České kreativní scéně prý chybí hrdinové

čtvrtek, 09. srpna 2012, 11:08 Reklama MediaGuru

Na téma, jak se mění trh a zda je lepší malá či velká agentura diskutovaly ve středu v pražském Doxu špičky české kreativní scény.

Pozvání Marketingového institutu na středeční pravidelné srpnové setkání s tématem „Jak se mění trh? Co umí malá agentura a co velká?“ přijaly téměř dvě desítky panelistů z řad ředitelů malých i velkých kreativních agentur, konzultantů a klientů.

Kontrast malé versus velké agentury, na kterém diskuse měla být vystavěna, však panelisté příliš dodržovat nechtěli. Jak během večera zaznělo několikrát, na velikosti agentury nezáleží, protože všechno je to o lidech. Stejně tak vesměs všichni odmítli pomluvy, které měli během večera vyvracet.

pomluvy o malých agenturách

pomluvy o velkých agenturách


jsou to jen zhrzení odpadlíci z velkých

jsou drahé


nejsou profesionální, dělají to na koleně

berou to jak na běžícím páse, nerozumějí specifikám klientů

všechno slíbí, ale pak to zadají někomu jinému

na klientovi stejně dělá jen pár lidí, se zbytkem agentury nejsou v kontaktu


nevěřím jim, nemají reference

dělají jen globální / velké lokální/ značky, malé je nezajímají

nikdy nemůžou mít tolik zkušeností a interní know-how

dělají kreativitu tak, aby se dostali do soutěží, ale ne aby prodali produkt

Na otázku, zda preferují malou či velkou agenturu, zaznělo z klientské strany jen jednou jasná preference pro agentury menší velikosti. Petr Chadraba, Regional PR Manager společnosti IKEA, uvedl, že na malých agenturách oceňuje především kratší reakční dobu.

Naopak marketingový ředitel Air Bank Jakub Petřina preferuje agentury větší velikosti, protože vždy ke své práci potřebuje podle svých slov „celý aparát“ a „agentura o dvou lidech“ jeho požadavky splnit nedokáže. Odmítl tvrzení, že větší agentura znamená vždy ta dražší, cena je totiž vždy určena objemem práce, kterou po ní požaduje.

Jak uvedl Pavel Jechort z Allianz pojišťovny, jeho společnost využívá celkem 11 agentur, z nichž každá plní v daný moment konkrétní potřeby společnosti. V souvislosti s velkými agenturami si postěžoval, že zatímco u tendru se setká s kreativními „áčky“, po tendru zůstává v kontaktu jen s „unavenými accounty“, kteří mu všechno odkývají, a nepředstavují tak toho správného komunikačního partnera. Nedostatek české kreativní scény vidí především v tom, že agentury nejsou schopny samy ze sebe udělat hrdiny.

Robert Janča, marketingový manažer značky Botas, kritizoval příliš velký zájem agentur o finanční ohodnocení.

Z řad malých agentur a konzultantů zaznělo, že agenturu tvoří především lidi. Podle Tomáše Mrkvičky, který působí jako Planning Director pro různé agentury, tkví výhoda velkých agentur v tom, že dokáže zaplatit špičkové lidi, výhoda těch malých zase v tom, že ti špičkoví lidi stojí často v jejich čele. Lumír Kajnar či Tomáš Hrivnák jakožto zástupci malých agentur vidí svou výhodu zejména ve specializaci svých služeb.

Ladislav Báča z agentury Ogilvy však oponoval tím, že specializace není výsadou pouze malých agentur, naopak díky mnoha specialistům může velká agentura poskytnout globální řešení k danému problému a neomezovat se pouze na realizaci dílčích věcí.

Za výhodu velké agentury Jan Kučmáš z AMI communications považuje snazší sdílení know-how a zkušeností, Martin Charvát z Konektoru zase zdůraznil, že mnohdy hraje významnou roli i taková záležitost, jako je počet zaměstnanců agentury. Petr Topinka, CEO agentury Mark BBDO, odmítl jak dělení na velkou a malou agenturu, tak míru jejich specializace. Podstata věci podle něj spočívá v kreativní schopnosti agentury přinést něco hodnotného pro byznys klienta.

Vytvářet něco hodnotného v duchu business intelligence jde však pouze pod podmínkou vysokého stupně důvěry a otevřenosti ze strany klienta. Jedině tak mohou agentury podle Ladislava Báči plnit svou úlohu, dodat to, co klient chce a nabídnout maximum ze svého kreativního myšlení, které nelze nahradit in-house.

-kch-