Varování pro česká média: Politické tlaky, AI i dominance platforem

Česká mediální scéna zůstává podle aktuální Zprávy o stavu české demokracie relativně svobodná a mezinárodně respektovaná, zároveň však čelí sílícím tlakům. Přibývá útoků na novináře, roste riziko oslabení médií veřejné služby a stát zatím není dostatečně připraven na dopady digitálních technologií a umělé inteligence.

Autoři zprávy upozorňují na výrazný nárůst verbálních útoků na novinářky a novináře, zejména v online prostředí. Podle průzkumu Českého národního výboru Mezinárodního tiskového institutu uvedlo 62 % respondentů, že se četnost útoků za posledních pět let zvýšila. Třetina novinářů se s nějakou formou útoku setkává alespoň jednou měsíčně, šest procent dokonce denně.

Vyhrocené situace se objevily především během předvolebních kampaní do Poslanecké sněmovny. Někteří politici označovali kritická média za dezinformační, odmítali s nimi komunikovat nebo jejich zástupce nepouštěli do volebních štábů.

Zpráva zároveň varuje před rizikem šikanózních žalob (tzv. SLAPP), které mohou politici či podnikatelé využívat k zastrašování médií.

ČT a ČRo  mezi stabilitou a novými hrozbami

Rok 2025 přinesl podle zprávy posun k větší stabilitě médií veřejné služby, zejména pokud jde o jejich legislativní ukotvení a financování prostřednictvím koncesionářských poplatků. Tento model je považován za klíčový pro zajištění nezávislosti na každoročním politickém rozhodování o státním rozpočtu.

Autoři však upozorňují, že návrhy nové vlády – například změny financování či slučování médií veřejné služby – mohou představovat riziko. Přesun financování pod státní rozpočet by mohl zvýšit závislost médií na aktuální politické reprezentaci. Podobně i případné spojování institucí by mohlo otevřít prostor pro politicky motivované personální zásahy.

Digitální prostředí a AI bez jasných pravidel

Zpráva konstatuje, že Česko zaostává v přípravě na regulaci digitálního prostředí. Online média nejsou jasně definována v legislativě a dosud nebyl přijat prováděcí zákon k evropskému Nařízení o digitálních službách (DSA). Problematická je i praxe sdílení příjmů mezi platformami a vydavateli, která podle autorů médiím nepřináší odpovídající kompenzace.

Zásadní výzvou je nástup umělé inteligence. AI nástroje ve vyhledávačích a na sociálních sítích stále častěji nabízejí uživatelům generované odpovědi místo odkazů na původní zdroje. To vede k poklesu návštěvnosti zpravodajských webů a dalšímu oslabování jejich příjmů.

Koncentrace a slabá ekonomika menších titulů

Podle monitoringu mediální plurality patří koncentrace vlastnictví mezi nejrizikovější oblasti českého mediálního prostředí. Vlastnictví zpravodajských médií je soustředěno do několika velkých domů a transparentnost není dostatečná.

Menší a regionální redakce se navíc potýkají s dlouhodobě obtížnou finanční situací. Řada projektů zanikla, jiné přežívají díky grantům nebo komunitní podpoře. Autoři zprávy proto doporučují otevřít debatu o možné veřejné podpoře žurnalistiky po vzoru některých západoevropských zemí.

Silná mezinárodní pozice, ale sílící negativní trendy

Navzdory zmíněným rizikům si Česko drží vysokou míru mediální svobody. V žebříčku organizace Reportéři bez hranic (RSF) se Česko posunulo o sedm míst a aktuálně mu patří desátá příčka na světě.

Zpráva však upozorňuje na pokračující vliv ruské propagandy, kterou přebírají některé dezinformační weby, i na nedostatečnou regulaci rychle rostoucího trhu online reklamy, jemuž dominují globální platformy.

Doporučení: ochrana nezávislosti a větší regulace

Expertní skupina doporučuje:

• Zachovat nezávislé financování médií veřejné služby.
• Implementovat evropskou směrnici proti šikanózním žalobám.
• Posílit mediální výchovu ve školách.
• Přijmout potřebnou legislativu k regulaci digitálních platforem.

Důraz klade také na transparentní zadávání státní reklamy, podporu menších redakcí a posílení role regulátora. Bez těchto kroků podle autorů hrozí, že ekonomické tlaky, technologické změny i politické zásahy postupně oslabí pluralitu a nezávislost českých médií.

Česká mediální scéna zůstává podle aktuální Zprávy o stavu české demokracie relativně svobodná a mezinárodně respektovaná, zároveň však čelí sílícím tlakům. Přibývá útoků na novináře, roste riziko oslabení médií veřejné služby a stát zatím není dostatečně připraven na dopady digitálních technologií a umělé inteligence.

Autoři zprávy upozorňují na výrazný nárůst verbálních útoků na novinářky a novináře, zejména v online prostředí. Podle průzkumu Českého národního výboru Mezinárodního tiskového institutu uvedlo 62 % respondentů, že se četnost útoků za posledních pět let zvýšila. Třetina novinářů se s nějakou formou útoku setkává alespoň jednou měsíčně, šest procent dokonce denně.

