikka. Český překlad vydalo nakladatelství Karolinum. Autor se zabývá procesy těžby, které umožňují vznik médií, nebo jejich posmrtným životem v podobě elektroodpadu a budoucích fosilií. Popisuje environmentální, sociální a ekonomický kontext novomediální kultury a rozbíjí iluze o její „čistotě“ a „imaterialitě“.
Pro děti letos vyšla v nakladatelství Argo kniha Co byla a co je televize. Autoři Tereza Dvořáková Czesany, Lucie Záhorová a René Melkus v ní poodhalí, kdy televize vznikla, jak funguje, jaké pořady vysílala v minulosti a jaké dnes. Součástí jsou i inspirativní návody na vlastní pokusy s televizní technikou.
-stk-
# televize # marketing # Netflix # seriál # PR # kniha # knižní tip # krizová komunikace # fanoušek
Autor textu MediaGuru
Pořadem nedělního večera po 20:00 se v divácké skupině starší 15 let
stal první díl dvoudílného filmu Hvězdná hodina vrahů. Následoval
seriál Studna. V mladší divácké skupině 15–54 bodují Zrádci.
Polský seriál Proud získal na festivalu Serial Killer hlavní cenu Primetime
Killer pro nejlepší seriál ze střední a východní Evropy. Novou českou
soutěžní sekci Czech Killer ovládl seriál Kamarád. Zvláštní uznání
patří hercům seriálu Oddíl B.
Více než polovina Čechů je kvůli výhodnější ceně ochotná změnit obchod a polovina při většině plánovaných nákupů čeká na slevové akce. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro společnost dm drogerie markt. Zároveň si respondenti s dlouhodobě výhodnými cenami nejčastěji spojují právě dm, kterou uvedlo 41 % dotázaných. Podle průzkumu nakupuje zboží běžné spotřeby ve slevě téměř vždy 15 % Čechů. Dalších 35 % čeká na akci u většiny plánovaných nákupů. Naopak pouze osm procent respondentů uvedlo, že nakupuje podle aktuální potřeby a slevy vyhledává zřídka nebo vůbec. Akční nabídky ovlivňují také výběr prodejny. Celkem 37 % lidí mění obchod především u dražších produktů nebo zboží nakupovaného do zásoby, například pracích prostředků či dětských plen. Dalších 17 % vyhledává slevy pravidelně bez ohledu na sortiment. Pouze šest procent respondentů uvedlo, že nakupuje tam, kde právě je, a ceny v jiných obchodech nesleduje. „Český zákazník se naučil vnímat akci jako očekávanou součást nákupu. Výsledkem je neustálé rozhodování, zda je právě teď vhodná chvíle produkt koupit, nebo zda se vyplatí počkat či zamířit jinam. Vedle samotné ceny tak zákazník investuje také svůj čas a pozornost,“ uvedla tisková mluvčí společnosti dm Lucie Fürstová. Cena není jediným kritériem Průzkum zároveň ukázal, že nejnižší cena není jediným faktorem při výběru prodejny. Za absolutně nejdůležitější kritérium ji označilo 14 % respondentů. Pro dalších 49 % hrají ceny a slevy významnou roli, při rozhodování však zohledňují i další aspekty. Více než třetina dotázaných uvedla, že důležitá je pro ně také dostupnost prodejny, kvalita zboží, nákupní prostředí nebo celkové pohodlí. Podle ekonoma Dominika Stroukala může časté střídání běžných a akčních cen vést k odkládání nákupů, porovnávání nabídek nebo vytváření zásob. Domácnosti sice mohou na jednotlivých produktech ušetřit, zároveň ale vynakládají čas na plánování nákupů a sledování trhu. dm chce vysvětlovat princip dlouhodobých cen S dlouhodobě výhodnou cenou bez nutnosti čekat na akce si Češi nejčastěji spojují právě dm. V průzkumu značku uvedlo 41 % respondentů. Znalost cenového modelu společnosti je však nižší. Pouze 15 % lidí uvedlo, že přesně ví, jak funguje koncept „Vždy výhodně“. Dalších 32 % se domnívá, že princip zná, ale není si jistých podrobnostmi. Pětina respondentů slogan zná, jeho konkrétní význam však nezná. Právě vysvětlení rozdílu mezi krátkodobými slevami a dlouhodobě výhodnou cenou bude jedním z hlavních témat nové kampaně dm. Společnost chce komunikovat princip, podle něhož cena produktu po svém stanovení zůstává nezvýšená minimálně čtyři měsíce. „Označení ‚Vždy výhodně‘ lidé znají, ne každý si pod ním ale dokáže představit konkrétní pravidlo. Proto chceme v kampani mluvit jasně: cena produktu po svém stanovení zůstává nezvýšená minimálně čtyři měsíce. Zákazník tak nemusí čekat na krátkodobou akci a může se rozhodovat podle své skutečné potřeby,“ doplnila Fürstová.