Autor textu Martina Vojtěchovská
Televize je jen dalším kanálem k obsahu, který vyrábíme primárně pro
internet, říkají v rozhovoru Pavel Zima a Jakub Unger.
V pátek 12. ledna odstartoval Seznam.cz dlouho očekávaný televizní projekt. Čistě internetová firma se rozhodla vkročit do prostředí tradičních off-line médií. Proč? Co vám to má přinést?
Pavel Zima: Od televize čekáme, že nám přinese další uživatele/diváky. Seznam.cz v tuto chvíli vytváří na internetu velké množství obsahu, je to asi 250 článků denně a pět hodin videa denně. Byla by škoda, kdybychom nepřemýšleli o dalších distribučních kanálech. Lineární televizní vysílání je tak nasnadě.
Seznam.cz si už s televizní obrazovkou pohrával v rámci hybridního televizního vysílání HbbTV, které jste zařadili do terestrického multiplexu. To nestačilo?
Pavel Zima: Vyzkoušeli jsme si mnoho variant pomocí hybridní televize HbbTV. Učili jsme se na ní, jak oslovit diváky v osm hodin večer v prostředí jejich domovů. Přes HbbTV je ale dosah ještě velmi malý. Se vznikem internetových Seznam Zpráv jsme rozšířili výrobu našeho obsahu a mohli jsme začít uvažovat o tom, že bychom naplnili 24hodinové vysílání. Loni v létě jsme se rozhodli, že televizi spustíme a že cesta k oslovení dalších diváků povede přes lineární vysílání.
Televize Seznam má být kanálem pro doručení obsahu k dalším, pravděpodobně novým divákům, nebo jde o to oslovit internetové uživatele Seznamu, kteří zároveň sledují televizi. Jak je to myšlené?
Pavel Zima: Televize, počítač nebo mobil jsou pořád jen nástroji pro konzumaci obsahu. Stejně tak jako bychom obsah mohli vytisknout a rozdávat ho na ulici nebo prodávat. Tak se k tomu stavíme. Jako k další možnosti, jak k lidem doručit náš obsah. Samozřejmě vnímáme i to, že člověk když přijde domů, očekává od televize, že ho zabaví. To internet moc neumí. Internet vyžaduje mnoho interakcí a uživatelovu pozornost. Když lidé přijdou po celém pracovním dni domů, tak na nějakou velkou aktivitu nejsou tolik připravení. Na tyto diváky míříme. Jsme přesvědčení, že jednou vznikne hardware někde mezi televizí a mobilem. Chvíli jsme ho hledali s pomocí HbbTV, možná spíš z té internetové strany. Teď k tomu přidáme i hledání z televizní strany. Až takové zařízení vznikne, budeme na něj lépe připravení.
Co by to mělo být, jak by takové zařízení mohlo vypadat?
Pavel Zima: To kdybychom věděli, tak ho dávno máme…Věřím, že leží někde mezi televizí, kde pro všechny diváky program plánuje někdo v redakci, ale pro všechny stejně, a mezi internetem, kde je program sice přesně podle vás, ale tu práci s výběrem, kam dál, si musíte odpracovat sami. No a tam někde mezi způsobem používání internetu a televize je velký prostor pro nový způsob konzumace, možná i pro nové zařízení, které zatím neznáme a které přinese pro každého uživatele přesně ten program, který ho baví.
Pokud uvažujeme o postavení Seznamu na mediálním trhu, tak vidíme velmi silného hráče na internetovém poli, který je také částečně ukotven na novinovém trhu prostřednictvím majetkové účasti ve vydavatelství deníku Právo a aktuálně i nového hráče na televizním trhu. Je záměrem Seznamu rozšiřovat se horizontálně v mediálním prostoru, nebo jde „jen“ o to, abyste podchytili mediální chování lidí v průběhu dne?
Pavel Zima: Televizi vnímáme opravdu jako další distribuční kanál k obsahu, který vyrábíme. Jsme teď schopní ho dostat k víc lidem, než bychom byli ještě minulý týden. To je směr, kterým uvažujeme. Vždycky budeme internetová firma. Televize je pro nás doplněk. Nejsme klasickou televizí, protože i o televizním vysílání uvažujeme internetově.
