Autor textu MediaGuru
Jak se chovají spotřebitelé jednotlivých evropských zemí v současném
ekonomickém kontextu?
Hospodářské údaje v zemích EU se v několika předchozích měsících výrazně lišily. Podle toho také obyvatelé jednotlivých zemí hodnotí ekonomickou situaci svých zemí a svoji osobní situaci. Přehled spotřebitelských ekonomických očekávání, očekávaných příjmů a ochoty nakupovat ve 12 zemích Evropy přináší nejnovější průzkum agentury GfK.
Průzkum spotřebitelského klimatu za první čtvrtletí roku 2012 byl prováděn v nejlidnatějších členských státech EU, tj. v Bulharsku, České republice, Francii, Itálii, Německu, Polsku, Portugalsku, Rakousku, Řecku, Rumunsku, Španělsku a Velké Británii. Těchto 12 zemí představuje přibližně 80 % celkové populace 27 členských států EU.
Začátkem roku 2012 v Evropě přetrvávala hospodářská a finanční krize. Ačkoli se zdá, že akutní nebezpečí bylo odvráceno sestříháním neboli snížením objemu dluhu v Řecku, přetrvávají však obavy, že do zemí EU se vrátí recese důsledkem trvající hospodářské krize.
Na základě předpovídaných ekonomických dat je pohled na hospodářský rozvoj zemí EU nadále velmi negativní. Avšak ve srovnání s posledním čtvrtletím roku 2011 některé země vykazují o něco lepší hodnoty. Německo s hodnotou ukazatele 7,2 bodu je jedinou zemí s kladnou hodnotou. Jak v Polsku (s -6,2 body), tak ve Francii (s -10,4 body) vidí spotřebitelé budoucnost kladněji v březnu než v předešlém měsíci. Češi (-62,7 body) nadále hodnotí vyhlídky hospodářského růstu nejpesimističtěji z celé Evropy, a to dokonce i ve srovnání s Řeckem (-50,8) a Portugalskem (-40,6).
Hodnocení disponibilního příjmu spotřebitelů se v rámci zemí EU liší. V zemích s kladnějšími ekonomickými vyhlídkami spotřebitelé kladněji hodnotí své disponibilní příjmy. Nejoptimističtějšími Evropany jsou Němci (s 34,3 body), za nimi pak Poláci (-14 bodů) a Rakušané (-21,2). Spotřebitelé v krizí postiženém Řecku (-60,2 bodu), Itálii (-48,4 bodu) a Portugalsku (-46,4 bodu) hodnotí jejich očekávané příjmy nejzáporněji. Češi se ve svém hodnocení (-35) dostávají spíše k negativnímu pólu.
Hodnocení je do značné míry ovlivněno mírou inflace a nezaměstnanosti v zemi. Nejvíce pak evropské spotřebitele zneklidňují ceny benzínu a energie.
Úsporná opatření a vyhlídka nízkého hospodářského růstu vede spotřebitele v mnoha evropských zemích k tomu, že drží svoje peníze pod kontrolou. V rámci ukazatele ochoty nakupovat si nejlépe stojí opět Němci (38,6 bodů), po nichž následují Rakušané (26,6 bodů). Na třetím místě je Polsko s -3,6 body. Na konci je Velká Británie (-49,5 bodu), kde občané očekávají drastická krácení a zvyšovaní daní. Stejně tak jako v krizí postiženém Řecku (-48,5 bodu) a Portugalsku (-41,5 bodu). Česká republika se se svými -26 body pohybuje spíše v horších hodnotách.
-kch-
Autor textu MediaGuru
Doplňky stravy užívá podle průzkumu Ipsosu pro Pilulku 84 % Čechů ve
věku 18 až 55 let. Dvě třetiny uživatelů a nakupujících považují
při výběru za důležitější kvalitu než cenu. Za její hlavní znaky
označují především množství účinné látky, čistotu složení a vstřebatelnost.
Spokojenost zákazníků supermarketů neurčuje jeden univerzální faktor, ale
kombinace více důvodů, proč lidé do daného řetězce nakupovat chodí.
Data agentury Skála a Šulc ukazují, že zatímco u Penny hrají hlavní roli
ceny a akce, u Lidlu nebo Kauflandu patří mezi nejsilnější faktory
věrnostní programy. Jejich význam v posledních letech napříč trhem
vzrostl.
Rok po zavedení evropského aktu o přístupnosti EAA nesplňuje většina
testovaných českých webů všechny klíčové požadavky. Průzkum
společnosti A-WebSys na více než 125 webech ukázal průměrné skóre
přístupnosti 88 %, přičemž nejhůře si vedly zpravodajské servery
s průměrem 80 %.