Tištěnou Moji psychologii vrátila na trh síla komunity

Mediální společnost Czech News Center (CNC) se po necelém půl roce rozhodla vrátit tištěný měsíčník Moje psychologie. O tom, s jakým záměrem a proč se časopis vrátil, jsme mluvili s Annou Netušilovou, šéfredaktorkou integrovaného newsroomu lifestylových titulů CNC. 

Moje psychologie se na konci loňského roku rozloučila, ale na začátku letošního května se znovu v tištěné podobě vrátila. Zdůvodňovali jste návrat časopisu žádostmi čtenářů. Rozhodlo to tedy o návratu časopisu?

Zájem čtenářů o Mojí psychologii byl opravdu silný a mile nás překvapil. Ukázalo se, že časopis měl vybudovanou silnou a poměrně specifickou komunitu čtenářů, která o tištěný časopis nechtěla přijít. Ozývali se ale i čtenáři dalších časopisů, které byly ukončeny – Dieta, Moje zdraví, F.O.O.D., Maminka, kde jsme také cítili velký zájem. U Mojí psychologie byl ale nejsilnější. Pro návrat rozhodlo i to, že Moje psychologie dokáže podle našeho názoru obsahově nejvíce pojmout témata z těchto ostatních časopisů. Kdybychom ponechali například Maminku, tak bychom nemohli uplatnit tolik psychologických témat. Není to myšleno tak, že Moje psychologie má být pelmelem všech ostatních časopisů, ale z každého si vzít to nejlepší.

Využili jste k tomu lidi, kteří psali pro zmíněné časopisy, nebo témata z nich zpracovává původní redakce Mojí psychologie?

Obojí. Z Mojí psychologie jsme si nechali většinu autorů – např. Báru Šťastnou, Moniku Otmarovou, Matěje Šuhájka. Z F.O.O.D.u přišla Jana Trundová a pokud jde o „maminkovská“ témata, spolupracují s námi některé autorky, které psaly do Maminky.

Na první pohled je viditelná pozměněná grafická úprava a také poměrně silný rozsah téměř 150 stran. Plánujete ho udržet?

Art directorem časopisu zůstal Matěj Šuhájek, ale řekli jsme si, že návrat využijeme pro mírnou úpravu grafiky. Ne že by ta předchozí byla špatná, jen jsme se rozhodli ji ještě posunout – více pročistit a sjednotit. Pokud jde o rozsah, tak ten stále plánujeme v uvedeném počtu.

Vedle grafiky jste se pozměnili i strukturu časopisu. Zamýšleli jste rozšířit obsah o další témata typu gastro, zdravý životní styl, cestování a už jste mluvila o tom, že jste využili i některých obsahových prvků z dřívějších tištěných časopisů CNC. Jakým způsobem jste to udělali?

Obsah jsme rozdělili do tří základních částí. První věnujeme Tématu měsíce, kde nám jde především o představení tématu z různých úhlů pohledu tak, abychom ho nabídli v co největší šíři. Naším hlavním směřováním jsou psychologická témata, ale snažíme se je zpracovávat tak, abychom dali čtenářům naději a ukázali i pozitivní věci. Stále stavíme na odbornosti a kvalitě, ale protože nejsme odborným časopisem, tak nemusíme jít až na dřeň. V druhé části časopisu jsou různé sloupky a je v ní větší výběr témat a třetí část je zaměřena na klasický lifestylový relax, kde nabízíme i rubriky jako gastro, zdraví nebo krása.

Se změnou struktury jako takové pak souvisí ještě jedna další proměna, a to větší příklon časopisu k udržitelnosti. A to v různých rovinách. Ať už se jedná o papír, na který časopis tiskneme, nebo třeba tvorbu a uchopení témat i produkci. Papír pro magazín pochází z papíren certifikovaných znakem EU Ecolabel, je plně recyklovatelný a vyrábí se ze 100 % z udržitelných zdrojů. Kromě toho dostanou všichni, kdo si časopis předplatí, své vydání zabalené ve folii, která pochází z 80 % ze zrecyklovaného plastového odpadu od spotřebitelů. Také jsme třeba upustili od velkých produkcí pro focení, vyjíždíme striktně po Praze nebo do nejbližšího okolí. A mohla bych uvádět další příklady.      

Kdo je tedy čtenářem časopisu?

Primární cílová skupina se nemění, věkově jde o lidi 25 až 60 let, zejména ženy, i když z našeho interního výzkumu víme, že Mojí psychologii čte až 30 % mužů. Proto témata vybíráme i tak, aby byla zajímavá pro obě pohlaví. Větší důraz klademe na aktuálnost, volíme témata, která ve společnosti rezonují a zpracováváme je z našeho pohledu. Limituje nás to, že jsme měsíčník, ale přesto cítíme, že aktuálnost je pro nás důležitá. Nejsme Reflex, ale kdyby vycházel Reflex pro ženy jako měsíčník, tak k němu bych nás asi přirovnala.

Jste šéfredaktorkou integrované redakce všech lifestylových titulů CNC, vedoucí vydání Mojí psychologie je Brigita Zemen. Jak máte práci rozdělenou?

Brigita Zemen, se kterou naprosto sdílím stejnou vizi směřování Mojí psychologie, má na starosti kreativní stránku, zatímco já řeším spíš manažerské a obchodní věci. Tak nám to vyhovuje.

Tištěný náklad úvodního čísla po návratu byl 12 tisíc kusů. Udržíte ho?

Ano, tištěný náklad teď dokonce přes léto zvyšujeme (v červenci na 15 tisíc, pozn. red.) s ohledem na rozšíření distribuční sítě, například o prodejny Lidl. Prodejně jsme na podobných číslech jako na konci roku, když jsme vyšli naposledy (v červnu 2023 prodáno téměř 7 tisíc kusů, pozn. red.). Všechny předplatitele se nám ale zatím zpátky nabrat nepodařilo, na tom pracujeme a rádi bychom jejich počet ještě překonali. 

Jak je pro vás důležitý obsah na webu?

Je to pro nás celkem výzva, jak s Mojí psychologií v digitálu naložit. Na webu se lifestylový ženský obsah spojuje na stránce Ženy.cz. Z mého pohledu velmi odpovídá tištěné Moji psychologii. Jen si čtenářky Mojí psychologii s webem Ženy.cz tolik nespojují. Vidíme ale, že na internetu se čtenáři chovají jinak – buď se na web dostávají přes vyhledávání, proto hodně pracujeme se SEO, nebo sledují oblíbené autory a jdou především za nimi. Obecně je v lifestylu na internetu velká konkurence, je třeba zaujmout skvělým obsahem, aby se lidi vraceli.

Vrátíte k časopisu Moje psychologie i eventy, které jste dříve uváděli?

Zamýšlíme to. Zatím nemůžu sdělovat příliš podrobností, ale pokud se touto cestou vydáme, tak půjde o event věnující se byznysu a kariéře. Na pořadu dne jsou teď ale určitě už rozjeté tradiční eventy jako F.O.O.D. piknik nebo Maminka roku.