Autor textu MediaGuru
Mediální publicita prezidentské kampaně se odehrávala především přes
regionální deníky a internet, ukazuje analýza Newton Media.
Celkově se tématu prezidentské kampaně nejvíce věnovaly regionální deníky Deník (společnost Vltava-Labe-Press) a internetová média. U regionálních deníků je ale potřeba vzít v úvahu, že počet textů se násobí díky 71 mutacím, ve kterých Deník v Česku vychází. Regionální deníky a internet se na celkové medializaci podílely cca z 80 %. Na celostátní deníky připadlo necelých 10 % textů, které se sledovanému tématu věnovaly. Vyplývá to ze souhrnné zprávy o medializaci prezidentské kampaně společnosti NEWTON Media.
Na scéně sociálních médií dominovaly komentáře v internetových diskusích (62 %), dále na Facebooku (14 %) a Twitteru (12 %).
Nejčastěji zmiňovalo prezidentské kandidáty kvarteto médií ve složení parlamentnilisty.cz, idnes.cz – blog, Zpravodajství ČTK a deníku Mladá fronta Dnes.
Ve čtrnácti dnech, oddělující první a druhé kolo prezidentské volby, věnovala média rozdílnou pozornost finalistům přímé prezidentské volby. Zatímco první týden byl exponovanější Karel Schwarzenberg, ve druhém týdnu si média všímala více Miloše Zemana. Mezníkem byl víkend (19. – 20.1.2013), který období mezi 1. a 2. kolem rozdělil do dvou polovin. Toto zjištění platí jak pro klasická, tak i sociální média, .
Analýza mediální publicity rovněž ukazuje, že téma sudetských Němců se v prezidentské kampani otevřelo v diskusním pořadu České televize. „Před televizním duelem v České televizi, který se konal ve čtvrtek 17. ledna, nic nenasvědčovalo tomu, že by téma sudetských Němců mělo nějak významněji rezonovat v prezidentské kampani,“ uvádí zpráva. Upřesňuje dále, že pouze Haló noviny poukazovaly příležitostně před 1. kolem volby na možnost prolomení Benešových dekretů (9.1.), popř. přišly s tím, že Karel Schwarzenberg v německojazyčném tisku označuje sám sebe za „sudeťáka“, když o sobě říká, že je Böhme (10.1.). Ve stejný den uveřejnily také rozhovor, ve kterém Miloš Zeman vytkl Václavu Havlovi mj. to, že údajně odmítal „husitství, a tím i koncepci prezidenta Masaryka“ a „dobrovolně se označil za sudetského Němce“ (10.1.). Týden po rozhovoru pro čtenáře Haló novin zopakoval Zeman v inkriminovaném televizním duelu (17.1.), že Havlovi vytýká mj. omluvu sudetským Němcům. Karel Schwarzenberg se naopak k omluvě v živém vysílání České televize přihlásil, přičemž odsoudil vysídlení sudetských Němců (jako „vyhnání“ a „hrubé porušení lidských práv“) a nelichotivě se vyjádřil také o prezidentovi Edvardu Benešovi.
Téma sudetských Němců se pak přelilo i do sociálních médií, a to zejména týden před rozhodujícím druhým kolem.
Zdroj všech dat: NEWTON Media a Yeseter Now
-mav-
Autor textu MediaGuru
Umělá inteligence se postupně stává součástí online nakupování. Češi
ji využívají při výběru a srovnávání produktů, zatím však zůstává
především poradcem před nákupem. Podle dat Shoptetu přivádí AI na
e-shopy zatím jen malou část návštěvníků, ti ale častěji nakoupí než
návštěvníci z jiných zdrojů, zaznělo na čtvrteční konferenci
Reshoper.
YouTube, Lidl a dm patří k nejbližším značkám českých spotřebitelů,
ukazuje letošní studie Brand Success od agentury Ipsos. Zatímco znalost
značek mírně roste, jejich emoční blízkost zůstává stabilní.
V delším horizontu si polepšují například Foodora, O2 a Bageterie
Boulevard.
Reklamy se podle analýzy Marketing Miner zobrazily v 74,7 %
z 10 800 odpovědí ChatGPT na komerčně zaměřené dotazy. V téměř
devíti z deseti případů, kdy chatbot sám doporučil konkrétní značku,
se inzerent lišil od organického doporučení. Výskyt reklamy rostl
s konkrétností nákupního záměru, ukázala analýza provedená na
konci září.