Blahobyt ve střední a východní Evropě na vzestupu

Podle výsledků této studie mají evropští spotřebitelé k útratě přibližně 8.000 miliard EUR z příjmu svých domácností. To odpovídá průměrné kupní síle či disponibilnímu příjmu ve výši 11 998 EUR na hlavu napříč 40 zeměmi zahrnutými v průzkumu. Tato hodnota zahrnuje státní příspěvky jako např. podpora v nezaměstnanosti, přídavky na děti či důchod.

Se svou průměrnou kupní silou 27.395 - 27.521 EUR jsou Lucembursko, Lichtenštejnsko a Švýcarsko stále evropskými oázami hojnosti. S disponibilním ročním příjmem 18.055 EUR je Německo na 10. místě za Rakouskem a Francií. Průměrná kupní síla 5.625 EUR řadí Českou republiku na 22. místo. Nejnižší kupní sílu v Evropě má Moldávie s průměrem na hlavu 685 EUR ročně; to odpovídá pouhé čtyřicetině kupní síly občanů Švýcarska.

Nejsilnější růst v západní Evropě v současné době zažívá Irsko. Od roku 2003 zde kupní síla stoupla o 30 %. Za stejnou dobu kupní síla v Německu stoupla asi o 9 %, což je hodnota, které Irsko dosáhlo za pouhý minulý rok. V žebříčku kupní síly na obyvatele se Irsko dostalo z loňského šestého místa na letošní čtvrté místo s příjmem 22.207 EUR na hlavu. Obyvatelé žijící v půlmilionové oblasti Dublinu vydělali v průměru 23.680 EUR za rok na hlavu. Pro porovnání, obyvatelé Hamburku mají se svými 19.225 EUR kupní sílu téměř o pětinu menší a průměrný Berlíňan má s 16.508 EUR asi 70 % irské kupní síly. Stuttgart a Düsseldorf, s kupní silou 20.499 EUR, respektive 21.755 EUR na hlavu, rovněž zaostávají daleko za Dublinem. Obyvatelé hlavního irského města jsou překonáni obyvateli Mnichova, kteří vydělají ročně průměrně 24 674 EUR.

Slovinsko, nejmajetnější ze zemí, které do EU přistoupily v roce 2004, vykazuje kupní sílu, která je o pouhých 1 000 EUR za Portugalskem, kde je průměrný roční příjem na hlavu 9 674 EUR. Česko zaostává za celkově dvacátým Slovinskem o pouhá 2 místa, jeho kupní síla na obyvatele je však sotva dvoutřetinová – 5.625 EUR. Největší posun v žebříčku zaznamenalo Lotyšsko, které zlepšilo svou pozici z 29. na 25. místo. Podobně jeho pobaltští sousedé Estonsko, Litva a rovněž Srbsko-Černá Hora se v žebříčku posunuli nahoru. Slovensko kleslo z 25. místa na 27.

Pořadí na spodních příčkách žebříčku se nezměnilo, avšak kupní síla na obyvatele se vyvíjela pozitivně i v zemích s nízkým příjmem. Například během loňského roku stoupla kupní síla Ukrajiny přibližně o 26 % (300 EUR), tedy nejvíce ze sledovaných zemí.

Nejbohatší oblasti států střední Evropy a Pobaltí (hlavní města) jsou výrazně bohatší nejen než obyvatelé těchto států jako celek, ale i než řada chudších oblastí takových zemí jako Francie či Itálie.

Propast mezi kupní sílou v různých lokalitách zemí střední a východní Evropy je často značná. Např. obyvatelé Bratislavy, nejbohatšího města Slovenska, mají téměř dvakrát více peněz než obyvatelé Bukurešti, nejbohatšího města Rumunska.

Podobné rozdíly mohou být dokonce pozorovány i v jediném městě. Například ve Velké Británii mají obyvatelé nejmajetnější oblasti, londýnské čtvrti City, v průměru o 10 000 EUR více než obyvatelé druhé nejbohatší čtvrti Kensington a Chelsea: 9 200 obyvatel londýnské City má 48 456 EUR na hlavu v porovnání s "pouhými” 38 426 EUR ročně, které má 196 000 obyvatel Kensington a Chelsea.

Zdroj: GfK Purchasing Power Europe 2007/2008, GfK GeoMarketing

Studie "GfK Purchasing Power Europe" je prováděna každý rok a zahrnuje 40 evropských zemí. Výzkum je prováděn do úrovně obcí a oblastí dle PSČ. Vypočtená kupní síla představuje čistý roční příjem včetně státních příspěvků. Volně prodejná studie pro rok 2007/2008 bude k dispozici na konci listopadu, s aktualizovanými regiony a daty. Studie GfK Purchasing Power Europe se využívá mezinárodně pro plánování prodejů a expanze, optimalizace poboček a řízení financí.