Autor textu MediaGuru
V období recese stoupá nervozita i u manažerů, kteří se nejvíce bojí
nespokojených zákazníků a ohrožení reputace svých firem.
Ze společného průzkumu PR agentury Weber Shandwick a poradenské firmy RSM Tacoma s názvem „Risky business. Dobré jméno firem v době ekonomického poklesu“ z prosince 2011 vyplývá, že 48 % manažerů se nyní obává o reputaci své společnosti. Nejnebezpečnější zdroj poškození dobrého jména firmy je podle nich neetické chování manažerů, korupce a finanční problémy firmy.
Průzkumu se zúčastnilo 126 vrcholových a seniorních manažerů českých firem, kteří se shodli zejména na tom, že pověst firmy a její komerční úspěch jsou spojené nádoby.
Firemní pověst zdaleka nejvíce ovlivňuje kvalita produktů a služeb, což potvrdilo podle 83,9 % respondentů. Druhým nejdůležitějším faktorem je kvalita zaměstnanců (44,4 %), dále pak finanční výsledky (33,9 %) a nakonec i kvalita managementu (29,8 %).
V době ekonomického poklesu se manažeři obzvlášť obávají nespokojených zákazníků (74,8 %), protože hrozí jejich nižší loajalita, což může následně ovlivňovat cenu. Další nebezpečí představují obchodní partneři (34 %) a vlastní zaměstnanci (22 %).
Za velkou hrozbu považují i agresi ze strany konkurence ve formě pomluv a křivých obvinění. Příkladem může být situace ve stavebnictví v letech 2009 až 2010 a případy insolvenční šikany. V „krizových“ letech 2009 a 2010 řešilo případy poškození pověsti bezmála 35 % firem. Přesto pouze 18,9 % dotázaných považuje za pravděpodobné, že jejich organizace budou během roku 2012 konfrontovány s útokem na dobré jméno. Tuto možnost si nepřipouští až 73,8 % manažerů.
Na otázky, kudy se šíří nejnebezpečnější útoky na firemní reputaci, drtivá většina respondentů odpověděla, že prostřednictvím televize (61,3 %), dále blogy a sociálními médii (37,9 %) a on-line média a přímá komunikace. Jen 25,8 % respondentů uvedlo tištěná média a zcela okrajově i rozhlas (2,4 %).
Nejčastější sebeobranou proti poškození dobrého jména je vyvážení negativní publicity pozitivními zprávami. Plných 69,3 % respondentů uvádí, že komunikační incident by měl v médiích vysvětlovat představitel firmy – ideálně její generální ředitel. Doporučují však zejména prověření faktů a případnou rychlou nápravu stavu, který negativní ohlasy způsobil. Pouze 9 % manažerů uvedlo, že placený inzertní prostor je vhodná forma pro očištění firemní pověsti.
Programy společenské zodpovědnosti či filantropie se podle dotázaných odráží na dobrém jméně jen minimálně (8,1 %), a to většinou z důvodu jejich jisté „strojenosti“.
Monika Marečková, Managing Partner poradenské společnosti RSM Tacoma, komentuje: „Úspěch firmy se skládá z mozaiky mnoha ukazatelů. Dobré jméno je jedním z těch důležitých. Z výsledků jasně vyplývá stále silnější potřeba proklientské orientace. Na konci takového systému je logicky spokojený, loajální zákazník a zaměstnanec hrdý na příslušnost ke své firmě. Lidé mají rádi pocit, že náležejí k něčemu, co je přesahuje. Právě zaměstnanci výrazně ovlivňují tvorbu reputace u zákazníků. Pokud ve vlastních lidech vzbudíme tento pocit hrdosti, pozvedne to jejich morálku a vzroste jejich závazek vůči odvedené práci pro zákazníka. Tyto principy jsou platné o to více právě v době recese."
Pro rok 2012, který zajisté ve znamení recese bude, je tedy důležité budovat své dobré jméno jak navenek, tak uvnitř společnosti.
-kch-
Autor textu MediaGuru
Většina české internetové populace považuje výzvy k souhlasu se
zpracováním dat za obtěžující a rušivé. Vadí jim i cílená onlinová
reklama, zjistil výzkum ResSolution Group.
Datové modely od Seznam.cz umožňují bližší popis cílových skupin.
První díl seriálu je věnován cílové skupině mladých mužů.
Studie ukazují, že DOOH nejen zaujme, ale také zvyšuje dopad na vnímání
značky a podporuje následnou interakci, shrnuje Hana Friedlaenderová.