Autor textu MediaGuru
Téměř 40 % Čechů uvedlo, že dostává řetězové e-maily týkající se
celospolečenských témat. Část z nich, konkrétně 460 tisíc, je poté
přeposílá dál.
Téměř čtyři z deseti Čechů a čtvrtina Slováků dostává od svých známých řetězové e-maily týkající se např. migrace, války, aktuální politické situace, covid-19 a podobných témat. 32 % Čechů a 20 % Slováků tyto e-maily dále nepřeposílá, v obou zemích je však shodné procento (5 %) těch, kteří je přeposílají dále. V Česku je to konkrétně 460 tisíc lidí. Nejčastěji řetězové e-maily dostává nejstarší generace, nejvíce je pak přeposílají lidé se základním vzděláním, a to napříč všemi věkovými skupinami. Ukázal to výzkum agentury Ipsos, který byl realizován ve spolupráci se středoevropským výzkumným konsorciem Central European Digital Media Observatory (CEDMO) na reprezentativním vzorku české populace starší 18 let.
„Statisíce lidí v České republice i na Slovensku obvykle přeposílají řetězové e-maily svým známým, často pak v kontextu toho, že již informace obsažené v nich dále neověřují. 7 % Čechů a 8 % Slováků pak obvykle sdílí či přeposílá informace, i pokud oni sami tuší, že může jít o dezinformaci,“ uvedla Kateřina Rábová z agentury Ipsos.
Češi se základním vzděláním nejčastěji tvrdí, že pravdivost informací si neověřují nikdy, i když mají podezření, že se jedná o dezinformaci (14 %). Vysokoškoláci pak nejčastěji uvádí, že zajímavou informaci nesdílí, pokud by se mohlo jednat o dezinformaci (63 %).
Téměř dvě třetiny populací obou zemí shodně souhlasí s tím, že dezinformace často úmyslně šíří nedemokratické státy, aby ovlivnily veřejné mínění v naší zemi. Více než polovina lidí pak souhlasí s tím, že někdo v jejich okolích změnil své postoje nebo chování pod vlivem dezinformací. Méně Čechů (48 %) než Slováků (61 %) uvádí, že je pro ně jednoduché rozpoznat dezinformaci.
Cílem výzkumu bylo rovněž zjistit názory české populace na vybrané dezinformace, které se objevují ve veřejném prostoru. Třetině české populace přijde věrohodná informace o „Duchu Kyjeva“, která kolovala v souvislosti s válkou na Ukrajině. Nejméně uvěřitelná je pak informace týkající se spojitosti vakcíny proti onemocnění covid-19 s opičími neštovicemi, která přijde věrohodná 17 % populace. Tato dezinformace přijde nejvíce věrohodná lidem se základním vzděláním.
Ostatním dezinformacím, týkající vývoje ptačí chřipky, převozu zkapalněného plynu či obchodování s tímto plynem poté průměrně věří 25-30 % Čechů. I zde platí, že tyto informace přijdou nejméně uvěřitelné lidem s vysokoškolským vzděláním.
Výzkum byl realizován 30. 6. - 7. 7. 2022 na reprezentativním vzorku internetové populace ČR a SR starší 18 let. Celkem se ho zúčastnilo 1 003 respondentů v České republice a 1 042 respondentů na Slovensku. Nástrojem sběru dat byly Ipsos online panely Populace.cz a Populacia.sk.
-mav-
# výzkum # dezinformace # Ipsos # řetězový email # Central European Digital Media Observatory
Autor textu MediaGuru
Generace Alfa vyrůstá současně v digitálním i fyzickém světě.
Smartphone pro ni není jen technologický nástroj, ale prostředek, jak tyto
dva světy propojit, popisuje nová studia o generaci Alfa od agentury Ipsos.
Vygooglit si to? Zapomeňte. Stále více lidí se raději „zeptá chatu“.
Jaký pocit mají z nástrojů poháněných umělou inteligencí Češi a který z nich používají nejčastěji, zjišťoval nový výzkum od Behavia.
V Česku roste jak využívání chytrých telefonů, tak samotného internetu. V populaci starší 16 let používá chytrý telefon 88,5 % populace. Ve skupině 16-34 let je to téměř sto procent populace. Chytrý telefon používá i 68 % Čechů ve věku 65-74 let a 35 % populace starší 75 let. Vyplývá to ze statistiky ČSÚ za rok 2025. Ta zároveň ukazuje, že za pět let se rozšíření chytrých mobilních telefonů zvýšilo o 13 procentních bodů. Nejvýrazněji vzrostlo ve skupině 65-74 let, kde se za tuto dobu zdvojnásobilo.