Autor textu MediaGuru
Celkových počet evidovaných tištěných titulů v Česku se loni snížil
na 5,4 tisíce, ukazuje statistika ČSÚ.
Celkových počet evidovaných tištěných titulů v Česku se loni mírně snížil na 5,4 tisíce. Do celkového součtu se řadí všechna periodika evidovaná podle tiskového zákona. Ve srovnání s rokem 2019 se počet tištěných titulů snížil o 163 titulů (-3 %). Data přináší Statistická ročenka České republiky 2021, kterou v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Z dat vyplývá, že počet deníků se v Česku loni nezměnil, mírně klesl počet časopisů (-99 titulů). To může souviset se stažením regionálních týdeníků spojených s Deníkem. Přestože k této změně došlo v druhé polovině 2019, ve statistice se projevila až za rok 2020. V delším časovém horizontu je ale počet tištěných titulů stabilní a ani v loňském roce, poznamenaném pandemií covid-19, nezaznamenal výraznější propad.
Citelnější dopady měla ale pandemie covid-19 na celkové příjmy vydavatelů. Profesní sdružení tisku Unie vydavatelů už dříve spočítalo, že výpadky inzertních tržeb a tržeb z prodeje novin a časopisů dosáhly loni kvůli pandemii téměř dvě miliardy korun. Inzertní příjmy měly loni klesnout o 26 %, což představuje v korunovém vyjádření částku ve výši 1,1 mld. Kč (čisté inzertní příjmy). Poklesy tržeb z prodaného nákladu titulů byly odhadnuty na 844 mil. Kč.
Typ zobrazení
| Hodnota | |
|---|---|
| 2014 | 5236 |
| 2015 | 5291 |
| 2016 | 5343 |
| 2017 | 5401 |
| 2018 | 5488 |
| 2019 | 5574 |
| 2020 | 5411 |
Zdroj: ČSÚ, hodnoty se zobrazí najetím na sloupec
Podle statistiky ČSÚ se příjmy novin a časopisů za pětileté období (do roku 2019, jde o poslední dostupný údaj) meziročně snižovaly v průměru o 2 %. V roce 2019, za který je k dispozici poslední údaj, představovaly 21,38 mld. Kč, což bylo o 5 % méně než o rok dříve. V předešlém roce ale naopak své příjmy meziročně zvýšily o 3,5 %. V dlouhodobém horizontu deseti let se ale příjmy vydavatelů postupně snižují.
Typ zobrazení
| Hodnota | |
|---|---|
| 2010 | 27136 |
| 2011 | 26229 |
| 2012 | 25074 |
| 2013 | 23623 |
| 2014 | 23259 |
| 2015 | 22999 |
| 2016 | 23673 |
| 2017 | 21728 |
| 2018 | 22496 |
| 2019 | 21380 |
Zdroj: ČSÚ, hodnoty se zobrazí najetím na sloupec
# ČSÚ # tisk # noviny # časopisy # vydavatelství # příjmy # statistika # tištěný titul
Autor textu MediaGuru
Hattrick připravuje tři speciály v návaznosti na fotbalové mistroství
světa ve fotbale. Pro zájemce připravuje zvýhodněnou balíčkovou cenu.
Speciály vznikají už pod novým šéfredaktorem Tomášem Bendou.
Svoboda médií ve světě je nejnižší za posledních 25 let, uvedla dnes v pravidelné zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Ve více než polovině ze 180 sledovaných zemí je podle ní situace médií obtížná nebo velmi vážná, zejména vlivem rozšiřování restriktivních zákonů. Česko si v žebříčku proti loňsku o jedno místo pohoršilo na 11. příčku. „Autoritativní státy, spoluodpovědné nebo nekompetentní politické síly, predátorští ekonomičtí aktéři a nedostatečně regulované online platformy nesou přímou a naprostou odpovědnost za globální pokles svobody tisku," napsala ve zprávě ředitelka RSF Anne Bocandéová. Z pěti indikátorů, kterými organizace hodnotí svobodu médií - ekonomické, právní, bezpečnostní, politické a sociální podmínky - se letos podle RSF nejvíce zhoršily ty právní. Mezi země s výrazným poklesem svobody médií patří v letošním žebříčku Spojené státy, které si za vlády prezidenta Donalda Trumpa pohoršily o sedm míst na 64. příčku. Významné zhoršení zaznamenaly také latinskoamerické státy, zejména Ekvádor či Peru. Poslední místa žebříčku tradičně obsadila Saúdská Arábie, Írán, Čína, Severní Korea a Eritrea. Naopak největší svobodě se média těší v Norsku, Nizozemsku, Estonsku, Dánsku a Švédsku. Česko je 11., Slovensko 37., o příčku výše než loni.
Většina Čechů je přesvědčena, že čtení u dětí v posledních letech
oslabuje. Podle průzkumu agentury Stem/Mark za tím stojí především
digitální technologie.