Autor textu MediaGuru
Téměř 40 % Čechů uvedlo, že dostává řetězové e-maily týkající se
celospolečenských témat. Část z nich, konkrétně 460 tisíc, je poté
přeposílá dál.
Téměř čtyři z deseti Čechů a čtvrtina Slováků dostává od svých známých řetězové e-maily týkající se např. migrace, války, aktuální politické situace, covid-19 a podobných témat. 32 % Čechů a 20 % Slováků tyto e-maily dále nepřeposílá, v obou zemích je však shodné procento (5 %) těch, kteří je přeposílají dále. V Česku je to konkrétně 460 tisíc lidí. Nejčastěji řetězové e-maily dostává nejstarší generace, nejvíce je pak přeposílají lidé se základním vzděláním, a to napříč všemi věkovými skupinami. Ukázal to výzkum agentury Ipsos, který byl realizován ve spolupráci se středoevropským výzkumným konsorciem Central European Digital Media Observatory (CEDMO) na reprezentativním vzorku české populace starší 18 let.
„Statisíce lidí v České republice i na Slovensku obvykle přeposílají řetězové e-maily svým známým, často pak v kontextu toho, že již informace obsažené v nich dále neověřují. 7 % Čechů a 8 % Slováků pak obvykle sdílí či přeposílá informace, i pokud oni sami tuší, že může jít o dezinformaci,“ uvedla Kateřina Rábová z agentury Ipsos.
Češi se základním vzděláním nejčastěji tvrdí, že pravdivost informací si neověřují nikdy, i když mají podezření, že se jedná o dezinformaci (14 %). Vysokoškoláci pak nejčastěji uvádí, že zajímavou informaci nesdílí, pokud by se mohlo jednat o dezinformaci (63 %).
Téměř dvě třetiny populací obou zemí shodně souhlasí s tím, že dezinformace často úmyslně šíří nedemokratické státy, aby ovlivnily veřejné mínění v naší zemi. Více než polovina lidí pak souhlasí s tím, že někdo v jejich okolích změnil své postoje nebo chování pod vlivem dezinformací. Méně Čechů (48 %) než Slováků (61 %) uvádí, že je pro ně jednoduché rozpoznat dezinformaci.
Cílem výzkumu bylo rovněž zjistit názory české populace na vybrané dezinformace, které se objevují ve veřejném prostoru. Třetině české populace přijde věrohodná informace o „Duchu Kyjeva“, která kolovala v souvislosti s válkou na Ukrajině. Nejméně uvěřitelná je pak informace týkající se spojitosti vakcíny proti onemocnění covid-19 s opičími neštovicemi, která přijde věrohodná 17 % populace. Tato dezinformace přijde nejvíce věrohodná lidem se základním vzděláním.
Ostatním dezinformacím, týkající vývoje ptačí chřipky, převozu zkapalněného plynu či obchodování s tímto plynem poté průměrně věří 25-30 % Čechů. I zde platí, že tyto informace přijdou nejméně uvěřitelné lidem s vysokoškolským vzděláním.
Výzkum byl realizován 30. 6. - 7. 7. 2022 na reprezentativním vzorku internetové populace ČR a SR starší 18 let. Celkem se ho zúčastnilo 1 003 respondentů v České republice a 1 042 respondentů na Slovensku. Nástrojem sběru dat byly Ipsos online panely Populace.cz a Populacia.sk.
-mav-
# výzkum # dezinformace # Ipsos # řetězový email # Central European Digital Media Observatory
Autor textu MediaGuru
# Data # Retail # Udržitelnost
Čeští spotřebitelé při nákupu oblečení rozhodují především podle
ceny, kvality a vzhledu. Ekologické a etické aspekty výroby zůstávají na
okraji jejich zájmu, přestože většina lidí deklaruje podporu
odpovědnějšímu přístupu k módě. Vyplývá to z nového výzkumu STEM,
podle kterého více než pětina Čechů nakupuje také na platformách
s ultra rychlou módou, jako jsou SHEIN nebo Temu.
Příspěvek na stravování si nadále drží pozici nejvýznamnějšího
zaměstnaneckého benefitu v Česku, vyplynulo z průzkumu společnosti
Edenred.
O zákaznické zkušenosti mezi firmami často rozhodují krizové situace a způsob jejich řešení. Podle studie KPMG založené na průzkumu mezi
370 českými podniky mají největší vliv na hodnocení dodavatelů
schopnost řešit problémy a důvěryhodnost, zatímco personalizace hraje
menší roli než v segmentu koncových zákazníků.