Autor textu MediaGuru
Lidem v České republice záleží na tom, jak se firmy zapojují do pomoci
válkou postižené Ukrajině, ale chlubit by se tím příliš neměly, ukazuje
výzkum Havas Prague.
Českým spotřebitelům záleží na tom, jak se značky do pomoci Ukrajině zapojují. Nadměrná prezentace toho, jak pomáhají, ale firmám spíše škodí, ukazuje výzkum Havas Prague a MNFORCE, který zjišťoval, jak se lidé v Česku staví k firmám, které pomáhají Ukrajině. „Většina lidí by uvítala, kdyby se tím firmy nechlubily vůbec a jenom konaly,“ hodnotí výsledky Michal Vlasák, director Havas PR Prague, který data představil na nedávné konferenci Communication Summit.
Jako jednu z nejsmysluplnějších forem pomoci označila více než třetina respondentů (35 %) zaměstnávání ukrajinských uprchlíků. Pětina respondentů (20 %) uvedla, že by firmy měly pomáhat v tom, co umí nejlíp. „To znamená supermarkety zásobovat jídlem, dopravci vozit a podobně. Líbí se mi i to, že lidé chtějí od značek, aby připravily způsoby pomoci, do kterých se lidé můžou aktivně zapojit. Zasílání peněz je pro ně méně smysluplné,“ doplňuje Michal Vlasák. To, že pomáhat Ukrajincům je povinnost firem, si myslí spíše menšina Čechů – celkem 41,3 % označilo v souhrnu do výzkumu odpověď „ano“ a „spíše ano". Naopak většina (59 %) se domnívá, že to povinnost firem „spíše a určitě není“.
Z průzkumu vyplývá, že lidé jsou z přílišné komunikace značek týkající se pomoci Ukrajině unavení. Téměř 60 procent respondentů uvedlo, že svoji pomoc by firmy neměly komunikovat vůbec. Třetina sdělila, že jim nevadí stručné oznámení na webu nebo sociálních sítích. Češi jsou zároveň přesvědčeni o tom, že firmy svoji pomoc Ukrajině nezneužívají k vlastní propagaci. O necitlivém zacházení s činy pro svoji vlastní prosperitu souhlasil pouze jeden z deseti dotazovaných.
Zajímavý je i dopad na nákupní chování. Většina Čechů totiž uvedla, že míra angažovanosti v pomoci nemá vliv na jejich nákupy zboží či služeb. Konkrétně 66 % lidí říká, že je míra angažovanosti nebo neangažovanosti značek neovlivňuje. Pro pětinu respondentů je tento faktor důležitý – tedy 20 % by si koupilo zboží od firmy, která viditelně pomáhá. Naopak ale 15 % by si zboží od takové firmy nekoupilo.
Podle Michala Vlasáka je pozitivní, že téměř polovina lidí uvedla, že jim nevadí dobročinnost Ukrajině na úkor Česka. „Těch 44 % beru jako velice pozitivní číslo, je tady hodně lidí, kterým by nevadilo, kdyby firmy nahradily dobročinnost směřovanou k Čechům ve prospěch Ukrajiny,“ dodává.
Sběr dat provedla agentura MNFORCE v posledním dubnovém týdnu na reprezentativním vzorku internetové populace ČR 1000 respondentů.
-tšl-
# výzkum # Havas PR # firmy # značky # Havas Prague # pomoc # Ukrajina # MNFORCE
Autor textu MediaGuru
Označení „Made in China“ už není synonymem pro levné a nekvalitní
zboží. Mnozí spotřebitelé berou čínské zboží za záruku kvality a inovativnosti.
Kamenné obchody mají u generace Z stále silnou pozici. Vyplývá to
z průzkumu GTS Alive a ISIC mezi studenty SŠ a VŠ. Ukazuje také oblibu
slev, důraz na autenticitu značek nebo posun od „fastfoodových odměn“
k zážitkům a mikroluxusu.
Hodnota největších světových značek letos výrazně vzrostla díky
nástupu umělé inteligence. Novou jedničkou globálního žebříčku Kantar
BrandZ Top 100 se stal Google, technologické firmy ovládly první příčky a silně posilují také čínské značky. Rekordní růst zaznamenaly i AI
služby jako ChatGPT nebo Claude.