Doplnění distribučních cest má ale asi rozšířit počet lidí, kteří využívají některé ze služeb Seznamu. K čemu ten růst má směřovat? K tomu být jedničkou na mediálním trhu?
Pavel Zima: Takové ambice si nedáváme. To je jen žebříček. Když si vzpomenu na začátky internetu, tak všichni závodili o co největší počet page views. Pak zjistili, že page views nedávají smysl, že musí přemýšlet o tom, kolik mají opravdových lidí. Začali se proto měřit reální uživatelé. Dnes se zase kouká na peníze – komu to vydělává, komu ne. Teď je asi moderní být mediální jedničkou, ale pro nás to není důležité. Chceme být silné médium, chceme generovat dobrý obsah a dostat ho k co největšímu počtu lidí. Jestli toto má být měřítko toho, že chceme být mediální jedničkou, tak proč ne.
Jakub Unger: Usilujeme o čas a pozornost lidí. Televizní prostor představuje čas, ve kterém jsou lidi zaujatí obsahem. Věříme tomu, že dokážeme s obsahem, který vytváříme pro všechny ostatní mediatypy, vybudovat i televizní sledovanost. Ano, hledáme další prostory, kam růst, ale není za tím ambice být do roka a do dne první.
Prostor na televizním trhu je zaplněný, nová televize si z něj může ukousnout jednotky procent. Jakého podílu na sledovanosti chcete dosáhnout?
Pavel Zima: Jsme internetová firma, jsme při zemi a jsme pokorní. Uvědomujeme si, že Česká televize se s ČT24, která je nám asi obsahově nejblíž, dostala po 10 letech na 4,5 %. Naší ambicí rozhodně není získat desetiprocentní podíl. Budeme rádi za každé procento.
Když změříte úsilí, energii, náklady a investice, které vkládáte do vybudování televizního kanálu, abyste obhospodařili další uživatele nebo diváky, dává vám to celkově smysl na pomyslné misce vah? Přinese vám to žádoucí výsledek?
Pavel Zima: Když jsme před více než rokem spouštěli Seznam Zprávy, tak nikdo nevěřil, že se nám projekt zaplatí, protože jsme vybudovali z nuly celou redakci. V tuto chvíli jsme ale se Seznam Zprávy provozně v zisku. Když vezmeme obsah Seznam Zpráv, obsah Streamu, obsah Novinek, Super.cz, Sport.cz nebo Proženy.cz a něco – ne málo – k tomu přidáme, tak máme dost na to, abychom obsáhli 24 hodin televize. Pro nás to není investice z nuly. Bereme ji dohromady s internetem a budeme ji vždy měřit dohromady. K veškerému obsahu postupně budujeme různé distribuční kanály a televize je jeden z nich. Není to něco extra speciálního, že teď máme televizi. Vytváříme jeden obsah, který má víc cest k uživatelům.
Jakub Unger: Málokdo věřil, že během čtyř měsíců může vzniknout zpravodajský web a že během šesti měsíců může vzniknout televize. Stejně tak málokdo věří, že to nemusí být obrovský mediální dům tradičního střihu. Celkem je nás osmdesát. Desítky lidí už pracovaly pro Seznam Zprávy, pro televizi jsme přijali dalších 20-30 lidí. Nemyslíme si, že máme postavit mrakodrap na Pankráci a naplnit ho stovkama lidí.
Je možné říci, jaké investice si Seznam Zprávy a televize vyžádaly?
Pavel Zima: Ne, to nechceme říct, ale podle toho, co právě oba říkáme, si můžete udělat obrázek. Je to mnohem méně, než se obecně spekuluje.
Nikdo nám nevěřil, že se Seznam Zprávy zaplatí. Teď už jsou provozně v zisku.
Pavel Zima
Televizi Seznam profilujete jako informačně-zábavní, záměrně neříkáte, že jde o televizi zpravodajskou. Proč ne?
