Autor textu MediaGuru
Rizikem pro česká média je křížová koncentrace vlastníků
Ukazuje to zpráva, která v 19 zemích EU zkoumala úroveň ochrany pro
mediální pluralitu.
Největší míru rizika pro mediální pluralitu v českých médiích představuje v současnosti koncentrace křížového vlastnictví médií. Český mediální systém vykazuje celkově v otázce tržní plurality médií (transparentnost a koncentrace mediálního vlastnictví) střední stupeň rizika. V otázce politické nezávislosti vykazuje ČR rovněž střední riziko, problematickými oblastmi jsou zejména státní reklama v médiích a politizace kontroly zpravodajských médií. Z hlediska základní ochrany plurality, týkající se např. ochrany svobody projevu či nezávislosti regulačních orgánů, byla míra rizika označena jako nízká. Vyplývá to z výzkumu Centra pro mediální pluralitu a mediální svobodu (CMPF) při European University Institute ve Florencii. Výzkumná zpráva Media Pluralism Monitor 2015 byla právě zveřejněna a shrnuje výsledky mapování rizik pro mediální pluralitu v 19 členských zemích EU včetně České republiky.
Výzkumná zpráva se zaměřila na vyhodnocování existujících i potenciálních rizik pro mediální pluralitu ve čtyřech základních doménách: základní ochrana plurality (ochrana svobody projevu, nezávislost regulačních orgánů, právo na informace a standardy novinářské profese), tržní pluralita (transparentnost a koncentrace mediálního vlastnictví), politická nezávislost (politická vyváženost v médiích, politizace kontroly médií, státní reklama aj.) a sociální inkluze (přístup různých sociálních skupin do médií, mediální gramotnost, centralizace mediálního systému aj.).
Ze zprávy celkově vyplývá, že v 19 zemích Evropské unie je otázka tržní plurality z uvedených čtyř základních oblastí současným největším rizikem pro pluralitu médií (celkové skóre 51 %). V pěti zemích EU byla identifikovaná vysoká míra rizika v otázce tržní plurality, v devíti zemích střední míra rizika.
Míra rizika tržní plurality v zemích EU
Zdroj: Media Pluralism Monitor 2015
Naopak základní ochrana plurality, představovaná například ochranou svobody projevu nebo právem na informace, je vystavena nízké míře rizika. Střední míra rizika se týká politické nezávislosti a sociální inkluzivity.
Také Česká republika si vedla nejlépe v otázce základní ochrany plurality, kde celkové skóre dosáhlo 23 %, což znamená nízkou míru rizika. V případě politické nezávislosti a sociální inkluzivity byla míra rizika vyhodnocena jako střední. Míru rizika zvyšuje podle výzkumu otázka státní reklamy, a to kvůli neexistujícím pravidlům a nedostatečným informacím. Přestože politizace kontroly médií je vystavena střední míře rizika, zpráva zmiňuje, že zvyšující se obavy může způsobit vlastnictví aktivním politickým reprezentantem. V případě sociální inkluzivity byla vysoká míra rizika spatřena v otázce komunitních médií a možné zvyšující se centralizaci mediálního systému zejména s ohledem na nízké zajištění ochrany regionálních a lokálních médií.
Míra rizika pro mediální pluralitu v ČR
Zdroj: Media Pluralism Monitor 2015
Jak už bylo uvedeno, v kritériu tržní plurality byla celková míra rizika vyhodnocena jako střední. Sledována byla ve třech ukazatelích – transparentnosti vlastnictví, kde bylo shledáno mírné riziko, dále koncentraci vlastnictví se středním rizikem a koncentraci křížového vlastnictví. Právě to představuje ze všech sledovaných kritérií výzkumu nejvyšší míru rizika pro česká média. Je to zejména kvůli absenci regulace, která by zabraňovala propojovat vlastnictví napříč různými mediatypy. Zákon o provozování rozhlasového a TV vysílání řeší otázku křížového vlastnictví jen do určité míry v případě televize a rádia, vůbec se pak netýká tištěných a onlinových médií.
Míra rizika v otázce tržní plurality v ČR
Zdroj: Media Pluralism Monitor 2015
Podrobné výsledky za jednotlivé země můžete najít zde.
O výzkumuVýzkum Media Pluralism Monitor 2015 je financovaný Evropskou unií. Letošní zpráva navazuje na loňský pilotní výzkum. V 19 zemích Evropské unie identifikovala míru rizika pro mediální pluralitu (na třech úrovních - nízké, střední, vysoké riziko) ve zvolených čtyřech oblastech (základní ochrana plurality, politická nezávislost, tržní pluralita, sociální inkluzivita), použila k tomu 19 indikátorů. Výzkum byl založen na dotazníku, který v každé zemi sestavily vybrané týmy expertů. V Česku to byla skupina vedená Václavem Štětkou (PolCore, FSV UK). Panel postavený ze zástupců médií a mediálního trhu následně vyplněné dotazníky verifikoval. |
-mav-
Mohlo by vás zajímat
Generace Alfa: České děti promlouvají do nákupů i výběru značek
Generace Alfa vyrůstá současně v digitálním i fyzickém světě.
Smartphone pro ni není jen technologický nástroj, ale prostředek, jak tyto
dva světy propojit, popisuje nová studia o generaci Alfa od agentury Ipsos.
Každý druhý Čech si povídá s AI. Špatný pocit z nástrojů uživatelé spíše nemají
Vygooglit si to? Zapomeňte. Stále více lidí se raději „zeptá chatu“.
Jaký pocit mají z nástrojů poháněných umělou inteligencí Češi a který z nich používají nejčastěji, zjišťoval nový výzkum od Behavia.
Chytrý telefon používá sto procent mladých Čechů
V Česku roste jak využívání chytrých telefonů, tak samotného internetu. V populaci starší 16 let používá chytrý telefon 88,5 % populace. Ve skupině 16-34 let je to téměř sto procent populace. Chytrý telefon používá i 68 % Čechů ve věku 65-74 let a 35 % populace starší 75 let. Vyplývá to ze statistiky ČSÚ za rok 2025. Ta zároveň ukazuje, že za pět let se rozšíření chytrých mobilních telefonů zvýšilo o 13 procentních bodů. Nejvýrazněji vzrostlo ve skupině 65-74 let, kde se za tuto dobu zdvojnásobilo.