Autor textu MediaGuru
Uživatelé používají několik obrazovek současně, nejvíce vnímaví
k reklamě jsou při sledování TV.
Průměrný uživatel stráví před různými typy obrazovek až pět hodin denně. Celková doba strávená s jednotlivými obrazovkami je přitom sedm hodin, protože minimálně dvě hodiny denně stráví uživatel na více než jedné obrazovce. Vyplývá to ze srovnávací studie AdReaction agentury Millward Brown, jež mapuje spotřebitelské chování, čas strávený s konkrétní obrazovkou, čas strávený s konkrétní obrazovkou, vnímavost k reklamě v telefonech, laptopech, tabletech a televizi. Studie analyzovala výsledky 30 zemí, včetně České republiky a Slovenska.
Studie identifikovala celkem tři způsoby využívání různých obrazovek:
1) shifting neboli nesimultánní (kontinuální) používání různých obrazovek;
2) meshing neboli simultánní multiscreening souvisejícího obsahu (pomocí druhé obrazovky uživatel dohledává a doplňuje související informace, např. při sledování televize divák komunikuje o obsahu na sociálních sítích atd.);
3) stacking neboli simultánní multiscreening nesouvisejícího obsahu (pomocí druhé obrazovky uživatel vyhledává jiný typ obsahu, než sleduje na první).
Studie ukazuje, že nejpoužívanější obrazovkou v průběhu celého dne se stala obrazovka chytrého telefonu. Vnímavost reklamy na nich však není v Evropě natolik vysoká jako například v Keni, Nigérii či Saúdské Arábii.
Televizní obrazovka zůstává velmi silným prostředkem pro budování značky v oblasti viditelnosti (salience). Ve Velké Británii, Francii či Španělsku je televize nejpoužívanější obrazovkou. Stále je také obrazovkou s největší mírou vnímavosti reklamy.
Laptopy jsou obrazovkou, kterou uživatelé nejčastěji sledují samostatně (71 %). Reklamní vnímavost prostřednictvím laptopů je jen malá, ale je to nejvyužívanější obrazovka v České republice, Rusku a Polsku.
Skoro celá polovina doby, kterou uživatelé tráví s tablety, je současně trávená i s TV obrazovkou (49 %). Tablet generuje smysluplnou odlišnost značek, ale jen malou vnímavost k reklamě. Nejlepší výsledky se ukazují např. na Filipínách, v Keni a Nigérii.
Spotřebitelé velmi pozitivně vnímají mikro-videa, interaktivní TV reklamy a reklamy na mobilní aplikace, FB a webové stránky.
Autor textu MediaGuru
I přes relativní transparentnost vlastnictví česká média čelí rizikům:
holdingy nejbohatších lidí mohou ovlivňovat obsah, alternativní média
mají menší dosah a velké online platformy ztěžují přehled
o financování a vlastnictví, popisuje Štěpán Šanda.
Důvěra spotřebitelů stojí na lokálním původu a férovosti. České
značky jsou na tom dobře, vyplývá z dat MNForce.
Děti tráví více času v online prostředí, především u videí a sociálních sítí, zatímco jejich zájem o četbu tištěných knih a časopisů s rostoucím věkem klesá. Vyplývá to z výsledků
Minisčítání 2025 Českého statistického úřadu, do kterého se zapojil
rekordní počet žáků základních škol.