Vyhrocené situace se objevily především během předvolebních kampaní do Poslanecké sněmovny. Někteří politici označovali kritická média za dezinformační, odmítali s nimi komunikovat nebo jejich zástupce nepouštěli do volebních štábů.

Zpráva zároveň varuje před rizikem šikanózních žalob (tzv. SLAPP), které mohou politici či podnikatelé využívat k zastrašování médií.

ČT a ČRo mezi stabilitou a novými hrozbami

Rok 2025 přinesl podle zprávy posun k větší stabilitě médií veřejné služby, zejména pokud jde o jejich legislativní ukotvení a financování prostřednictvím koncesionářských poplatků. Tento model je považován za klíčový pro zajištění nezávislosti na každoročním politickém rozhodování o státním rozpočtu.

Autoři však upozorňují, že návrhy nové vlády – například změny financování či slučování veřejnoprávních médií – mohou představovat riziko. Přesun financování pod státní rozpočet by mohl zvýšit závislost médií na aktuální politické reprezentaci. Podobně i případné spojování institucí by mohlo otevřít prostor pro politicky motivované personální zásahy.

Digitální prostředí a AI bez jasných pravidel

Zpráva konstatuje, že Česko zaostává v přípravě na regulaci digitálního prostředí. Online média nejsou jasně definována v legislativě a dosud nebyl přijat prováděcí zákon k evropskému Nařízení o digitálních službách (DSA). Problematická je i praxe sdílení příjmů mezi platformami a vydavateli, která podle autorů médiím nepřináší odpovídající kompenzace.

Zásadní výzvou je nástup umělé inteligence. AI nástroje ve vyhledávačích a na sociálních sítích stále častěji nabízejí uživatelům generované odpovědi místo odkazů na původní zdroje. To vede k poklesu návštěvnosti zpravodajských webů a dalšímu oslabování jejich příjmů.

Koncentrace a slabá ekonomika menších titulů

Podle monitoringu mediální plurality patří koncentrace vlastnictví mezi nejrizikovější oblasti českého mediálního prostředí. Vlastnictví zpravodajských médií je soustředěno do několika velkých domů a transparentnost není dostatečná.

Menší a regionální redakce se navíc potýkají s dlouhodobě obtížnou finanční situací. Řada projektů zanikla, jiné přežívají díky grantům nebo komunitní podpoře. Autoři zprávy proto doporučují otevřít debatu o možné veřejné podpoře žurnalistiky po vzoru některých západoevropských zemí.

Silná mezinárodní pozice, ale sílící negativní trendy

Navzdory zmíněným rizikům si Česko drží vysokou míru mediální svobody. V žebříčku organizace Reportéři bez hranic (RSF) se Česká republika posunula o sedm míst a aktuálně jí patří 10. příčka na světě.

Zpráva však upozorňuje na pokračující vliv ruské propagandy, kterou přebírají některé dezinformační weby, i na nedostatečnou regulaci rychle rostoucího trhu online reklamy, jemuž dominují globální platformy.

Doporučení: ochrana nezávislosti a regulace

Expertní skupina doporučuje zachovat nezávislé financování médií veřejné služby, implementovat evropskou směrnici proti šikanózním žalobám, posílit mediální výchovu ve školách a přijmout potřebnou legislativu k regulaci digitálních platforem.

Důraz klade také na transparentní zadávání státní reklamy, podporu menších redakcí a posílení role regulátora. Bez těchto kroků podle autorů hrozí, že ekonomické tlaky, technologické změny i politické zásahy postupně oslabí pluralitu a nezávislost českých médií.

Pozitivní trendy

• Zvýšení koncesionářských poplatků a zavedení jejich automatické valorizace posílily finanční stabilitu a nezávislost médií veřejné služby.

• Účinnost Evropského aktu o svobodě médií (EMFA) a přijetí samoregulačního desatera přispěly k posílení etických standardů, transparentnosti a ochrany novinářů.

• Vznik nových malých redakcí schopných zajistit si udržitelné financování potvrzuje ochotu části publika platit za kvalitní nezávislou žurnalistiku.

• Založení platformy Bezpečná žurnalistika a otevření regionální kanceláře RSF v Praze posílily institucionální podporu a ochranu novinářů.

• Česká online média zvyšují redakční transparentnost a důsledněji oddělují redakční obsah od inzerce.

• České i mezinárodní novinářské organizace před volbami společně apelovaly na ochranu svobody médií.

• Česká republika si upevnila pozici mezi zeměmi s nejvyšší mírou svobody médií a ve světovém indexu RSF se posunula na 10. místo.

Negativní trendy

• Českému státu se nedaří účinně omezovat ruský vliv a šíření propagandy prostřednictvím dezinformačních webů.

• Rozšiřování AI nástrojů ve vyhledávačích snižuje návštěvnost zdrojových médií a ohrožuje jejich příjmy.

• Stále chybí dostatečná legislativa zajišťující transparentnost vlastnictví médií a pravidla proti nadměrné koncentraci.

• Přístup k mediálnímu obsahu pro osoby se zdravotním postižením zůstává i přes dílčí pokroky nedostatečný.