Autor textu Martina Vojtěchovská
Zpravodajské organizace se musí přizpůsobit mediálnímu prostředí, které
stále více ovlivňují influenceři, tvůrci obsahu a sociální platformy.
Uvádí to nová zpráva Mezinárodní asociace zpravodajských médií INMA.
Zpravodajské organizace se musí přizpůsobit mediálnímu prostředí, které stále více ovlivňují influenceři, tvůrci obsahu a sociální platformy. Uvádí to nová zpráva Mezinárodní asociace zpravodajských médií (INMA) s názvem Bridging the Audience Gap: News Brands + Content Creators, kterou organizace v minulém týdnu zveřejnila.
Podle autorů zprávy se zásadně mění způsob, jakým zejména mladší publikum konzumuje zpravodajství. Tradiční značky médií ustupují do pozadí a lidé se k informacím stále častěji dostávají prostřednictvím konkrétních osobností na platformách, jako jsou TikTok, Instagram, YouTube nebo podcasty. Ve Spojených státech dnes téměř pětina dospělých uvádí, že jejich hlavním zdrojem zpráv jsou tzv. news influenceři, přičemž u lidí ve věku 18–29 let jde o 38 %.
Zpráva zároveň upozorňuje na pokles důvěry v institucionální média a naopak rostoucí vliv tvůrců obsahu, kteří si budují loajální publikum díky osobnímu stylu, autenticitě a obsahu přizpůsobenému konkrétním platformám. Současně ale upozorňuje na rizika: 77 % influencerů zaměřených na zpravodajství nemá novinářské vzdělání a pouze 18 % dospívajících dokáže spolehlivě rozlišit zprávy od názorů nebo reklamy.
INMA ve zprávě identifikuje dva hlavní přístupy, které dnes zpravodajské domy volí. Prvním je spolupráce s externími tvůrci, kteří přinášejí odborné znalosti, znalost platforem a vlastní komunity. Druhým je rozvoj tzv. novinářů-tvůrců přímo v redakcích, kteří si budují osobní značky prostřednictvím videí, newsletterů či sociálních sítí.
Zpráva uvádí i konkrétní příklady dopadů těchto strategií. Americký projekt MLK50 zaznamenal díky spolupráci s tvůrci nárůst zapojení publika o stovky procent, slovenský deník Denník N získal nové předplatitele díky vysvětlujícím formátům s tvůrci a magazín Wired evidoval výrazný růst digitálních předplatných po zapojení redaktorů do videoobsahu.
Trend je podle INMA patrný i globálně. Ve více než 70 % případů se lidé v některých afrických a asijských zemích spoléhají na sociální sítě jako hlavní zdroj zpráv, přičemž tvůrčí ekonomika rychle roste také v Indii, Latinské Americe či Africe.
Závěr zprávy uvádí, že budoucnost zpravodajství nebude stát pouze na tradičních institucích, ale na spolupráci novinářů, tvůrců obsahu a komunitních hlasů, která má potenciál obnovit důvěru, relevanci i dosah médií v proměněném informačním prostředí.
# média # zpravodajství # studie # influencer # INMA # obsah # redakce # tvůrce
Autor textu Martina Vojtěchovská
Těsně nadpoloviční většina firem působících v Česku předpokládá
letos v digitálním marketingu stagnaci rozpočtů. Průzkum MNForce zároveň
ukazuje, že sociální média dominují jako nejefektivnější nástroj a trh
se posouvá k důrazu na měřitelné výsledky a ROI.
Předplatné digitálních i dalších služeb patří podle nových dat mezi
výdaje, nad kterými Češi často ztrácejí přehled. Většina lidí si
platí více služeb současně, část z nich však nevyužívá pravidelně
nebo vůbec.
Přísnější regulace technologických platforem může oslabovat dosah
mediálního obsahu a paradoxně zvýhodňovat AI generované příspěvky,
zaznělo na diskusi pořádanou Institutem Strategeo a Institutem H21.