Autor textu MediaGuru
Inzertně nejsilnější časopisy
Ceníková hodnota reklamního prostoru v časopisech se podle monitoringu
společnosti Admosphere v roce 2011 vyšplhala na 6,99 miliardy korun.
Proinzerovaná plocha přitom představovala 49 464 stran. Monitoring ale není vyjádřením reálných příjmů, které vydavatelé z prodeje reklamní plochy získávají.
Podle srovnání ceníkové hodnoty reklamního prostoru jednotlivých titulů bez vlastní inzerce se na prvním místě žebříčku umístil týdeník Sedmička. Ten je však vzhledem k formátu a konceptu spíše novinovým titulem.
Inzertně nejvýnosnější jsou časopisy lifestylové se zaměřením na ženy. Nad čtvrt miliardy se vyhoupla ceníková hodnota reklamního prostoru titulu Žena a život, v průběhu roku 2011 zde inzerenti zaplnili plochu v rozsahu 960 stran v celkové ceníkové hodnotě 262,4 milionů korun. Reklamní prostor o 80 milionů nižší ceníkové hodnoty využil měsíčník Marianne (183 mil. Kč), následován je magazíny Elle (170 mil. Kč), Marie Claire (155 mil. Kč) a Glanc (151 mil. Kč).
Časopisy jsou kategorizovány podle Unie vydavatelů, ceníkové hodnoty reklamního prostoru byly očištěny o vlastní inzerci, vklady, přílohy a supplementy.
Top 30 časopisů podle inzerce v roce 2011
Zdroj: Admosphere
Pro srovnání žebříček od konkurenčního monitoringu Kantar Media (včetně suplementů).
Zdroj: Kantar Media
-mav-
Mohlo by vás zajímat
Nevypínej, nebuď… Svět motorů vysvětluje, proč nevypínat asistenty
Svět motorů spouští kampaň k asistenčním systémům, chce vysvětlit
jejich přínosy i limity.
Do měření tisku se zapojí chytré brýle. První data ukazují, že čtenáři přečtou dvě třetiny titulu
Od roku 2027 se má Media projekt rozšířit o nový modul, který přinese
data o kvalitativním čtení tištěných médií. Pilotní projekt, který
pro Unii vydavatelů realizuje společnost Median, využívá kamerové a eye-trackingové brýle ke zjišťování, jak čtenáři s tiskem skutečně
pracují, které stránky a jak dlouho čtou nebo jakou pozornost věnují
inzerci.
Mikroplatby od AI firem média nespasí, monetizaci musí hledat jinde
Jednorázové platby od společností vyvíjejících umělou inteligenci
nepředstavují podle mediální analytičky Ulrike Langer dlouhodobé řešení
financování médií. Vydavatelé by se podle ní měli více zaměřit na
monetizaci dat, licencování obsahu a prodej vlastní redakční expertizy.