Autor textu MediaGuru
V první vlně odejde z Českého rozhlasu 86 lidí
Český rozhlas celkově zruší 116 pracovních pozic, většina lidí odejde
do konce září.
Ke konci září by mělo Český rozhlas opustit 86 lidí, a to v rámci ohlášené optimalizace pracovních míst v Českém rozhlasu. Dalších 29 zaměstnanců má rozhlas opustit k 31.12. 2018, jeden potom v příštím roce. Celkově si optimalizace vyžádá zrušení 116 pozic, informoval na středečním zasedání Rady ČRo generální ředitel rozhlasu René Zavoral. Po zrušení pracovních pozic má mít Český rozhlas 1410 zaměstnanců.
Podle Reného Zavorala tyto změny neohrozí chod Českého rozhlasu a nemá být „nikterak výrazně narušen počet služeb“. Přehodnocení ale může přinést případné schválení novely zákona o DPH (nemožnost ČRo uplatňovat nárok na odpočet DPH, což by pro ČRo znamenalo výpadek cca 120 mil. Kč). V takovém případě by Český rozhlas musel hledat vnitřní úspory a mohlo by to vést například ke snížení počtu premiér ve vysílání, zmínil Zavoral.
Generální ředitel radním dále řekl, že s odborovou organizací ČRo projednal tento týden organizační změny. Přestože odboráři se záměrem nesouhlasí, vzali ho podle Zavorala na vědomí. „S dotčenými zaměstnanci budou pohovory vedeny v příštím týdnu. Pokud přistoupí na odchod dohodu, dostanou dva play navíc. Uvidíme, kolik lidí přijme dohodu,“ sdělil generální ředitel.
Rada Českého rozhlasu zároveň rozhodla, že za první pololetí 2018 udělí generálnímu řediteli ČRo odměnu ve výši 480 tisíc Kč. S odměnou souhlasili všichni členové Rady ČRo. Rada celkově vyjádřila spokojenost s vývojem Českého rozhlasu v prvním pololetí 2018.
Zavoral dostal za druhé pololetí loňského roku odměnu sníženou o deset procent. Důvodem bylo porušení kodexu ČRo kvůli odvysílání reportáže Janka Kroupy o koncernu Agrofert, který do loňského února vlastnil současný premiér Andrej Babiš (ANO). Reportáž informovala o tom, že Agrofert neoprávněně hospodaří na 1 700 hektarech půdy a holding na ně pobírá evropské dotace. Následně o příspěvku diskutovala Rada ČRo, kde si na něj jako na neobjektivní stěžoval místopředseda rady Tomáš Kňourek. Nedostatky v reportáži konstatoval i Zavoral.
Zavoral dále na Radě ČRo řekl, že v rámci rozvojového plánu rozhlasu na roky 2019–2022 bude usilovat o zvýšení rozhlasového poplatku o pět korun, což by znamenalo navýšení ročních výnosů o 225 milionů Kč. Úvahy o zvýšení podporuje novela zákona o DPH, která bude pro rozhlas znamenat výpadek příjmů. Současná výše poplatku 45 korun se neměnila od roku 2005.
-mav-, -čtk-
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
# Aktuality # TV & video # Audio
Česko hraje ruskou ruletu s nezávislou žurnalistikou, myslí si Larsson
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.