Jakub Unger: Nechceme dělat zprávy pro zprávy, vyplňovat čas v situacích a dnech, kdy by lidi tolik událostí od nás ani nedostali. Chceme jim dát kvalitní službu. Věříme na silné, kvalitní a nezávislé zpravodajství. Ve dnech, kdy se toho tolik neděje, bychom museli vysílání vyplňovat „prázdnou slámou“. Nechceme dělat vstupy do vysílání, když se nic neděje. Naopak chceme dát větší prostor autorské tvorbě. A nechat si živé zpravodajské vstupy na situace, kdy se něco děje. Naše programové schéma je interaktivní.
Pavel Zima: Představte si home page Seznamu a promítněte si ji do televizní podoby. Začneme tím, co teď umíme nejvíc, a to jsou Seznam Zprávy a Stream. Ostatní budeme postupně přibírat a doplňovat.
Jakub Unger: Odhadujeme, že právě za zprávami za námi diváci půjdou. Vidíme, co se kolem nás děje. Prostor pro kvalitní protiváhu a nezávislé informace tady určitě je. Nepochybně.
Kolik hodin denně zaplníte vysíláním? Uvedli jste, že ranní vysílání zahajuje od 7:00 a že by mělo být 24hodinové.
Jakub Unger: Je to mix premiér a repríz ve standardním střihu, v průměru vzniká ve výrobě jedenáct hodin čerstvého obsahu každý den, zbytek tvoří cyklus repríz. Některé pořady mají v týdnu víc repríz a opakují se v různých časových slotech, abychom zasáhli jiný typ diváka. Zdůrazňuji ale, že jde o startovací fázi.
To znamená, že se výhledově posunete třeba na 15 hodin nového obsahu denně?
Pavel Zima: To teď neumíme říct. Nevíme, co z našeho obsahu bude fungovat. Pravděpodobně hodně z toho, co máme teď na startu, budeme měnit podle toho, co budou chtít vidět naši diváci. Vedle toho budeme přidávat nebo ubírat, to teď ještě nevíme. To, co máme teď, je adekvátní mix, který potřebujeme ke spuštění.
Do jedenácti hodin nového obsahu denně počítáte i to, co máte vyrobeno a co vzniklo před spuštěním televize v rámci internetových pořadů?
Jakub Unger: V přehledech televizních programů, ve kterých se Televize Seznam od pátku vyskytuje, je znázorněno, co jsou živé zpravodajské bloky v ranních hodinách, a co je dříve vyrobený obsah. Plánujeme přidávat živá studia, pokud si to události vyžádají.
A starší pořady, co máte natočené pro vysílání?
Jakub Unger: Rozhodně je chceme využít. Vytvořili jsme řadu kvalitních pořadů, které budou mít televizní premiéru. Připravuje se další dramatická tvorba na Streamu, kterou zařadíme i do televize.
Budete na výrobě obsahu spolupracovat s externími produkčními firmami?
Jakub Unger: S tím počítáme. Naším hlavním požadavkem je, abychom měli původní, jinde nedosažitelný obsah. Klasickými licencemi zahraničních formátů – třeba dokumentů, které jsou už dnes dostupné na jiných stanicích, jít nechceme. Protože v tom nevidíme hodnotu pro diváka. Musíme mít něco, co nikdo jiný nepromítá.
Z pohledu na programové schéma plyne, že zpravodajské, dokumentární nebo publicistické pořady obsazují většinu času v prime-time. Jaký je asi poměr zpravodajských a informačních pořadů?
Jakub Unger: Hrubým odhadem je to dnes asi 60:40 ve prospěch zpráv. Nová televize vzešla ze zpráv, proto má víc zpravodajského obsahu.
Je možné, že by se v budoucnu změnila v plnoformátovou televizi?
Pavel Zima: To je příliš daleko.
Pokud probíhající změny ve společnosti vztáhneme na média, byla motivací k založení Seznam Zpráv, které jsou zárodkem nové televize, také situace ve vlastnictví českých médií? Chtěl Seznam vyvažovat rozložení vlastníků médií?
Pavel Zima: Ne primárně. Naším zájmem je dlouhodobě vyrábět co nejvíc kvalitního obsahu. Proto jsme se rozhodli postavit vlastní redakci a naučit se dělat vlastní obsah. Ano, máme podíl v Borgisu, ale je to přeci jen trochu daleko. My se obsah musíme naučit dělat u nás, abychom byli schopní mentálně přemýšlet o tom, kam se má Seznam posunout za pár let. To byl pro nás důvod, proč jsme si postavili vlastní redakci, i když to mnoho lidem nedávalo smysl. Nerozuměli tomu, že vedle Novinek stavíme druhý zpravodajský web.
