Autor textu MediaGuru
Celospolečenské dění nejčastěji lidé sledují prostřednictvím televize
a internetových
zpravodajských serverů. Vyplývá to z nových dat CVVM.
Celospolečenské dění nejčastěji lidé sledují prostřednictvím televize a internetových zpravodajských serverů. V obou případech shodně více než třetina (35 %) dotázaných uvedla, že tímto způsobem
sleduje celospolečenské dění alespoň jednou denně, a stejně tak přibližně čtvrtina (26 % v u televize 25 % u zpravodajských serverů) uváděla možnost „několikrát týdně“. Ukazují to nová data výzkumu CVVM.
V případě televize je relativně nižší podíl těch, kteří v ní podle vlastního vyjádření celospolečenské dění nikdy nesledují, což uvedlo 15 %, zatímco analogický podíl v případě internetových zpravodajských serverů činil 20 %. O málo více než pětina (21 %) dotázaných v každodenním režimu sleduje celospolečenské dění na sociálních sítích, další necelá pětina (18 %) tak činí několikrát týdně a zhruba desetina buď jednou týdně (9 %), nebo méně často (10 %).
Podobný, i když nevýznamně nižší, podíl každodenních sledujících šetření ukázalo v případě rozhlasu, kde to uvedla necelá pětina (19 %) dotázaných. Necelá čtvrtina (24 %) sleduje prostřednictvím rozhlasu celospolečenské dění několikrát týdně, další čtvrtinu tvoří ti, kteří prostřednictvím rozhlasu sledují celospolečenské dění jednou týdně (13 %) nebo méně často (12 %).
Internetové blogy a diskuzní fóra ke sledování celospolečenského dění v nějaké míře využívá mírně nadpoloviční většina (52 %) respondentů, v tom 12 % každodenně, 11 % několikrát v týdnu, 13 % jednou týdně a 16 % méně často.
Pět procent využívá denně sledování celospolečenského dění prostřednictvím tištěných novin a časopisů, desetina (10 %) několikrát týdně, 15 % jednou týdně a necelá pětina (18
%) méně často.
Ke každodennímu sledování celospolečenského dění žádný ze zkoumaných zdrojů nevyužívá 36 % dotázaných. Desetina (10 %) lidí žádným ze zkoumaných způsobů nesledují celospolečenské dění častěji než jednou týdně. Frekvence sledování je celkově významně provázaná s obecným zájmem o politiku. . S věkem roste především význam televize, ale v menší míře i tisku a rozhlasu, u sociálních sítí, internetových blogů a diskuzních fór i internetových zpravodajských serverů je korelace s věkem opačná.
Detailní informace o výsledcích průzkumu můžete najít zde.
-mav-
# výzkum # média # sociální sítě # sledovanost # TV # zpravodajství # online # web # noviny # časopisy # rozhlas # CVVM # celospolečenské dění # diskusní fórum
Autor textu MediaGuru
Označení „Made in China“ už není synonymem pro levné a nekvalitní
zboží. Mnozí spotřebitelé berou čínské zboží za záruku kvality a inovativnosti.
Kamenné obchody mají u generace Z stále silnou pozici. Vyplývá to
z průzkumu GTS Alive a ISIC mezi studenty SŠ a VŠ. Ukazuje také oblibu
slev, důraz na autenticitu značek nebo posun od „fastfoodových odměn“
k zážitkům a mikroluxusu.
Hodnota největších světových značek letos výrazně vzrostla díky
nástupu umělé inteligence. Novou jedničkou globálního žebříčku Kantar
BrandZ Top 100 se stal Google, technologické firmy ovládly první příčky a silně posilují také čínské značky. Rekordní růst zaznamenaly i AI
služby jako ChatGPT nebo Claude.