Autor textu MediaGuru
Téměř 40 % Čechů uvedlo, že dostává řetězové e-maily týkající se
celospolečenských témat. Část z nich, konkrétně 460 tisíc, je poté
přeposílá dál.
Téměř čtyři z deseti Čechů a čtvrtina Slováků dostává od svých známých řetězové e-maily týkající se např. migrace, války, aktuální politické situace, covid-19 a podobných témat. 32 % Čechů a 20 % Slováků tyto e-maily dále nepřeposílá, v obou zemích je však shodné procento (5 %) těch, kteří je přeposílají dále. V Česku je to konkrétně 460 tisíc lidí. Nejčastěji řetězové e-maily dostává nejstarší generace, nejvíce je pak přeposílají lidé se základním vzděláním, a to napříč všemi věkovými skupinami. Ukázal to výzkum agentury Ipsos, který byl realizován ve spolupráci se středoevropským výzkumným konsorciem Central European Digital Media Observatory (CEDMO) na reprezentativním vzorku české populace starší 18 let.
„Statisíce lidí v České republice i na Slovensku obvykle přeposílají řetězové e-maily svým známým, často pak v kontextu toho, že již informace obsažené v nich dále neověřují. 7 % Čechů a 8 % Slováků pak obvykle sdílí či přeposílá informace, i pokud oni sami tuší, že může jít o dezinformaci,“ uvedla Kateřina Rábová z agentury Ipsos.
Češi se základním vzděláním nejčastěji tvrdí, že pravdivost informací si neověřují nikdy, i když mají podezření, že se jedná o dezinformaci (14 %). Vysokoškoláci pak nejčastěji uvádí, že zajímavou informaci nesdílí, pokud by se mohlo jednat o dezinformaci (63 %).
Téměř dvě třetiny populací obou zemí shodně souhlasí s tím, že dezinformace často úmyslně šíří nedemokratické státy, aby ovlivnily veřejné mínění v naší zemi. Více než polovina lidí pak souhlasí s tím, že někdo v jejich okolích změnil své postoje nebo chování pod vlivem dezinformací. Méně Čechů (48 %) než Slováků (61 %) uvádí, že je pro ně jednoduché rozpoznat dezinformaci.
Cílem výzkumu bylo rovněž zjistit názory české populace na vybrané dezinformace, které se objevují ve veřejném prostoru. Třetině české populace přijde věrohodná informace o „Duchu Kyjeva“, která kolovala v souvislosti s válkou na Ukrajině. Nejméně uvěřitelná je pak informace týkající se spojitosti vakcíny proti onemocnění covid-19 s opičími neštovicemi, která přijde věrohodná 17 % populace. Tato dezinformace přijde nejvíce věrohodná lidem se základním vzděláním.
Ostatním dezinformacím, týkající vývoje ptačí chřipky, převozu zkapalněného plynu či obchodování s tímto plynem poté průměrně věří 25-30 % Čechů. I zde platí, že tyto informace přijdou nejméně uvěřitelné lidem s vysokoškolským vzděláním.
Výzkum byl realizován 30. 6. - 7. 7. 2022 na reprezentativním vzorku internetové populace ČR a SR starší 18 let. Celkem se ho zúčastnilo 1 003 respondentů v České republice a 1 042 respondentů na Slovensku. Nástrojem sběru dat byly Ipsos online panely Populace.cz a Populacia.sk.
-mav-
# výzkum # dezinformace # Ipsos # řetězový email # Central European Digital Media Observatory
Autor textu MediaGuru
Polovina dospělých Čechů tráví ve volném čase na digitálních
zařízeních jednu až tři hodiny denně, další čtvrtina tři až pět
hodin. Přesto se téměř dvě třetiny lidí někdy vědomě pokusily svůj
čas s technologiemi omezit a většina tuto zkušenost hodnotí pozitivně,
vyplývá z nového průzkumu agentury Stem/Mark.
Sociální sítě ovlivňují nákupní rozhodování rodin. Podle průzkumu
MNForce si 70,8 % rodičů všimlo, že jejich dítě chtělo produkt nebo
značku poté, co je vidělo na sociálních sítích. Přestože 65 % rodičů
dětskou reklamu vnímá negativně, 88 % z nich podobnému přání alespoň
jednou vyhovělo.
Doplňky stravy užívá podle průzkumu Ipsosu pro Pilulku 84 % Čechů ve
věku 18 až 55 let. Dvě třetiny uživatelů a nakupujících považují
při výběru za důležitější kvalitu než cenu. Za její hlavní znaky
označují především množství účinné látky, čistotu složení a vstřebatelnost.