Máme to tedy chápat jako trend, který je viditelný u Google a Facebooku, kdy se původně ryze technologické firmy tlačí i do tvorby obsahu?
Pavel Zima: Když to zjednoduším, tak Facebook je naší největší konkurencí. Facebook už nedělá výběr zpráv našich přátel, ale míchá doporučovacím algoritmem cokoliv, co se uživatele nějak dotýká a snaží se ho zabavit na co nejdelší dobu. Zároveň se snaží zařazovat co nejvíc videí. Trend je jasný a my na home page Seznamu děláme to samé. To je ta konkurence: lidé si musí vybrat, jestli to pro ně bude dělat Seznam s vlastním redakčním týmem, anebo věřit tomu, že na Facebooku to dělají jeho kamarádi, i když to už dávno není pravda.
Dobře, ale Seznam.cz na začátku byl jen technologickou firmou, dnes už je i důležitým obsahovým hráčem.
Pavel Zima: Ano, ale technologie je pro nás stále klíčová. Právě důraz na vlastní technologie je pro náš úspěch rozhodující. Bez cílení obsahu a personalizace obsahu bychom neměli takové možnosti, jaké máme teď. Home page Seznamu je z velké části plná personalizovaného obsahu.
Jsem přesvědčený, že se i s televizí výhledově dostaneme do černých čísel.
Pavel Zima
Uvedli jste, že hlavním zdrojem příjmu bude prodej televizní reklamy. Podle čeho chcete prodávat, zapojíte se do peoplemetrového měření?
Pavel Zima: Jednáme s Asociací televizních organizací o přidruženém členství a o zařazení do TVmetrového měření. Data tedy budeme mít k dispozici, i když ne hned od samého začátku vysílání. Odhaduji to na jednotky měsíců.
Lze odhadnout, kolik za první rok můžete objemově reklamy v televizi prodat?
Pavel Zima: Odhadovat se vůbec neodvažujeme, ale bezprostředně od začátku vysílání má svůj reklamní prostor koupených 15 klientů, což potvrzuje důvěru trhu a zadavatelů reklamy v naše služby a produkty.
Výsledky chcete posuzovat dohromady za televizi a internet. Ale přesto: kdy si řeknete, že se vám televizní projekt zaplatil?
Pavel Zima: Primárně budeme internetový a televizní obsah posuzovat v balíku. Jedna redakce, která má svojí webovou a televizní prezentaci. Takto dohromady budeme výsledky hodnotit. Samozřejmě ale, že sekundárně, „jedním okem“ se podíváme na výsledky televize. Není to ale pro nás hlavní kritérium.
Nějakou návratnost investic ale asi čekáte?
Pavel Zima: Nerad bych vyhlašoval naše závazky. Když jsme spouštěli Seznam Zprávy, byl jsem bytostně přesvědčený, že se velmi brzy dostaneme do černých čísel. V tuto chvíli jsem znovu přesvědčený, že se velmi brzy dostaneme v balíku a výhledově i v samotné televizi do černých čísel. Nechci teď říkat, jestli za měsíc, nebo za rok. Ale jsme internetová firma, dál než za rok nevidíme.
Pořád se budete označovat jako internetová firma?
Pavel Zima: Rozhodně.
V Seznamu pracuje od roku 2001, vypracoval se na technického ředitele, později na CEO a čtyři roky (do 2016) byl generálním ředitelem Seznam.cz. V současnosti je místopředsedou představenstva a ředitelem pro exekutivu a komunikaci Seznam.cz.
Začínal jako novinář v redakci časopisu Týden, poté v domácím zpravodajství Mf Dnes. Pracoval v Hospodářských novinách, ze kterých odcházel z pozice zástupce šéfredaktora. Podílel se na startu serveru Aktuálně.cz. Před příchodem do Seznamu založil společnost DeadLineMedia. V současnosti je ředitelem divize Zpravodajství a TV.
Autor textu Martina Vojtěchovská
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.