Autor textu MediaGuru
Mediální publicita prezidentské kampaně se odehrávala především přes
regionální deníky a internet, ukazuje analýza Newton Media.
Celkově se tématu prezidentské kampaně nejvíce věnovaly regionální deníky Deník (společnost Vltava-Labe-Press) a internetová média. U regionálních deníků je ale potřeba vzít v úvahu, že počet textů se násobí díky 71 mutacím, ve kterých Deník v Česku vychází. Regionální deníky a internet se na celkové medializaci podílely cca z 80 %. Na celostátní deníky připadlo necelých 10 % textů, které se sledovanému tématu věnovaly. Vyplývá to ze souhrnné zprávy o medializaci prezidentské kampaně společnosti NEWTON Media.
Na scéně sociálních médií dominovaly komentáře v internetových diskusích (62 %), dále na Facebooku (14 %) a Twitteru (12 %).
Nejčastěji zmiňovalo prezidentské kandidáty kvarteto médií ve složení parlamentnilisty.cz, idnes.cz – blog, Zpravodajství ČTK a deníku Mladá fronta Dnes.
Ve čtrnácti dnech, oddělující první a druhé kolo prezidentské volby, věnovala média rozdílnou pozornost finalistům přímé prezidentské volby. Zatímco první týden byl exponovanější Karel Schwarzenberg, ve druhém týdnu si média všímala více Miloše Zemana. Mezníkem byl víkend (19. – 20.1.2013), který období mezi 1. a 2. kolem rozdělil do dvou polovin. Toto zjištění platí jak pro klasická, tak i sociální média, .
Analýza mediální publicity rovněž ukazuje, že téma sudetských Němců se v prezidentské kampani otevřelo v diskusním pořadu České televize. „Před televizním duelem v České televizi, který se konal ve čtvrtek 17. ledna, nic nenasvědčovalo tomu, že by téma sudetských Němců mělo nějak významněji rezonovat v prezidentské kampani,“ uvádí zpráva. Upřesňuje dále, že pouze Haló noviny poukazovaly příležitostně před 1. kolem volby na možnost prolomení Benešových dekretů (9.1.), popř. přišly s tím, že Karel Schwarzenberg v německojazyčném tisku označuje sám sebe za „sudeťáka“, když o sobě říká, že je Böhme (10.1.). Ve stejný den uveřejnily také rozhovor, ve kterém Miloš Zeman vytkl Václavu Havlovi mj. to, že údajně odmítal „husitství, a tím i koncepci prezidenta Masaryka“ a „dobrovolně se označil za sudetského Němce“ (10.1.). Týden po rozhovoru pro čtenáře Haló novin zopakoval Zeman v inkriminovaném televizním duelu (17.1.), že Havlovi vytýká mj. omluvu sudetským Němcům. Karel Schwarzenberg se naopak k omluvě v živém vysílání České televize přihlásil, přičemž odsoudil vysídlení sudetských Němců (jako „vyhnání“ a „hrubé porušení lidských práv“) a nelichotivě se vyjádřil také o prezidentovi Edvardu Benešovi.
Téma sudetských Němců se pak přelilo i do sociálních médií, a to zejména týden před rozhodujícím druhým kolem.
Zdroj všech dat: NEWTON Media a Yeseter Now
-mav-
Autor textu MediaGuru
Česko si podle Zprávy o stavu české demokracie udržuje vysokou míru
svobody médií, zároveň však sílí útoky na novináře a roste tlak na
změny ve financování médií veřejné služby. Země navíc není
připravena na regulaci digitálních platforem a dopady umělé inteligence na
mediální trh.
Bannerová reklama má na zaujetí diváka jen zlomky vteřin. O to
důležitější je, jak pracuje s tváří, produktem a emocemi. Na to, co
v současné bannerové brandové i výkonnostní reklamě funguje, se
zaměřil webinář agentur Behavio a Taste.
Rozšířené měření ATO nabídlo první ostrá data o tom, jak může
sledování přenosů „mimo domov" zvýšit celkový televizní rating
významné sportovní události. Na přenosech ze ZOH 2026 se ukázalo se, že
u nejsledovanějších sportovních přenosů navyšuje sledovanost mimo domov
zásah až o 13 procent.