Autor textu MediaGuru
Potenciál pro marketingové využití wearables leží zejména v možnostech
kontroly nad životem.
Chytré hodinky, náramky, brýle, označované souhrnně anglickým slovem wearables jsou již nějaký ten čas na trhu k dostání. Zákazníky si tato nositelná chytrá zařízení ale teprve hledají, a stejně tak se po jejich potenciálu ptají i marketéři, zaznělo na středečním semináři výzkumné agentury Ipsos. Tématu wearables se věnovala také čtvrteční konference Mobile Internet Forum.
Ti, co wearables již propadli, se dají charakterizovat především touhou mít svůj život pod kontrolou. Právě kontrola životosprávy, pracovních záležitostí nebo času je hlavním motivátorem k jejich koupi. Podle výzkumné agentury Ipsos lze mezi majiteli wearables identifikovat tři skupiny: business person, neprofesionální sportovec a IT geek. První ze jmenovaných si nositelné technologie pořizuje zejména kvůli svému postavení, možnosti být neustále na příjmu a přitom vypadat uvolněně. Neprofesionální sportovci si s wearables měří svůj sportovní výkon, rádi mají informace o svém pohybu i těle. Poslední skupinu – IT geeků – definuje touha po nových technologiích, kterými si usnadňuje život.
Nicméně nutno dodat, že řady majitelů nositelných zařízení nejsou zatím rozsáhlé, v České republice je vlastní jen 12 %. Důvodem je, že širší cílová skupina jejich účel zatím nepochopila. Zatímco ti, co s wearables již mají své zkušenosti, je využívají především k měření obecné a sportovní výkonnosti (74 %), oceňují praktičnost a kompatibilitu (35 %) nebo je berou jako módní doplněk (22 %), ti, co je nemají, v nich vidí jen zbytečné zařízení.
Bariéru k wearables je však možné překlenout, když si je lidé vyzkouší. To ukázal neuromarketingový výzkum společnosti eMerite, která na vzorku 20 respondentů zkoumala, jak lidé, zpočátku nedůvěřiví a skeptičtí k nositelným novinkám, reagují na AppleWatch. Výsledkem byla mimořádně silná emoční reakce, přičemž převažovaly emoce pozitivní.
Lidé, kteří se rozhodnou ke koupi wearables, nejvíce uvažují o chytrých hodinkách (29 %), chytrých náramcích (18 %) a fitness trackerech (14 %). Zajímavé je, že frekvence nákupu i míra ochoty doporučit nositelná zařízení jsou poměrně vysoké. O nákupu nového zařízení stejného typu uvažuje do dvou let 65 %, o silném doporučení až 80 %.
Nositelná elektronika má rovněž i vysoký potenciál pro využití v marketingu. Nutné je však její použití sladit s positioningem značky. Hodí se pro značky, které cílí na mladé lidi z větších měst a s vyšším vzděláním, je pro ně důležitý zdravý životní styl a už vlastní chytrý telefon nebo tablet.
Vzhledem k tomu, že wearables představují velmi intimní zařízení, reklamní sdělení musí být vysoce relevantní a dobře zacílené. Jiné uživatele obtěžuje. Na chytrých hodinkách má šanci jen relevantní nabídka ve správný čas, například reklama na dovážku jídlo v době večeře nebo na kávu po ránu. Nabízí se také zařazení komerční prezentace do událostí v kalendáři.
-stk-
Autor textu MediaGuru
Seznam převádí kompletní taxonomii cílení v RTB na identifikátor Czech
ad ID a rozšiřuje jeho využití napříč publisherským ekosystémem.
Reaguje tak na útlum cookies třetích stran a posun trhu k řešením
založeným na 1st party datech, která mají zajistit přesnější měření
kampaní.
Po šesti letech se na český trh vrací rozvážková služba Uber Eats.
Slovenský majitel Denníku N se stal novým vlastníkem bruselského webu
EUobserver, který více než 25 let informuje o dění v institucích
Evropské unie.